[wp_ad_camp_1]

 

Tak mě život opět inspiroval k sestavení článku, který je zdánlivě mimo téma, ale přesto velmi důležitý. :)

Projevovat zdvořilost není nijak těžké – je to respekt k sobě samému i k okolí. Předcházíme tak nepříjemným, konfliktním, nebo trapným situacím. Za normálních okolností by tato slušnost měla vyplývat z našeho jednání tak nějak přirozeně, ne vždy se to však úplně podaří.
Zde je několik bodů, o kterých si myslím že jsou stěžejní a mnoha lidem jejich znalost chybí. Doplácí pak na to jejich okolí (potažmo i já). Článek je inspirovaný mými zážitky. Jsou to některá ze základních pravidel společenské etikety, na jejichž nedodržování narážím.
.
1. Nikdy nechoďte na návštěvu bez ohlášení.
Pokud vás někdo navštíví bez ohlášení, můžete si klidně dovolit být v županu a natáčkách. Jistá britská lady říkala, že kdykoli se objeví nepozvaní hosté, obuje se, nasadí klobouk a bere deštník. Pokud je host příjemný člověk, raduje se: „To je ale štěstí, zrovna jsem se vrátila domů“! V opačném případě lituje, že zrovna odchází.
Pokud se snažíte někam vetřít bez ohlášení, neuvidí vás rád asi nikdo, speciálně pokud jste pouze známí a ne nejbližší rodina, i když i ta by se měla slušně ohlásit. Důvod, proč se návštěvy hlásí předem, chápe každý, kdo je často v pozici hostitele: Potřebujete poklidit, zkultivovat se a udělat si na dotyčného čas a náladu. Když máte doma bordel, na stole rozdělanou důležitou práci co spěchá a otevřete s mastným drnem na hlavě v domnění že je to snad jen paní s poštou které je to jedno a za dveřma někdo, koho jste sakra vůbec nečekali, je to velice nepříjemná situace, která vás nemůže v žádném případě potěšit.
Jedno ze zajímavých doporučení je také chodit na ohlášenou návštěvu schválně o 10 minut později, aby hostitel měl čas dodělat i to, co nestihl. Některé mé návštěvy to opravdu dodržují a musím uznat, že je to praktické, skutečně mi těch 10 minut navíc pomůže, abych dodělala nádobí, srovnala boty v předsíni a mohla se tak uvolnit a nepobíhat kolem nedodělaného, zatímco usazuji návštěvu.
Odmítnout nepozvanou návštěvu není špatně a je to v pořádku, neboť základní pravidla slušného chování neohlášené návštěvy nepřipouští. Vlastně by bylo nesprávné takovou návštěvu přijmout, neboť se pak vystavujete riziku, že dotyčný svůj úspěšný pokus bude opakovat a přepadne vás takhle znova. Pak abyste se báli jít otevřít, když nemáte kukátko.
Věřte také tomu, že jako nechtěná návštěva rapidně ztrácíte u dotyčného imaginární body, co jste předtím mohli nasbírat. Bez ohlášení chodí jen balíci, nebo mistři světa, co mají pocit, že se zjeví u vašeho prahu a vy hned všeho zanecháte, protože oni jsou tak úžasní a nejdůležitější na světě…
.
2. Od okamžiku, kdy se dítě zabydlí ve svém pokoji, klepejte, kdykoli k němu chcete vejít.
A ono se bude chovat stejně, až půjde k vám do ložnice nebo do pracovny…
Dalo by se to přeložit i jako trochu jiná poučka: Nelezte nikomu do ložnice pokud vás tam nepozval. Nedávno se mi to stalo. Bylo to extrémě nepříjemné. Ložnice, či pokojík kde spíte, je soukromý intimní prostor, není to obyvák kam se zvou návštěvy na denní bázi. Zvete si tam své nejbližší, rodinu, případně partnera, milence a člověk tam má vstupovat s adekvátním respektem k vašemu soukromí. Uplatňujte pravidlo můj dům můj hrad, ale také ho respektujte u druhých lidí.

POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU ZDE: ALUŠKA.ORG – 11 Pravidel základního slušného chování, na která není dobré zapomínat

[wp_ad_camp_1]

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.