13 největších lží o výživě, které dělají svět nemocným a tučným

Věda o výživě je plná všelijakých nesmyslů. Uvádíme ty nejhorší z nich, bohužel jsou jen špičkou ledovce. Díky následujícím 13 největším lžím je svět nemocný a tlustý.

1. Vejce jsou škodlivá pro vaše zdraví

Vejce jsou tak neuvěřitelně výživná, že je často nazývají „přírodním multivitaminem“. Je v nich dostatek živin, aby proměnila jedinou buňku v celé kuřátko.

V minulosti však byla démonizována, neboť obsahují jisté množství cholesterolu, o němž se věřilo, že zvyšuje riziko onemocnění srdce.

Pravdou však je, že navzdory svému vysokému obsahu cholesterolu, nezvyšují špatný cholesterol v krvi. Vejce ve skutečnosti zvyšují hlavně „dobrý“ cholesterol.

Navzdory všem varováním před vejci za několik uplynulých desetiletí studie dokazují, že nesouvisí s onemocněním srdce.

Vejce jsou naopak téměř dokonalou potravinou. Jsou plná bílkovin, zdravých tuků, vitamínů, minerálů a jedinečných antioxidantů chránících oči.

Jsou také skvělým zdrojem cholinu, živiny, která je moc důležitá pro zdraví mozku a která chybí asi 90 % populace.

I přesto, že se jedná o potravinu s „vysokým obsahem tuku“, bylo prokázáno, že konzumace vajec k snídani na rozdíl od housek významně napomáhá hubnutí.

SHRNUTÍ: Vejce patří mezi nejvýživnější potraviny na světě a nezvyšují riziko onemocnění srdce. Konzumace vajec k snídani vám dokonce může pomoci zhubnout.

 

[wp_ad_camp_2]

2. Kalorie jako kalorie

Často se říká, že jediné, na čem při hubnutí záleží, je „příjem a výdej kalorií“. Pravdou však je, že na kaloriích záleží… ale stejně důležité je to, jaký druh jídla konzumujeme.

Důvodem je, že různá jídla procházejí různými metabolickými pochody v těle.

Navíc jídla, která jíme, mají přímý dopad na hormony, které regulují cyklus, kdy a kolik jíme, jakož i množství spálených kalorií.

Uvádíme dva příklady, proč NENÍ kalorie jako kalorie:

1. Bílkovina: konzumace bílkovin dokáže ve srovnání se stejným množstvím kalorií z tuků a sacharidů zrychlovat metabolismus a snižovat apetit. Také dokáže zvyšovat vaši svalovou hmotu, která nepřetržitě spaluje kalorie.

2. Fruktóza versus glukóza: ve srovnání se stejným množtvím kalorií z glukózy, fruktóza dokáže zvyšovat apetit.

Ačkoli jsou kalorie důležité, tvrdit, že ohledně hmotnosti (nebo zdraví) jsou jediným, na čem záleží, je zcela mylné.

SHRNUTÍ: Všechny kalorie si nejsou rovné. Různá jídla procházejí různými metabolickými procesy a mají různé účinky na hlad, hormony a zdraví.

 

[wp_ad_camp_2]

3. Nasycený tuk je nezdravý

Lidé již po celá desetiletí věřili, že konzumace nasycených tuků může zvyšovat riziko onemocnění srdce. Tato představa byla základním kamenem mainstreamových doporučení pro výživu.

Studie publikované v posledních letech a desetiletích však dokazují, že nasycený tuk je zcela neškodný.

Rozsáhlá studie zveřejněná v roce 2010 přezkoumala údaje z celkem 21 studií, které sledovaly 347 747 jednotlivců. Nezjistila absolutně žádnou souvislost mezi konzumací nasyceného tuku a rizikem onemocnění srdce.

Mnoho dalších studií podporuje tato zjištění… nasysecé tuky nemají s onemocněním srdce opravdu nic společného. „Válka“ proti tuku se zakládala na neověřené teorii, která se nějak dostala do všeobecného povědomí.

Pravdou je, že nasycený tuk zvyšuje HDL („dobrý“) cholesterol. Také přeměňuje malý, hustý (velice škodlivý) LDL cholesterol ve velký, nadýchaný nebo „plavoucí LDL“ cholesterol, který je benigní (neškodný).

Není doslova žádný důvod bát se másla, masa či kokosového oleje… tyto potraviny jsou zcela zdravé!

SHRNUTÍ: Nové studie dokazují, že nasycený tuk nezvyšuje riziko kardiovaskulárního onemocnění. Zvyšuje dobrý cholesterol a ten „špatný“ přeměňuje v benigní poddruh.

 

[wp_ad_camp_2]

4. Konzumace velkého množství bílkovin škodí vašemu zdraví

Mnozí lidé jsou přesvědčeni o tom, že konzumace velkého množství bílkovin může škodit jejich kostem.

Ačkoli je pravda, že zvýšený příjem bílkovin může krátkodobě zvyšovat vylučování vápníku z kostí do krve, dlouhodobé studie dokazují přesně opačný efekt.

Ve skutečnosti se vyšší konzumace bílkovin spojuje se zvýšenou hustotou kostí a nižším rizikem fraktur ve vyšším věku.

Jedná se o jeden z příkladů, kdy slepé následování zuažívaných rad o výživě může vést k přesně opačnému výsledku.

Dalším mýtem je, že bílkoviny příliš namáhají ledviny a přispívají k jejich selhání.

Realita je trochu složitější. Ačkoli je pravda, že lidé s onemocněním ledvin by měli snížit příjem bílkovin, studie na zdravých jedincích ukazují, že bílkoviny jsou zcela bezpečné.

U zdravých jedinců bílkoviny snižují dva hlavní rizikové faktory onemocnění ledvin… kterými jsou cukrovka a vysoký krevní tlak.

Konzumace stravy s vysokým obsahem bílkovin má spoustu dalších přínosů, jako jsou vyšší množství svalové hmoty, snížené množství tělesního tuku a nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění.

SHRNUTÍ: Studie dokazují, že bílkoviny mají dlouhodobě pozitivní účinky na zdraví kostí a u zdravých lidí nezvyšují riziko onemocnění ledvin. Konzumace stravy bohaté na bílkoviny má mnoho důležitých zdravotních přínosů. I zde však platí, že s konzumací bílkovin to není třeba přehánět.

 

[wp_ad_camp_2]

5. Všichni by měli konzumovat celozrnnou pšenici prospěšnou našemu srdci

Ačkoli je běžně mylně považována za zdravou potravinu, objevuje se stále více důkazů, že pšenice může přispívat k různým zdravotním problémům.

Ano… patří sem i celozrnná pšenice prospěšná našemu srdci.

Pšenice je největším zdrojem lepku. Nové studie dokazují, že na něj může být citlivé značné procento populace.

U citlivých jedinců může lepek přispívat k různým symptomům, jako jsou problémy s trávením, bolest, nadýmání, nekonzistentnost stolice či únava, a také může poškozovat výstelku střeva.

Existují také kontrolované studie, které spojují pšeničný lepek s různými poruchami mozku, jako jsou schizofrenie, autismus a mozečková (cerebelární) ataxie.

A nejen to… kontrolovaný pokus na lidech ukázal, že celozrnná pšenice již po 12 týdnech zvyšovala rizikové faktory pro kardiovaskulární onemocnění.

Ačkoli je celozrnná pšenice „méně škodlivá“ než rafinovaná (zpracovaná), nejlepší volbou by bylo vynechat pšenici úplně.

SHRNUTÍ: Pšenice je největším zdrojem lepku. Mnoho studií dokazuje, že pšenice, včetně té celozrnné, může přispívat k různým zdravotním problémům.

 

[wp_ad_camp_2]

6. Káva škodí

Káva si v minulosti získala špatnou pověst.

Je pravda, že krátkodobě může mírně zvyšovat krevní tlak. Dlouhodobé studie však dokazují, že káva může ve skutečnosti snižovat riziko závažných onemocnění.

Milovníci kávy:

• mají o 67 % nižší riziko cukrovky II. typu,
• mají mnohem nižší riziko Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby,
• mají až o 80 % nižší riziko onemocnění jater, jako je cirhóza.

Kofein také pomáhá mobilizovat mastné kyseliny z tukových tkání, zrychlovat metabolismus a zvyšovat výkon při cvičení v průměru o 11-12 %.

Mnoho studií zkoumalo účinek kofeinu na mozek, přičemž se ukázalo, že dokáže zlepšovat náladu, paměť, reakční čas, pozornost a celkovou činnost mozku.

Možná vás překvapí zjištění, že káva je plná antioxidantů. V současné stravě je vlastně jejich největším zdrojem, čímž překonává dokonce ovoce a zeleninu.

Pokud jste na kofein citliví, nebo vám často narušuje spánek, mnoho stejných zdravotních přínosů, ale v menším množství než kofein, má zelený čaj.

SHRNUTÍ: Káva obsahuje velké množství antioxidantů. Studie dokazují, že milovníci kávy mají mnohem nižší riziko vzniku mnoha závažných onemocnění.

 

[wp_ad_camp_2]

7. Maso vám škodí

Svalovat vinu za zdravotní problémy moderní doby na stará tradiční jídla mi nikdy nedávalo smysl. Jedním z příkladů je maso… které lidé jedli v průběhu celé naší historie.

Z nějakého zvláštního důvodu dnes lidé viní maso za onemocnění, jako jsou onemocnění srdce a cukrovka II. typu, které jsou poměrně nové.

Nedává to velký smysl a studie to nepotvrzují.

Je sice pravda, že zpracované maso se pojí s celou řadou onemocnění, to však neplatí pro nezpracované červené maso.

Rozsáhlý přehled z roku 2010, který se podíval na údaje z 20 studií s celkem 1 218 380 jednotlivci, zjistil, že nezpracované červené maso nemělo žádnou významnou souvislost s kardiovaskulárním onemocněním ani s cukrovkou II. typu.

Potvrzují to i další studie, jejichž účastníky byly statisíce lidí… Zpracované maso (salámy, klobásy a podobně) je špatné, ale nezpracované červené maso je neškodné.

I když některé kontrolní studie zjistily spojitost mezi konzumací masa a rakovinou, revizní studie zkoumající údaje jako celek dokazují, že tento vliv je slabý a nekonzistentní.

Pokud opravdu existuje souvislost mezi červeným masem a rakovinou (která NEBYLA dokázána), s největší pravděpodobností je způsobena příliš dlouhou přípravok masa, nikoli masem samotným. Z tohoto důvodu může být důležité zamezit spálení masa, kdy se v něm vytvářejí škodlivé látky.

Nezapomínejte také na to, že maso je neuvěřitelně výživné. Je plné vitamínů, minerálů, kvalitních bílkovin, zdravých tuků a celé řady méně známých živin důležitých pro tělo a mozek.

SHRNUTÍ: Studie dokazují, že nezpracované červené maso nezvyšuje riziko kardiovaskulárního onemocnění ani cukrovky. Existuje dost chabá spojitost s rakovinou, ta je však s největší pravděpodobností způsobena přílišným pečením, grilováním nebo smažením, a nikoli samotným masem.

 

[wp_ad_camp_2]

8. Nejzdravější strava je nízkotučná, bohatá na sacharidy

Od roku 1977 představitelé zdravotnictví všem lidem říkají, že je třeba jíst stravu s nízkým obsahem tuků bohatou na sacharidy.

Původně to vycházelo z politických rozhodnutí a nekvalitních studií, které byly později zcela zavrženy. Zajímavé je, že v téměř stejnou dobu, jak poprvé vyšly směrnice o nízkotučné stravě, začala i epidemie obezity.

Od té doby zkoumalo zdravotní účinky nízkotučné stravy několik rozsáhlých studií.

V rámci Iniciativy ženského zdraví byla provedana dosud největší studie, která sledovala 48 835 žen. Těmto ženám byla náhodně přidělena nízkotučná strava nebo běžná strava západního typu.

Po 7,5 letech trvání studie skupina, která konzumovala nízkotučnou stravu, vážila jen o 0,4 kg méně a nedošlo u ní k žádnému poklesu rizika kardiovaskulárního onemocnění ani rakoviny.

Další studie souhlasí s těmito zjištěními… tato dieta je notoricky neúčinná.

Možná funguje u zdravých a aktivních jedinců… ale pro lidi trpící obezitou, metabolickým syndromem nebo cukrovkou může být vysloveně škodlivá.

SHRNUTÍ: Nízkotučná strava bohatá na sacharidy, doporučovaná mainstreamovými výživovými organizacemi je hanebným selháním a opakovaně se ukázala jako neúčinná.

 

[wp_ad_camp_2]

9. Rafinované semenné a rostlinné oleje jsou zdravé

Některé studie dokazují, že polynenasycené tuky snižují riziko onemocnění srdce. Z tohoto důvodu mnozí doporučují zvýšit náš příjem rostlinných olejů, jako jsou sojový, slunečnicový a kukuřičný.

Je však důležité si uvědomit, že existují různé druhy polynenasycených tuků, hlavně omega-3 a omega-6 mastné kyseliny.

Zatímco omega-3 nenasycené mastné kyseliny získáváme z ryb a volně pasoucích zvířat, hlavními zdroji omega-6 mastných kyselin jsou zpracované semenné a rostlinné oleje.

Věc se má tak, že omega-3 a omega-6 mastné kyseliny potřebujeme přijímat v jistém poměru. Většina lidí konzumuje málo omega-3 a příliš mnoho omega-6 mastných kyselin.

Studie ukazují, že nadbytek omega-6 mastných kyselin může zvyšovat zánět v těle, o němž je známo, že hraje kauzální roli při mnoha závažných onemocněních. Nejdůležitější však je, že semenné a rostlinné oleje se spojují s výrazně vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění… největšího zabijáka na světě.

Chcete-li snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění, konzumujte omega-3 nenasycené mastné kyseliny, ale vyhýbejte se rafinovaným semenným a rostlinným olejum, jako jsou řepkový, slunečnicový a sójový olej.

Důležité je mít na paměti, že to NEPLATÍ pro jiné rostlinné oleje, jako jsou kokosový a olivový olej, které obsahují málo omega-6 mastných kyselin a jsou nesmírně zdravé.

SHRNUTÍ: Nadměrná konzumace rafinovaných semenných a rostlinných olejů může zvyšovat zánět v těle a také vaše riziko kardiovaskulárních onemocnění.

 

[wp_ad_camp_2]

10. Strava s nízkým obsahem sacharidů je neúčinná a vysloveně škodlivá

Strava s nízkým obsahem sacharidů je populární již několik desetiletí.

Jelikož obsahuje hodně tuku, výživoví poradci a média ji démonizují. Opakovaně tvrdí, že tyto diety jsou „neprokázané“ či vysloveně nebezpečné.

Od roku 2002 však účinky nízkosacharidové stravy na různé aspekty zdraví zkoumalo více než 20 náhodných kontrolovaných studií.

Téměř každá z nich se shoduje na tom, že:

1. Strava s nízkým obsahem sacharidů vede k výraznému poklesu krevního tlaku.

2. Strava s nízkým obsahem sacharidů, při které mohli lidé jíst, kolik chtějí, způsobila větší úbytek tělesné hmotnosti než nízkosacharidová strava s omezeným příjmem kalorií.

3. Strava s nízkým obsahem sacharidů zvyšuje HDL (dobrý) cholesterol a snižuje hladinu triglyceridů mnohem více než nízkotučná strava.

4. Strava s nízkým obsahem sacharidů přeměňuje malý, hustý LDL („moc špatný“) cholesterol ve velký, nadýchaný nebo „plavoucí“ LDL – který je benigní (neškodný).

5. Strava s nízkým obsahem sacharidů má výrazné pozitivní účinky na cukrovku II. typu, výrazně snižuje hladinu cukru v krvi a snižuje potřebu užívání léků.

6. Když už nic jiného, tak alespoň strava s nízkým obsahem sacharidů se jednodušeji dodržuje než nízkotučná dieta, a to zřejmě proto, že lidé nemusí omezovat svůj příjem kalorií a být po celou dobu hladoví.

I když pro lidi, kteří jsou aktivní a zdraví, není strava s nízkým obsahem sacharidů nutná, studie dokazují, že je nesmírně účinná při léčbě obezity, metabolického syndromu a cukrovky II. typu… což jsou jedny z největších zdravotních problémů moderní doby.

Navzdory těmto závažným výsledkům, mnozí „experti“, kteří by měli mít na mysli to, co je pro nás nejlepší, mají tu drzost označovat stravu s nízkým obsahem sacharidů jako nebezpečnou a dále nabízet necertifikovanou nízkotučnou stravu, která lidem více škodí, než pomáhá.

SHRNUTÍ: Strava s nízkým obsahem sacharidů je ten nejlehčí, nejzdravější a nejúčinnější způsob, jak hubnout a předejít metabolickému onemocnění. V tomto směru je to doslova vědecký fakt.

 

[wp_ad_camp_2]

11. Všichni by měli omezit příjem sodíku

Představitelé zdravotnictví nám neustále tvrdí, že ke snížení krevního tlaku je zapotřebí omezit konzumaci sodíku.

Zatímco většina lidí konzumuje asi 3400 mg sodíku denně, obvykle doporučují snížit příjem sodíku na 1500-2300 mg denně (asi 3/4 až 1 čajovou lžičku soli).

Je pravda, že snížení příjmu sodíku může způsobit mírný pokles krevního tlaku, především u jedinců, kteří ho mají zvýšený.

Důležité je však mít na paměti, že mírně zvýšený krevní tlak nikoho nezabije. Jedná se o rizikový faktor, nikoli příčinu onemocnění.

Zajímavé je, že mnoho studií zkoumalo, zda omezení příjmu sodíku má nějaký vliv na kardiovaskulární onemocnění nebo riziko úmrtí. Tyto studie neprokázaly žádný vliv… dokonce ani u jedinců s vysokým krevním tlakem.

Jiné studie dokazují, že škodlivé může být i malé množství sodíku, což může vést k nepříznivým následkům, jako jsou inzulinová rezistence, zvýšená hladina LDL cholesterolu a triglyceridů, a také zvýšené riziko úmrtí na cukrovku II. typu.

Obecně tedy neexistuje žádný důkaz o tom, že zdraví lidé musí omezit příjem sodíku.

SHRNUTÍ: Ačkoli omezení příjmu sodíku dokáže mírně snížit krevní tlak, nevede k lepšímu zdravotnímu stavu.

 

[wp_ad_camp_2]

12. Cukr je špatný jen proto, že obsahuje „prázdné“ kalorie

Mnozí lidé se domnívají, že cukr jako takový je špatný jen proto, že obsahuje „prázdné“ kalorie. Je to pravda… cukr obsahuje mnoho kalorií a žádné základní živiny.

Ve skutečnosti je to jen špička ledovce.

Cukr je nutné rozlišovat v jeho formách. Fruktóza zatěžuje játra a může mít výrazně nepříznivé účinky na metabolismus a zapříčiňovat rychlé přibírání na váze a metabolické onemocnění.

Když konzumujeme hodně fruktózy, ta se v játrech přeměňuje v tuk, který je buď vyplavován ve formě lipoproteinů o velmi nízké hustotě – VLDL, nebo se ukládá v játrech a způsobuje nealkoholové ztučnění jater.

Studie na lidech dokazují, že nadměrné množství fruktózy může již do 10 týdnů vést k inzulinové rezistenci, zvýšení hladiny cukru v krvi, triglyceridů, malého, hustého LDL cholesterolu a zvýšené břišní obezitě.

Fruktóza také netlumí hormon hladu, ghrelin, a nevytváří pocit sytosti v mozku jako glukóza. Tímto způsobem cukr způsobuje biochemické nutkání více jíst a přijímat tuk.

Toto se týká fruktózy z přidaných cukrů, ale NE přírodních cukrů nacházejících se v ovoci.

Při nadměrné konzumaci přidaného cukru se zvyšuje riziko onemocnění, jako jsou obezita, onemocnění srdce, cukrovka II. typu a rakovina.

Běžný cukr (sacharóza) není až tak škodlivý jako fruktóza, avšak cukr jako takový je v současné stravě zřejmě tou nejhorší ingrediencí.

SHRNUTÍ: Škodlivé účinky nadměrného příjmu cukru se neomezují jen na prázdné kalorie. Cukr může mít vážné nepříznivé účinky na metabolismus, což vede k tloustnutí a mnohým závažným onemocněním.

 

[wp_ad_camp_2]

13. Tučnými vás dělají tuky

To, že konzumace tuků vám dělá tučnými, dává zdánlivě smysl.

Nakonec je to právě tuk, který dělá lidi tučnými a oteklými. Z tohoto důvodu by nám konzumace tuku měla dodávat i více tělesného tuku.

Ukazuje se však, že to není tak jednoduché. Ačkoli má tuk na jeden gram více kalorií než bílkoviny či sacharidy, strava bohatá na tuky nedělá lidi tučnými.

Všechno záleží na kontextu. Ze stravy bohaté na sacharidy a zároveň tuky budete tlustí, nikoli však kvůli tukům.

Ve skutečnosti studie dokazují, že strava bohatá na tuk (ale s nízkým obsahem sacharidů) vede k mnohem většímu úbytku na váze než strava s nízkým obsahem tuku.

Zdroj: healthline.com, Zpracoval: Vylectese.cz

 

[wp_ad_camp_2]