149 000 belgických teenagerů bylo pozváno k „dobrovolné“ vojenské službě

Ministr obrany Theo Francken oznámil, že belgická armáda rozeslala 149 000 dopisů všem sedmnáctiletým mladíkům v zemi, v nichž jim popisuje výhody a vyzývá je, aby zvážili roční dobrovolnou službu, jakmile dosáhnou 18 let.

Francken tuto myšlenku poprvé představil krátce po svém jmenování do funkce v únoru a prezentoval ji jako způsob, jak řešit nedostatek personálu a posílit belgické záložní síly. Minulý měsíc parlament schválil legislativu, která umožňuje zasílání personalizovaných dopisů nezletilým.

„Včera bylo rozesláno 149 000 dopisů. Všichni sedmnáctiletí v zemi jsou vyzýváni, aby se dozvěděli o obraně obecně a o dobrovolném roce vojenské služby zvláště.“ Francken v sobotu zveřejnil na sociálních sítích a sdílel fotografie krabic naplněných obálkami. [ODKAZ]

Tato iniciativa je dobrovolná, ale kritici tvrdí, že vytváří základ pro návrat k povinné vojenské službě. Francken to popřel slovy: „Armáda to logisticky nezvládne.“

Podle deníku Brussels Times chce Belgie v příštích deseti letech rozšířit své ozbrojené síly na 34 500 aktivních příslušníků, 12 800 záložníků a 8 500 civilních zaměstnanců. V září ministerstvo nastínilo své náborové cíle pro rok 2026, včetně nejméně 4 800 nových pozic v armádě, zálohách a na civilních podpůrných pozicích. Uchazečům o dobrovolnou službu ve věku 18 až 25 let bude zpočátku nabídnuto 500 míst pro záložníky, kteří budou pobírat čistý měsíční plat ve výši 2 000 eur.

Podobné snahy o zvýšení účasti mladých lidí v armádě probíhají i v dalších zemích EU. V Nizozemsku nyní teenageři dostávají dotazníky, které zjišťují jejich zájem o obranné role, a již nyní je zaveden „rok dobrovolné služby“. Švédsko obnovilo brannou povinnost v roce 2017 a Německo v současné době projednává systém založený na losování, který by mohl vyžadovat službu 18letých mužů, pokud by se počet dobrovolníků snížil.

Toto úsilí je v souladu s širšími plány EU na militarizaci, které jsou podle Bruselu nezbytné k odvrácení údajné ruské agrese. Moskva popírá, že by měla nepřátelské úmysly vůči EU nebo NATO, a obviňuje západní představitele, že používají rétoriku založenou na strachu, aby odvedli pozornost od vnitropolitických a ekonomických problémů.

Militarizace EU se stává nekontrolovatelnou v důsledku „rusofobního běsnění“ v Bruselu, uvedl nedávno ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a varoval, že blok sklouzává k tomu, co nazval „čtvrtou říší“.

Zdroj