8 vývojových fází sluníčkáře

Sluníčkář se nezrodí jen tak. Je to delší vývojový proces, který se skládá z několika fází. 

Minulý týden jsme ZDE uveřejnili článek sedm fází vlasteneckého xenofoba. Jelikož jsme vyvážený plátek, rozhodli jsme se tentokrát zaměřit na opačný tábor. Tedy na sluníčkáře, multikulti, dobrosery, havloidy a pravdoláskaře.

[wp_ad_camp_1]

1. Fáze – Hledání sebe sama

Ježíš byl historicky první sluníčkář a dobroser, který věřil, že každý člověk může být v jádru dobrý. Byl to přední humanista a solidárností nešetřil, neb solidárně zemřel za naše hříchy. Zda to byl zároveň i havloid, není známo.

Člověk se potuluje v přírodě. Dává kolouškům do krmelců sůl. Píše poezii. Klade si existenční otázky. Promlouvá se stromy, kupuje bezdomovcům víno. Neví, co se životem. Má pocit, že jediná cesta k osvícení vede přes dobro.

2. Fáze – Spouštěč A je to tu.

Do Evropy se hrnou davy zbídačených uprchlíků, kteří potřebují pomoc. Přichází první akutní otrava solidaritou. Konečně je to tu. Celý život na to čekal. Nyní může nechat vyplout na povrch všechno to dobro, které v sobě ukrývá.

3. Fáze – Vítání

Klasický sluníčkař a vítač. Dekadentní bezpohlavní individuum, který žije ve své bublině humanismu a sexu se zvířaty.

[wp_ad_camp_1]

S nasazením a entusiasmem jemu vlastním píše doma po nocích v pracovně pod obrazem Václava Havla nápisy na transparenty typu „Vítejte přátelé“ nebo „Už na vás čekáme“. Nemůže se dočkat, až první zbědovaný černoušek překročí hranice státu a on mu potřese rukou, poplácá ho po zádech a nabídne mu svou manželku na sex.

4. Fáze – Neziskovka

Logický krok každého začínajícího sluníčkáře je buď založit anebo se alespoň připojit k nějaké neziskovce. Neziskovka je vrchol humanity a spojuje dobré lidi za účelem udělat svět lepším místem pro všechny.

5. Fáze – Rozčarování

Pan docent Konvička působí na sluníčkáře jako červený hadr na býka. Sluníčkáři totiž nemají rádi, když pan docent, kandidát věd Konvička nazývá věci pravým jménem. Nehodí se jim to do krámu.

[wp_ad_camp_1]

Sluníčkář se cítí sklesle poté, co zjistil, že k nám žádní imigranti nechtějí. Pokud se sem nějaké podaří pod záštitou neziskovky dostat, tito posléze prchají do jiných států. Navíc mu nějací xenofobní náckové vypálili sídlo neziskovky. Je to nemilé. Začíná být více než zřejmé, že v této zemi je spousta hloupých, agresivních a lehce zmanipulovatelných lidí, kteří se nechali obelstít uměle vytvořeným strachem a nechali vyplout na povrch to nejhorší ze sebe. Je proto třeba jasně definovat nepřítele. Je to xenofobní nácek. Každý, komu se nelíbí, že se do Evropy hrnou imigranti, je tedy automaticky xenofobní nácek.

6. Fáze – Práce v terénu

V rámci dobra a solidarity je potřeba zasáhnout. V uprchlických táborech vyučovat pletení a skákat do moře před plavidla, která odváží uprchlíky. Sluníčkář si své imigranty odvážet zpět do Afriky rozhodně nenechá. Rovněž je záhodná masivní letáčková kampaň a spousta workshopů a otevřených diskusí, kde se bude hovořit na téma dobro v lidech. V neposlední řadě sluníčkář nesmí zapomínat na své každodenní povinnosti. Humanita není jen o uprchlících. Každé ráno musí v okně vyvěsit tibetskou vlajku, naučit romské dítě číst, pomlouvat Zemana a nemístně urážet všechny, kdo se bojí imigrantů.

[wp_ad_camp_1]

7. Fáze – Ubytování uprchlíků

Podle všeho je základním posláním sluníčkáře nejen nadšeně vítat imigranty, ale rovněž si je u sebe doma ubytovat. Hezky uklidit, navařit (pozor na vepřové) a pohostit zbídačené pětadvacetileté válečné uprchlíky s iphony. Povinností sluníčkáře je rovněž zajistit, aby imigranti měli u nás stejné podmínky jako u nich doma.

8. Fáze – Metamorfóza

Jakmile se sluníčkář spáří s imigrantem, promění se ve vyšší bytost na bázi jednorožce a bude žít ve svém utopickém světě lásky, porozumění a všeobjímající dobroty na konci duhy.

[wp_ad_camp_1]

Jakmile se sluníčkář spáří s imigrantem (nechá se znásilnit), promění se v jednorožce a usadí se na konci duhy spolu s dalšími dobrými lidmi. Po večerech jim tam bude Kocáb zpívat u táboráku a možná přijde i Havel.

zdroj: 1