Nově vyzrazené e-maily ukazují, že motivem k intervenci NATO byl libyjský plán na vytvoření zlatem podložené měny, která by konkurovala euru a dolaru. Těch na Silvestra zveřejněných přes 3 000 nových e-mailů Hillary Clinton z ministerstva zahraničí u CNN překypovalo textovými zprávamiplnými drbů o výběru těch, „kdo se svezou s Hillary“ řízeného jejím personálem a o tom, jak si „roztomilé“ fotečky Hillary vedou dobře na Facebooku.
[wp_ad_camp_2]
Ale historici války NATO v Libyi v roce 2011 si v těch nových e-mailech určitě všimnou i té trochy vskutku explozivních potvrzení domněnek: přiznání válečných zločinů rebelů, cvičitelů od speciálních operací uvnitř Libye téměř od samého počátku protestů, US podporované opozice náležející k Al Kaiídě, Západní národy předbíhající se v tlačenici na libyjskou ropu, nekalého původu absurdních tvrzení o masovém znásilňování s Viagrou a obav z Kaddáfího rezerv zlata a stříbra ohrožujících evropskou měnu.
Komanda smrti od Hillary
Zpravodajskou informaci o Libyi ze 27. března 2011 poslal dlouhodobý blízký poradce Clintonů a neoficiální sběrač zpravodajství pro Hillary Sidney Blumenthal, a ta obsahuje jasné důkazy o válečných zločinech na straně NATO podporovaných rebelů. Blumenthal cituje zdroj z velitelství rebelů „promlouvající pod podmínkou přísné důvěrnosti“:
Vojáci Libyjské armády vystaveni útokům spojeneckých leteckých a námořních sil začali ve zvýšeném počtu dezertovat na stranu rebelů. Rebelové se tyto vojáky snažili vítat jako kolegy Libyjce, aby tak motivovali další zběhy.
(Komentář zdroje: promlouvající pod podmínkou přísné důvěrnosti, jeden velitel rebelů konstatoval, že jeho vojáci nadále plošně zabíjí všechny zahraniční žoldnéře chycené v boji…).
[wp_ad_camp_2]
Ač je nezákonnost mimosoudních poprav rozpoznatelná snadno (skupiny, které se do něj zapojují, se obvykle nazývají „komanda smrti“), tak chmurná realita za zmiňovanými „zahraničními žoldnéři“ by nemusela být okamžitě každému zřejmá.
Ač bylo desítky let o Kaddáfím známo, že využívá evropských a dalších mezinárodních kontraktorů na bezpečnost a infrastruktury, neexistují žádné důkazy naznačující, že by tito byli cíli útoků libyjských rebelů.
Existuje však spousta
dokumentace od žurnalistů, akademiků a od skupin lidských práv předvádějících, že černí libyjští civilisté a najatí pracovníci ze sub-saharské Afriky, tj. lidé oblíbení v Kaddáfího politice pro Africkou unii, byli cíli „rasových čistek“ rebelů, kteří na černé Libyjce pohlíželi jako na spjaté s režimem.[1]
Černí Libyjci bývali běžně opozicí rebelů označovaní jako „zahraniční žoldnéři“ kvůli své přetrvávající obecné loajalitě ke Kaddáfímu jako komunita a byli vystavováni mučení, popravám a jejich města byla „osvobozována“ etnickými čistkami. To se ukázalo na nejlépe dokumentovaném příkladu
Tawergha, kdy šlo o celé město 30 000 černých Libyjců a těch „s temnou pletí“, kteří se do srpna 2011 ztratili poté, co je zabraly NATO podporované brigády NTC Mistratan.
Tyto útoky jsou dobře známé až dokonce roku 2012 a často nafilmované, jak potvrzuje
tato zpráva od The Telegraph:
Po zabití Muammara Kaddáfího byly bojovníky spojenců nových přechodných úřadů stovky migrantských pracovníků ze sousedních států uvězněny. Černé Afričany obviňovali, že to byli žoldnéři zesnulého vládce. Tisíce subsaharských Afričanů byly od pádu Kaddáfího v srpnu vymýceny.
A vypadá to, že Clintonová dostávala osobní hlášení o zločinech svých milovaných proti-Kaddáfíovských bojovníků z bitevního pole už dávno před tím, než se některé z těchto nejhorších genocidních zločinů vůbec odehrály.
Al-Kaiída a Západní speciální síly uvnitř Libye
Ty samé zpravodajské
e-maily od Sydney Blumenthala rovněž potvrzují to, co se stalo dobře známým tématem Západních podporovatelů povstání na Blízkém východě: spornost toho, že speciální síly cvičí milice, které jsou zároveň podezřelé z navázání na Al Kaiídu.
Blumenthal sděluje, že „extrémně citlivý zdroj“ potvrdil, že britské, francouzské a egyptské jednotky speciálních operací cvičí libyjské militanty podél egyptsko-libyjské hranice stejně jako na předměstích Benghází.
[wp_ad_camp_2]
Zatímco analytici už dlouho spekulují, „kdy a kde“ došlo k přítomnosti Západních pozemních vojsk v Libyjské válce, tak tento e-mail slouží jako definitivní důkaz, že speciální síly byly v poli do měsíce od vypuknutí těch prvních protestů, jež propukly mezi polovinou a koncem února 2011 v Benghází.
Do 27. března v tom, co bylo obecně považována za prosté „lidové bouře“ už
speciální operativci zvenku „dohlíželi na transfer zbraní a dodávek rebelům“ včetně „zjevně nekonečných dodávek útočných pušek AK47 a munice.“
Ovšem o jen pár odstavců po tomto přiznání se nabádá k opatrnosti k těm milicím, které Západní speciální síly cvičí, kvůli obavám z „infiltrace radikálních/teroristických skupin jako Libyjskjá bojová skupina a Al Kaiída v islamistickém Maghrebu (AQIM) do NLC a jeho vojenského velení.“
Hrozba libyjské ropy a zlata pro francouzské zájmy
Ač Francie navrhla Rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1973 vyhlašující bezletovou zónu nad Libyí s odůvodněním ochrany civilistů, tak
e-mail z dubna 2011 odeslaný pro Hillary s předmětem „Francouzský klient a Kaddáfího zlato“ vypovídá o méně ušlechtilých ambicích.
Tento e-mail identifikuje jako vůdčí postavu za útokem na Libyi francouzského presidenta Nicholase Sarkozyho, a to s pěti konkrétním úmysly: získat libyjskou ropu, zajistit francouzský vliv v regionu, zvýšit Sarkozyho reputaci doma, prosadit francouzskou vojenskou sílu a zabránit prosazení Kaddáfího vlivu v tom, co bylo považováno za „Frankofonní Afriku“.
Nejvíce ohromující je dlouhá část rozebírající ohromnou hrozbu plynoucí z Kaddáfího zlatých a stříbrných rezerv, odhadovaných na „143 tun zlata a podobné množství stříbra“ jakou představuje pro francouzský frank (CFA) obíhající jako hlavní africká měna. S předváděním se pomocí ušlechtile znějící doktríny „Odpovědnosti k ochraně“ (R2R) ke krmení veřejnosti, je tu ještě „důvěrné“ vysvětlení toho, co opravdu bylo tahounem této války:
To zlato bylo nahromaděno před současnou rebelií a to s úmyslem použít jej ke zřízení celo-africké měny založené na libyjském zlatém dináru. Tento plán byl konstruován k zajištění alternativy k francouzskému franku (CFA) pro frankofonní africké země.
(Komentář zdroje: Podle lidí s tím obeznámených toto množství zlata a stříbra má hodnotu více než 7 miliard $. Francouzští zpravodajští činitelé tento plán objevili krátce po propuknutí současné rebelie, a to byl jeden z faktorů, který ovlivnil rozhodnutí presidenta Nicolase Sarkozyho zahájit francouzský útok na Libyi.)
Ač se tento interní e-mail zaměřuje na shrnutí motivačních faktorů vedoucích k francouzské intervenci do Libye (v důsledku toho i k NATO intervenci), tak je zajímavé si všimnout, že v tomto hlášení záchrana životů civilistů podezřele chybí.
Místo toho je zde ohlašován velký strach z možnosti, že by Libye mohla novou celoafrickou měnou Severní Afriku přivést k vysoké míře ekonomické nezávislosti.
Francouzské zpravodajství „objevilo“ libyjskou iniciativu volné soutěže s evropskou měnou prostřednictvím místní alternativy a to se muselo rozvrátit pomocí vojenské agrese.
[wp_ad_camp_2]
Propaganda ze snadno šířených fám
Počátkem Libyjského konfliktu ministryně zahraničí Clintonová formálně Kaddáfího a jeho armádu obvinila z využívání znásilnění jako válečné zbraně. Ač četné mezinárodní organizace jako Amnesty International tato tvrzení
rychle vyvrátily, tato obvinění se nekriticky odrážela mezi Západními politiky a v hlavních médiích.
Vypadalo to, že ani nezáleží na tom, jak je konspirační teorie bizarní, pokud s ní byli Kaddáfí a jeho přívrženci líčeni jako monstra, a pokud to sloužilo věci prodloužení vojenské akce v Libyi, tak to bylo mediálními sítěmi považováno za věrohodné.
Dva z hlavních příkladů jsou zmiňovány v poslední dávce e-mailů: senzační tvrzení, že Kaddáfí vydával svým vojáků Viagru, aby masově znásilňovali, a tvrzení, že mrtvoly libyjská vláda na cíle bombardování NATO „aranžovala“, aby tak budila zdání, že Západní koalice bombarduje civilisty.
V
e-mailu z konce března 2011 přiznává Blumenthal Hilary, že:
Před více než týdnem jsem komunikoval o té povídačce, že Kaddáfí tam umisťuje mrtvoly, aby si vytvořil propagandistický trhák o údajných civilních obětech jako důsledku spojeneckého bombardování – ovšem se zdůrazněním, že to je fáma. Ale teď už, jak víš, tomu dodal na věrohodnosti Robert Gates. (Viz příběh níže.)
Teď mi zdroj říká, že je to zase fáma (je to tak, že ta informace pochází od strany rebelů a Západní zpravodajství ji nezávisle nepotvrdilo), že Kaddáfí přijal politiku znásilňování a dokonce vojákům rozdával Viagru. Incident z tiskové konference v Tripolisu s účastí ženy tvrdící, že byla znásilněna, je nejspíš součástí daleko širšího pobuřování. Budu shánět další informace.
Ministr obrany Robert Gates nejenže
podporoval tu bizarní teorii o „naaranžovaných mrtvolách“ na CBS New v pořadu „Tvář národa“, ale té ještě divnější fikci
o znásilňování s Viagrou udělala novinové titulky US velvyslankyně u OSN Susan Rice formálním obviněním proti Libyi před Radou bezpečnosti OSN.
[wp_ad_camp_2]
Co ty nové e-maily potvrzují je, že ministerstvo zahraničí nejenže si bylo vědomo pochybného charakteru toho, co Blumenthal nazval „fámami“ pocházejícími výlučně od rebelů, nýbrž neudělalo ani nic, aby zabránilo tomu, aby tyto falešné informace vystoupaly až k nejvyšším činitelům, kteří jim dodávali na „věrohodnosti“.
Navíc to vypadá, že ten hoax o masovém znásilňování s Viagrou
pochází od Sidney Blumenthala samotného.
po-ma-lu to leze…
https://www.novinky.cz/zahranicni/455565-invaze-sovetu-zajistila-cechoslovakum-svobodu-napsal-rusky-web-zaoralek-se-ostre-ohradil.html
Obecně se tají další skutečnost. Na naší západní hranici bylo připraveno na 120 000 vojáků NATO, včetně 9 000 tanků, kteří měli rozkaz 22 Srpna 1968 obsadit ČSSR. Což by znamenalo třetí světovou válku, protože ČSSR byla součástí Varšavské smlouvy. Vojska Varšavské smlouvy tedy obsadila naše území za pět minut 12.
Chachcachaáááá
Auditor NATO, který našel důkazy financování DAEŠ vládami Západu, byl nalezen zavražděný v Belgii. Yves Chandelon, generální auditor NATO, byl nalezen mrtvý ve městě Andenne v belgických Ardenách. Byl nalezen se zbraní v pravé ruce při zdánlivém pokusu o sebevraždu.
Rodinní příslušníci však vyzývají orgány, aby to vyšetřovaly jako vraždu, a prohlásili,
že Yv si stěžoval na telefonické hrozby v týdnu, který předcházel jeho smrti, a poznamenali, že byl levák a že by proto nepoužil svou pravou ruku k výstřelu.
Podle informací policie nebyla zbraň, použitá k vraždě Yva, registrovaná. Přičemž on sám však vlastnil tři registrované zbraně.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
http://www.novarepublika.cz/2017/11/generalniho-auditor-nato-ktery-odhalil.html
1
4.5