Na takzvanou italskou stopu v případu vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně navedl britsko-kanadský občan Tom Nicholson. Média se teto verze chytla stejně jako ulice, která je najednou plná sloganů o mafii v politice. Ministr vnitra a muž číslo dvě vládní strany Smer Robert Kaliňák pro uklidnění situace odstoupil, opozici to ale nestačí. Chce vyměnit vládu a podepisuje návrh na mimořádnou schůzi parlamentu s vyjádřením nedůvěry premiéru Robertu Ficovi. Převrat na Slovensku nabírá na obrátkách. Kdo za ním ale stojí?

Kromě italské stopy se objevila i „feťácká“ a justiční stopa, a dokonce i stopa sorosovská, když slovenský premiér chtěl vědět, o čem s miliardářem Georgem Sorosem minulý rok soukromě hovořil slovensky prezident Andrej Kiska a když maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že události na Slovensku nesou Sorosův rukopis. Tahle stopa by se ale vzhledem k faktům prezentovaným níže mohla klidně jmenovat i zednářská.

Už minulý týden členové opoziční strany Sloboda a solidarita (SaS) začali podepisovat návrh na mimořádné zasedání parlamentu kvůli vyjádření nedůvěry premiérovi Ficovi. A kdo ho podepsal jako první? Místopředsedkyně parlamentu Lucie Ďuriš Nicholsonová. Její (ex?)manžel, novinář Tom Nicholson, který před lety vytroubil spis Gorila, jenž vedl k protestům v ulicích, totiž pořádně nemůže. Je v Kanadě, kam se vydal těsně před vraždou investigativního kolegy Jána Kuciaka.

Jaký byl ale důvod jeho náhlého odletu po 25 letech strávených na Slovensku? Prý má toho všeho dost, nikam to nevede, a navíc přesně po 33 letech potkal dávnou lásku. Číslo 33 si zapamatujte.

Když se prý naposledy viděli, jemu bylo 17 a jí 16 (17 + 16 je opět 33). Jak je známo, 33 je oblíbené číslo a poznávací znamení svobodných zednářů. Nejrozšířenější skotský systém iniciace má totiž 33 stupňů.

Bývalý zástupce šéfredaktora deníku KDH Slovenský denník, publicista Anton Selecký, před několika dny zveřejnil video, kde popsal své někdejší zkušenosti se zasahováním cizích zpravodajských služeb, konkrétně britské MI6 do politického dění na Slovensku. K Tomu Nicholsonovi, který se narodil v anglickém Suffolku a má pořád i britské občanství, přitom poznamenal, že přišel se spisem Gorila v kufříku a pak i s nedokončeným článkem zavražděného novináře Kuciaka. No a odešel, zrovna když jeho obrovské investigativní úsilí někam vede? To je ale smůla, že? Na Slovensko se ale Tom Nicholson zřejmě jen tak nevrátí, pravděpodobně by jej totiž vyslýchali.

Na zajímavou souvislost upozornil politicky nekorektní blog Pokolra Velük s článkem Smrť sa volá Tom Nicholson? Autor připomíná, s kým mluvil prominentní právník Ernest Valko pár hodin před svým zavražděním. Článkem v deníku Sme dokládá, že možná poslední člověk, se kterým mluvil Valko před svou vraždou, byl právě Tom Nicholson. Nicholson v rozhovoru pro Sme přiznává, že spolu s Valkem mluvili telefonicky v den Valkovy vraždy, přičemž Nicholson právníka doučoval angličtinu a hovořili spolu o různých kauzách. To je náhoda, že?

Mimochodem deník Sme je napojený na neziskové organizace George Sorose, konkrétně v osobě generálního ředitele vydavatelství Petit Press Alexeje Fulmeka, jenž sedí v představenstvu Sorosovy americké neziskovky Media Development Investment Fund (MDIF), jež do deníku Sme též „investovala“. Tato organizace byla mimochodem v roce 2016 označena Ruskou federací za nežádoucí organizaci v zemi, neboť provádí rozkladnou činnost a diverzní operace na území cizího státu.

Rozhovor s Nicholsonem dělal jeho kamarád Marek Vagovič, tehdy redaktor deníku Sme. Kdo dodával Kuciakovi materiály o italské mafii? Kdo s ním byl v kontaktu krátce před jeho smrtí? Ano, Tom Nicholson. Naposledy byl Nicholson ve spojení s Kuciakem v týden vraždy, kdy si vyměnili informace o údajné krádeži eurofondů. „Týká se to přítomnosti pravděpodobně italské mafie na východním Slovensku. Šlo o podezření, že kradou eurofondy a posílají je zpět do Itálie,“ uvedl Nicholson v rozhovoru pro Denník N. Mentorem Kuciaka v redakci aktuality.sk byl shodou okolností Marek Vagovič.

„Otesánkové“ v politice a mediích

Poslanec Martin Poliačik, který přešel ze strany Sloboda a Solidarita (SaS) do Progresívneho Slovenska, na sociální síti a na diskusích a tiskových konferencích je až posedlý Lucií Nicholsonovou, které jde ve všem na ruku. V letech 2003 až 2006 byl ředitelem Slovenské debatní asociace, kterou navštěvují také organizátoři protivládních „studentských“ protestů Karolína Farská a Robert Straka. Slovenská debatní asociace je „nezávislé apolitické“ občanské sdružení, vznikla 17. listopadu 1999, navázala na debatní program Nadace otevřené společnosti George Sorose fungující od roku 1994, působí na území celého Slovenska prostřednictvím 35 středoškolských a 2 vysokoškolských debatních klubů, sdružuje více než 400 studentů středních a vysokých škol, pedagogů, trenérů a rozhodců a je jedním ze zakládajících členů Mezinárodní debatní vzdělávací asociace (IDEA).

Poliačik kromě toho navštívil veřejnou přednášku o svobodném zednářství v Bratislavě na podzim 2016. Když se v létě 2017 jeho tehdy ještě kolegyně ze strany SaS Nicholsonová vyjádřila na sociální síti, že se jí nelíbila kniha, kterou napsal přední mainstreamový publicista Michal Havran, uražený Havran se nevybíravě obul do jejího (středoškolského) vzdělání. Na pomoc přišel Nicholsonové právě Poliačik, Havrana oslovil slangovým výrazem bratm (zde asi „brat murár“) a doporučil mu „otesávat svůj hrubý kámen“. Na svých sociálních profilech byl Poliačik několikrát konfrontovaný v souvislosti s jeho členstvím v zednářské lóži, do které by vzhledem ke kontextu mohl patřit i Havran, víckrát řečnící o Novém Jeruzalému.

Poliačik nikdy pokud známo členství v lóži nepotvrdil ani nepopřel, a to se přitom již přiznal i ke konzumaci heroinu. Tento politický aktivista byl už okukovat i na demonstraci v Praze, Havran zase v Košicích. Poliačik se dokonce v pondělí nerozpakoval sdílet článek Denníku N s názvem Převrat je nevyhnutelný. Mimochodem, z uniklého dokumentu vyplývá, že Sorosova kontaktní osoba na Slovensku je člen redakční rady Denníku N Ondrej Starinský. Denník N ostatně vznikl oddělením od sorovského deníku Sme. Šifra již informovala o tom, kterak se jeho přední tvář, novinář Martin M. Šimečka, jenž působil i jako šéfredaktor českého týdeníku Respekt, veřejně chlubí, že George Soros je jeho přítel a že bez jeho peněz by se na Slovensku nepodařilo porazit Vladimíra Mečiara.

Není to přitom tak dlouho, kdy vyšlo najevo, že ve Velké Británii svobodni zednáři korumpují policii, a dokonce i celý Scotland Yard. Zednáři však také zasahuji do vrcholné politiky. Nejčerstvější příklad takového zasahovaní je, ač je to ironické, právě z Itálie, která dává svobodné zednáře na černou listinu poté, co policejní vyšetřování odhalilo, že politici dostávali od zednářů příkazy k ovlivňování vládní politiky. Tihle otesánkové mají hlad po moci a vlivu, lóže tedy mohou být pro řádné fungovaní státu bezpečnostním rizikem.

Podle nového italského zákona budou politici nuceni veřejně deklarovat, zda jsou svobodnými zednáři. Nedodržení tohoto pravidla by mohlo vést k vězení. K návrhu zákona došlo poté, co policie provedla razie na čtyři největší řády svobodných zednářů v Itálii a objevila 193 s gangy spjatých zednářů mezi tajným členstvem těchto řádů na Sicílii a v Kalábrii na jihu Itálie.

Tato zjištění byla publikována v únoru komisí italského parlamentu, která se domnívá, že gangsteři využili tajných schůzí lóží, aby vedli své podnikání v součinnosti s politiky a podnikateli. Zákony navržené touto komisí by zakázali pracovníkům magistrátů vstupovat ke svobodným zednářům a nutily by činitele ve veřejných funkcích sdělovat, zda jsou jejich členy. Předsedkyně komise Rosy Bindiová doufá, že zednáře přinutí sestavit řádný seznam členstva, protože asi čtvrtina jmen, která na seznamech našli, byla jen iniciály nebo kódy.

Milan Pullmann, časopis Šifra