Zvýhodňují české školy Rusy? Problém jazykových kurzů pro cizince

Příprava je dražší než vysoká škola?

Vysoký počet studentů, kteří chtějí studovat zdarma, způsobuje velkou poptávku po jazykových přípravných kurzech, které vznikají v Česku jako hříbky po dešti. Vysoká cena přípravných kurzů ovšem negarantuje vysokou kvalitu a pojištění proti různým problémům, se kterými se studenti musejí setkávat.

Přípravné kurzy jsou docela drahou záležitostí. Samozřejmě, hodně záleží na tom, co přesně chcete studovat kromě samotné češtiny. Podíváme se na přibližné ceny, které nabízejí pro cizince:

Jeden akademický rok v centru Podnikavá Evropa bude stát kolem 3 900 euro (kolem 99 000 Kč). Prague education center nabízí programy od 3760 do 5210 euro (95 316 až 132 073 Kč). Kurzy Uniprep jsou o něco dražší. Jejich ceny kolísají od 4500 do 5950 euro (114 075 až 150 832 Kč). Kurzy ICJ stojí od 3 300 do 4 250 euro ročně (83 655 až 107 737 Kč). Kurzy ÚJOP Univerzity Karlovy, které mají centra nejenom v Praze, mají ceny od 3690 do 5 540 euro (93 541 až 140 439 Kč).

Pro porovnání lze uvést ceny studia v cizím jazyce na některých vysokých školách. Například, bakalářské studium v angličtině na ČVUT vás bude stát 55 000 až 64 000 Kč za každý započatý semestr, což znamená od 110 000 Kč za jeden akademický rok. Ceny studia v cizím jazyce na Univerzitě Karlově se liší podle fakulty. Od 25 000 až do 360 000 Kč ročně, pokud byste chtěli studovat lékařství na magisterském studiu v angličtině. Vysoká škola ekonomická má s několika výjimkami jednotnou cenu pro studium v angličtině 3600 eur za jeden akademický rok (přibližně 91 260 Kč ročně).

[wp_ad_camp_2]

Pokud připočítáme k cenám kurzů ještě pojištění, ubytování, zařizování dokumentů, dopravu a další věci, znamená to, že jeden akademický rok na privátních kurzech stojí více než studium v angličtině na státní vysoké škole. Studenti doufají, že se jim to vyplatí v budoucnu a že samotné kurzy se snaží podporovat jistotu uchazečů a platících rodičů.

Vyplatí se to?

Sputnik se obrátil na Ministerstvo školství, které ovšem nemá informaci o žádných podvodech nebo problémech v této oblasti. Avšak existují svědectví nepříjemných situací, do kterých se studenti dostávají. Největší počet studentů přichází z Ukrajiny, Ruska nebo Kazachstánu. Stránky v ruském jazyce slibujímnožství výhod, které však nedokážou zajistit. Svou špatnou zkušenost sdělila jedna bývalá studentka Prague education center Vitalina Petročenková, která se narazila na spoustu různých problémů. Přestože uvedené kurzy slibují studentům podporu při veškerých záležitostech, po příjezdu do Prahy se hned dostala do nepříjemné situace kvůli ohlašovací povinnosti na cizinecké policii, o které ani nedostala informaci od svého kurátora: „Po příjezdu jsem se měla registrovat na cizinecké policii, ale můj kurátor řekl, že to není nutné, neboť kolej to dělá automaticky, což není pravda, jak se následně ukázalo.“Problém se objevil i při samotné výuce, která v podstatě dlouho neprobíhala, přestože byla již zaplacená předem. Proto studentka ztratila hodně času na přípravě na zkoušky. „Podle smlouvy výuka musela být zahájena na začátku září, zatímco odborná příprava od října. De facto ovšem začala až v listopadu.“

Jazyková příprava také nedosahovala očekáváné úrovně, což bylo dáno tím, že studenti s různou znalostí češtiny museli studovat spolu.

[wp_ad_camp_2]

„Slibovali, že v každé skupině budou studenti se stejnou znalostí češtiny. Ve skutečnosti se promíchali dohromady všichni. Ti, kdo se česky nikdy neučil a ti, kdo mluvil plynule.“

Pro získání víza si student musí zařídit zdravotní pojištění, s čímž jim docela často pomáhají samotné kurzy. Neznamená to ovšem, že při zdravotních problémech student dostane pomoc. Pojištění, které nabízejí kurzy docela často nestačí, ale dozvíte se o tom, až když onemocníte. Horší je to, že kromě problémů s pojištěním, Vitalina narazila na úplnou lhostejnost vedení přípravných kurzů. Když se rozhodla vrátit domů kvůli vážnému onemocnění, které bylo prokázáno potvrzením lékaře, kurzy ji donutili platit ještě další semestr. Holka nedostala ani potvrzení o absolvování prvního semestru

„Měla jsem alergii, která ke konci listopadu postupně přerostla do astmatu. Rozhodla jsem se vrátit do Moskvy, ale místo toho, aby mi pomohli, oznámili, že musím zaplatit ještě druhý semestr. Vždy jsem se narážela na lhostejnost, doháněli mě k pláči. Ukazovala jsem potvrzení lékaře, výsledky vyšetření, které mě stály až 700 eur. Nechápala jsem jejích lhostejnost, nedostala jsem ani potvrzení o tom, že jsem semestr absolvovala. Je to příšerná škola s absolutně lhostejným vztahem ke svým studentům!“

Navždy „cizinci“?

Zajímavá je také otázka toho, jak se cizinci integrují do českého univerzitního prostředí a jestli se setkávají s diskriminací nebo xenofobií. Ministerstvo školství nemá informaci na tohle téma, ale ředitelka centru Krystal přípravných kurzů ÚJOP Zdena Malá uvádí, že v podstatě všechno záleží na samotných studujících:

„Záleží jen na jejich zájmu, iniciativě a aktivitě. Jejich výsledky jsou také jen v jejich rukách. Mnozí dosahují opravdu výborných výsledků. Samozřejmě jsou i jednotlivci, kterým se integrace do českého univerzitního prostředí nezdaří, třeba kvůli introvertnímu založení nebo zklamání z náročnosti studia, tak to je ale v životě vždy.

Zprávy na ruských sociálních sítích svědčí spíše o tom, že ani Rusové ani Ukrajinci se s diskriminací nesetkávají a mají naopak pozitivní zkušenosti. Jak uvádí portál studenta.cz, naopak čeští studenti občas mají pocit, že školy jdou cizincům vstříc, hlavně na vysokých školách:

[wp_ad_camp_2]

„Studuji soukromou Vysokou školu hotelovou a lidi z východních zemí je tam více než Čechů a Slováků dohromady,“ svěřila se nám jedna z českých studentek. „Škola vychází Rusům vstříc a často mám pocit, že je zvýhodňuje. Dokonce jim povoluje prezentovat své práce v ruském jazyce za pomocí překladatele, pokud sami česky neumějí. Většina z nich je také z bohatých poměrů a dávají nám to všem patřičně najevo.“

Odcházejí nebo zůstávají?

Není také známo o osudech zahraničních studentů po ukončení studia na vysokých školách. Ministerstvo školství jejích životní dráhy nesleduje a nezveřejňuje statistiku toho, kolik studentů v Česku zůstává a kolik odjíždí. Jejich osudy zůstávají pouze pod dohledem jednotlivých přípravných kurzů nebo samotných vysokých škol.

„Zdá se, že se tak polovina z nich zůstává v České republice, pokračuje v různých stupních studia, zakládá rodiny, pracuje v českých i zahraničních firmách. Druhá polovina se vrací z různých důvodů domů, nebo si hledá nový domov v jiných zemích Evropy, víme o absolventech v Německu, Francii nebo Anglii,“ uvádí Zdena Malá.

Vytříbená čeština jako kritérium kvality

Existují ovšem i dobré a kvalitní přípravní kurzy, kterých je velice málo a těžko jdou rozpoznat. Přestože spousta kurzů nabízí různé výlety, exkurze a zábavu, hlavním kritériem musí zůstávat kvalita jazykového vzdělání a spolupráce s vysokými školami na standardizaci jazykových zkoušek:

„ÚJOP UK spolupracuje především s fakultami UK na pilotním programu pro novou podobu nostrifikací středoškolského vzdělání cizinců, fakulty UK ale i další vysoké školy v České republice uznávají závěrečnou zkoušku z češtiny na úrovni B2 jako doklad o znalostech češtiny. Fakulty znají jazykovou a odbornou úroveň studentů ÚJOPu, díky certifikovaným zkouškám z češtiny má ÚJOP naprosto standardizovaný přístup k výuce a hlavně zkoušení českého jazyka podle Společného evropského referenčního rámce. Vždyť ÚJOP UK je jediná instituce v ČR, jejíž zkoušky z češtiny jsou certifikované organizací ALTE, “ dodala pro Sputnik PhDr. Zdena Malá.

[wp_ad_camp_2]

Zdroj: 1