Hledejte na tadesco.org
Archiv
Nejnovější zprávy
Související zprávy
Finanční podpora
Pro způsoby platby nás prosím kontaktujte e-mailem.
Pro způsoby platby nás prosím kontaktujte e-mailem.
Co s radioaktivní hlínou z Fukušimy? Japonská vláda navrhla kreativní řešení
Nápad lze označit přinejmenším za vynalézavý, je ale moudrý? Japonská vláda se snaží všelijak zužitkovat katastrofu v jaderné elektrárně Fukušima a jedním z návrhů je přetvořit hlínu a další odpad do nových cest. [wp_ad_camp_2]
Reaktory ve Fukušimě ještě mají hodně daleko od jakýchkoliv únosných norem radiace a přítomnost v blízkém okolí je stále (a dlouho bude) smrtelná. Navzdory očividnému riziku se ale japonská vláda pro přinejmenším diskutabilní užití radioaktivního odpadu již rozhodla. Zdravý rozum přitom velí, že cokoliv – včetně hlíny – z bezprostředního okolí reaktoru může nést nepříznivé následky.
Zprávy z roku 2017 ukazují, že úroveň radiace v okolí dosahuje až 530 Sv (sievertů) za hodinu, přičemž je prokázané, že pouhých 5 Sv za hodinu může již za několik měsíců mít smrtící následky a 10 Sv přežijeme jen několik týdnů. Ačkoliv lze předpokládat, že určitá úprava tohoto materiálu či promíchání s dalšími může radiaci zmírnit, je stále zcela na místě rozhodnutí zpochybňovat. Podle deníku Daily Mail místní projevovali svůj nesouhlas hlasitě a leckdy agresivně, ale kdo by je mohl vinit?
Japonské autority to však vidí jinak. Domnívají se, že zakopáním radioaktivní hlíny pod vrstvu „čisté“ zablokují jakékoliv nepříznivé důsledky. Ani toto ujišťení místním ale nestačí.
[wp_ad_camp_2]Tamní ministerstvo životního prostředí se do ambiciózního plánu nežene po hlavě. Nejdříve, jak ohlásilo, se chystá vyzkoušet „radioaktivní silnice“ ve městě Nihonmantsu. Slovy Japan Times: „Podle plánu bude ozářená půda zakopaná pod 200 metrů dlouhou částí silnice přímo ve městě. Tato půda, zabalená v černých plastových pytlích, mezitím leží v dočasných skladištích. Plán je zakopat ji 50 centimetrů či hlouběji a pokrýt ji čistou hlínou, aby se radiace zablokovala. Přes to se má nanést vrstva asfaltu.“ Nutno dodat, právě zde jsou nesouhlasné hlasy slyšet nejvíce.
Podle serveru Modern Survival Blog ovšem potřebujeme téměř metr hlíny (91,5 centimetrů) a zhruba 61 centimetrů asfaltu, aby se průniku radiace zabránilo. To ovšem představuje takřka dvojnásobek toho, co navrhuje vláda…
[wp_ad_camp_2]Zdroj: 1
Pravidla diskuze
Diskuze je pouze pro registrované čtenáře a je moderovaná. Budou uveřejněny jen takové komentáře, které nejsou urážlivé, vulgární, neobsahují reklamu, neobsahují projevy náboženského fanatismu, návody k násilí, pseudo-ezoterické bludy a jsou k tématu.
Není dovoleno vkládat celé články z jiných webů a strojové překlady z cizích jazyků, stejně tak psát celé věty kapitálkami.
Komentáře není dovoleno využívat jako chat a místo pro osobní spory.
Veškeré odkazy v komentářích musí být uvedeny s krátkým popisem čeho se týkají. Odkazy bez popisu jsou považovány za spam.
Komentáře jsou automaticky posuzovány antispamovým systémem, a pokud jsou zadrženy, musí je posoudit administrátor, což může trvat až 25 hodin. Opětovné odeslání komentáře nebo psaní stížnosti prostřednictvím e-mailu nic neurychlí.
Předem děkujeme za respektování těchto pravidel.
Není vhodné místo kam to dat, zkusím semhle –
Na farmě na Novém Zélandu vznikla obrovská prasklina v zemi hloubkou šestipodlažní budovy a délkou 2 fotbalových hřišť, uvádí RT.
V blízkosti města Rotorua se objevila tato prasklina po několikadenním dešti. Podle farmáře Colina Tremaina se prasklina, která dostala přezdívku „Tomo“, mohla objevit 30. dubna. Jeho délka je odhadována na 180 metrů, šířka a hloubka na 20 metrů.
This Massive Sinkhole That Has Just Opened Up In New Zealand Under A Local Farm is Six Stories Deep and Two Football Fields Long.
Volcanologists Say It May Have Been Growing Underground For Up To 100 Years.#SaturdayMorningpic.twitter.com/4Zy6B5huas
— ~Marietta️ (@MDavisbot) 5. května 2018
Toto je již devátá prasklina, která se na farmě v posledních letech zformovala, ale novozélandský vulkanolog GNS Science Brad Scott poznamenal v rozhovoru pro Newshub, že je tato prasklina třikrát větší než kterákoli jiná, kterou předtím viděl.
„Tomo“ vyvolal zájem vědců, protože se ukázalo, že se zformovala nad kráterem starobylé sopky, která byla naposledy aktivní před 60 tisíci lety.
https://cz.sputniknews.com/svet/201805067290874-svet-polovina-novyzeland-prasklina/
Máte špatně uvedené jednotky dávky záření, to by tam lidi padali jako mouchy. Domnívám se, že jde zřejmě o mikro Sieverty, nikoliv o Sieverty.