Na stránkách aluska.org dnes vyšel velmi zajímavý článek o ,,pohádce pro děti”, ze které jde spíš mráz po zádech. Doporučuji k přečtení.
Určitě vám neuteklo šílenství kolem filmu Úžasňákovi 2. Jednička vyšla v roce 2004 a na druhý díl si publikum muselo počkat dlouhých 14let… Ty děti, které se kdysi těšily na možnou dvojku, jsou už dospělé a přesto na ten film jdou, nebo ho chějí vidět, čistě z principu. Dvojka mě také zajímala a počkala jsem si, až ji bude někde možné zhlédnout… to co jsem tam ale uslyšela, mě dost zarazilo!
,,Ve filmu Úžasňákovi 2 se vrací oblíbená rodina superhrdinů. Avšak tentokrát je hlavní hvězdou Helen, zatímco Bob zůstal v domácnosti a pomáhá Violet a Dashovi zvládat každodenní nástrahy “normálního” života. Pro všechny je to těžká změna, a těžší je o to víc, že si nikdo z rodiny neuvědomuje superschopnosti malého Jack-Jacka. Když se objeví nový padouch, který se chystá uskutečnit ďábelsky geniální plán, tak rodina a Mražoun musí najít způsob, jak se dát zase dohromady a spojit síly – což se lehko řekne a těžko udělá, i když jsou všichni doslova úžasní. (zdroj)”
Pohádka je naprosto předvídatelná. Od začátku víte kdo bude padouch a od začátku víte že je něco past, když je to past. Počítačem animovaný obraz se mi vždycky líbil, ale záleží jak je co naanimované. Úžasňákovský styl, kde jsou postavy karikaturně zdeformované, mi moc nesedí a všimla jsem si, že některé postavy jsou zdeformované více a jiné mají naopak míry velmi podobné normálnímu člověku. Jakoby je tvůrci prostě zapomněli zhyzdit, nebo jakoby byli z jiného filmu. Celkem mě ta nesourodost rušila. Jinak je to vizuálně zajímavé, asi jako všechny animované filmy. Kdysi jsem všechno nakreslené strašně žrala a přitahuje mě to dodneška. Je to jako pohled do neexistující dimenze, kde jsou všechny tvary postavené podle fantazie animátora a je fascinující na to koukat.
Úžasňákovi 2 jsou nabití akcí. Jasně, klasického diváka asi nejvíc zajímají ty sekvence kde se mezi sebou hrdinové mlátí, umírají, nebo kde něco vybuchuje. Nevím jestli to tak máte také, ale já to vnímám přesně naopak, kdy u části kde je akce a výbuchy přestanu dávat pozor, nedívám se na to a čekám až zase bude dialog. Nudí mě to, protože je to pořád to samé dokola. Někdo někoho praští, udělá au a stejně je jasné kdo to vyhraje, takže si počkám až to vyhraje a mezitím koukám kde co lítá… Na můj vkus je tam téhle klasické akce moc a zvukové efekty jsou strašně přeřvané v porovnání s dialogy.