1. června. V rozhovoru pro časopis L’Obs slíbil jeden z čelních muslimských aktivistů ve Francii Marwan Muhammad, že se postaví plánu prezidenta Emmanuela Macrona na reorganizaci islámu ve Francii: „Macron může dělat, co uzná za vhodné, my zase to, co uznáme za vhodné my. Může jmenovat hlavního imáma, může se klidně modlit přímo za ním, pokud bude chtít. To ale neznamená, že mu to lidé schválí.“

2. června. V rozhovoru pro večerník Le Monde vyzval Abdelkader Arbi, hlavní kaplan muslimů ve francouzských ozbrojených silách, k ustavení vojenských seminářů, které by měly vychovat novou generaci muslimských kaplanů. Seminář by představoval tři roky denního studia a po jeho zakončení by se posluchači stali absolventy (ekvivalent našich bakalářů, pozn. překladatele).

3. června. Manažeři hypermarketu Carrefour v Chambourcy souhlasili s požadavkem muslimů na odstranění datlí z Izraele z „oddělení ramadánu“. Zákazníci si stěžovali, že přítomnost izraelských produktů v obchodě je „urážkou muslimských zákazníků“.

4. června. Policie v Paříži evakuovala zhruba 1 000 migrantů ze dvou provizorních táborů ve městě, pět dní poté, co bylo dalších 1 000 přemístěno do dočasných ubytoven. Proces začal za úsvitu v táboře vybudovaném podél Kanálu Svatého Martina (Canal Saint-Martin) severovýchodně od středu města, kde pobývalo odhadem 550 migrantů převážně z Afghánistánu. Dalších 450 lidí bylo evakuováno z tábora na severu města u stanice metra Porte de la Chapelle. Kanál Svatého Martina je poblíž místa, na kterém se nachází tábor u stanice metra Stalingrad. Ten byl v průběhu minulého roku několikrát vyklizen, aby byl pokaždé znovu vybudován.

5. června. Dva Čečenci byli zatčeni na základě podezření, že jsou na cestě do Sýrie. Agenti francouzské rozvědky (Direction générale de la sécurité intérieure, DGSI) je zatkli v departementech Moselle a Puy-de-Dôme v rámci pátrání po podezřelých z džihádistického spiknutí. V květnu zabil při útoku nožem v obvodu Opéra Garnier 20letý Čečenec s francouzskými a ruskými kořeny Khamzat Azimov jednoho člověka a další čtyři zranil.

5. června. Předseda vlády Édouard Philippe vyhlásil plán zdvojnásobení hodin francouzštiny — z 200 na 400 — pro migranty, kteří v zemi žijí legálně. Další hodiny francouzštiny jsou součástí imigračních reforem, zaměřených na nalezení rovnováhy mezi rychlejšími deportacemi těch, kterým byl nárok na azyl zamítnut, a podporou těch, kterým bylo umožněno zůstat. Francie také zdvojnásobila z 12 na 24 počet hodin „občanských kurzů“ pro uprchlíky. Cílem kurzů je vysvětlit francouzské hodnoty a chování v běžném životě, například nalezení práce, zdravotní péči a ubytování. Imigrantům, kteří mají děti, bude také nabídnuto hlídání dětí zdarma v průběhu hodin francouzštiny a pokud mají jejich děti 18 a více let, budou mít nárok na novou „kulturní permanentku“ v hodnotě 500 eur, určenou pro návštěvy muzeí a další kulturní aktivity. Édouard Philippe prohlásil, že daná opatření, zahrnující také lepší pomoc s nalezením práce, jsou investicí do francouzské „národní a sociální soudržnosti“. Neřekl, kolik bude plán stát.

6. června. Starosta Toulonu Humbert Falco vyzval francouzskou vládu k rozmístění policejních posil, které by měly pomoci se znovuovládnutím No-Go zón nacházejících se hodinu cesty na východ od Marseille. Prohlásil: „Nechci stran tohoto extrémně vážného tématu vyvolat politické kontroverze, ale ministr vnitra Gerard Collomb v průběhu své poslední cesty nenavštívil Toulon. My máme ovšem stejné problémy jako Marseille a Nice. Musíte Toulonu pomoci.“ V důsledku boje konkurenčních gangů o ovládnutí místního obchodu s drogami v Toulonu vzrostl počet přestřelek.

6. června. 42letý muž z předměstí Paříže Mantes-la-Jolie byl obviněn ze zabití své pětiměsíční dcery, se kterou třásl tak silně, že jí způsobil smrt. Muž se ke zločinu přiznal se slovy: „Držel jsem během ramadánu půst a bez jídla jsem měl nervy napjaté k prasknutí.“

6. června. Ministryně spravedlnosti Nicole Belloubet potvrdila, že v roce 2019 bude z věznic propuštěno zhruba 450 radikálů včetně 40 osob odsouzených za islámské teroristické činy. Zbytek tvoří běžní kriminálníci, kteří se ve vězení radikalizovali. Průměrný věk propuštěných je 24 let. Pařížský prokurátor François Molins volal po zabránění recidivy pomocí lepší komunikace mezi tajnými službami: „Propuštění lidí, kteří vůbec nelitovali svých činů a kteří mohou být díky pobytu ve vězení nebezpečnější než dříve, představuje velké riziko.“

7. června. Soukromý francouzský televizní kanál TF1 oznámil, že 33letý Iráčan, který do Francie přijel v roce 2016 — a kterému byl v červnu 2017 udělen status uprchlíka a povolení k pobytu po dobu deseti let — byl zatčen ve svém domě v Lisieux a obviněn z toho, že je pravděpodobně vysoce postaveným členem Islámského Státu. Je podezřelý z účasti na masakru na vojenské základně severně od Bagdádu v červnu 2014. Bojovníci IS tehdy ze základny odvlekli a zavraždili 1 700 šíitských vojáků. Vyšetřován je i v Iráku, jehož představitelé mají za to, že jménem Islámského státu spravoval region Samarra severně od Bagdádu. Francouzské úřady mu zrušily status uprchlíka a rezidenční kartu.

7. června. Třicet obětí a rodin obětí podalo na Francii žalobu za to, že je 13. listopadu 2015 neochránila před džihádistickým útokem v Bataclanu, při kterém bylo zabito 89 lidí. Žalující strana obviňuje vojáky, kteří byli na místě přítomni, z toho, že nezasáhli. „Po dvou a půl letech od útoků rodiny obětí stále nerozumí tomu, proč a na čí rozkaz bylo osmi členům Opération Sentinelle (francouzská vojenská organizace čítající 10 000 vojáků a 4 700 policistů a četníků rozmístěných po celé Francii za účelem ochrany proti džihádistickým útokům), kteří se před Bataclanem nacházeli, zabráněno zasáhnout,“ řekla Samia Maktouf, jedna z právniček. „Chceme jasnou odpověď.“ Právníci žalující strany sdělili, že žaloba jasně míří na „nastolení zodpovědnosti a na vyjasnění toho, jaké jsou přesně úkoly příslušníků Opération Sentinelle, když jejich úkolem není zasáhnout v okamžiku, kdy je na civilisty útočeno vojenskými zbraněmi“.

8. června. V rozhovoru pro časopis Causeur vysvětlil francouzský historik Georges Bensoussan příčiny vzestupu muslimského antisemitismu ve Francii: „Někteří imigranti si s sebou z Maghrebu ve svých zavazadlech přivezli kulturu antijudaismu. A ta pak byla často umocněna šokem z vykořenění a rozpadu tradiční společnosti, když reputace muže a otce, už i tak na spodu společenského žebříčku, zažila skutečný pád na dno, ještě zrychlený nezaměstnaností. Přispívá k tomu i šok z modernity, symbolizované emancipací dívek (a jejich úspěchy při získávání vzdělání). Odtud je potom jen krůček k zacílení svého nepřátelství na ‚Francii‘ a ‚Židy‘, jejichž úspěch, reálný nebo zdánlivý, někteří muslimové vnímají jako další ‚nespravedlnost‘ a zpochybňování odvěkých hodnotových žebříčků.“

9. června. Dva muži ve věku 21 a 22 let, které v minulosti francouzská tajná služba neměla důvod sledovat, byli zatčeni poblíž Fontainebleau, města jihovýchodně od Paříže. Údajně plánovali džihádistický útok jménem Islámského státu, pravděpodobně proti homosexuálům. Policie v jejich domovech objevila nože, střelné zbraně a propagandistické materiály Islámského státu. Muži, popisovaní jako „velmi odhodlaní přátelé“, byli následně obviněni z „teroristického kriminálního spiknutí“ a uvězněni. Jejich sousedé vypověděli, že šlo o „velmi rezervované“ lidi: „Pozdravili jsme je, neodpověděli, málokdy vycházeli ven.“

10. června. Dva mladí lidé vstoupili v Digoin krátce před polední mší do římskokatolického kostela zasvěceného Naší Paní od Boží Prozřetelnosti a začali vykřikovat „Alláhu Akbar“ [„Alláh je největší“].

11. června. Noviny Le Figaro zveřejnily zprávu, že muslimský raper Médine — pojmenovaný po městě Medina, ze kterého zakladatel islámu Mohamed začal dobývat Arábii — by měl vystoupit v Bataclanu, kde v listopadu 2015 zabili džihádisté 89 lidí. Texty Médinových písní jsou známé pro svou nenávist k nemuslimům. Konzervativní politici neskrývali své rozhořčení. Marine Le Pen tweetovala: „Žádný Francouz nemůže souhlasit s tím, aby tenhle chlápek pošpinil samotné místo masakru Bataclan. Toto je samolibá netečnost, či ještě hůře přímo podněcování islamistického fundamentalismu. Už je toho vážně dost!“ Šéf Republikánů Laurent Wauquiez nazval oznámení „svatokrádeží vzhledem k obětem a zneuctěním Francie“. Předseda vlády Édouard Philippe, odvolávající se na „zásadní úctu“ ke svobodě projevu, řekl, že koncert může být pořádán.

12. června. Předseda vlády Édouard Philippe a ministr vnitra Gérard Collomb se zůčastnili iftáru (první večerní jídlo v průběhu ramadánu), který pořádala Francouzská rada muslimů (Conseil français du culte musulman, CFCM). Oba muži vyzvali místní muslimské představitele, aby bojovali proti islámskému fundamentalismu. „Každý cítí,“ řekl Philippe, „že žijeme v době, stěžejní pro naši zemi, pro kvalitu našeho společného života.“

13. června. Policie prohlásila, že vozidlo se čtyřmi lidmi záměrně narazilo do policejní dodávky v Paříži. Policie vozidlo pronásledovala, a to poté do dodávky narazilo znovu. Pachatelé utekli. Policie prohlásila, že na zadním sedadle vozidla byl nalezen Korán a různé arabské dokumenty.

14. června. V Paříži byly instalovány stěny z neprůstřelného skla a kovové zábrany, které mají chránit Eiffelovu věž proti džihádistickým útokům. Stěny jsou součástí bezpečnostních opatření, které stály téměř 35 millionů eur a budou dokončeny v červnu. Skleněné zdi jsou 6,5 centimetru silné a chrání věž ze dvou stran. Jsou také odolné proti najetí vozidlem a „pevné jako skála, absolutně bezpečné“, řekl Bernard Gaudillere, ředitel společnosti SETE, která spravuje Eiffelovu věž. Zbylé dvě strany chrání 3 metry vysoké kovové zábrany.

V Paříži byly instalovány stěny z neprůstřelného skla a kovové zábrany, které mají chránit Eiffelovu věž proti džihádistickým útokům. Na fotografii: Vojáci hlídkující u Eiffelovy věže. (Foto: Jeff J Mitchell / Getty Images)

14. června. 38letý konvertita k islámu byl zatčen v Chateauroux na základě podezření z přípravy pumového útoku na libertinský klub poté, co u něj policie objevila podomácku vyrobené výbušné zařízení. Muž byl následně obviněn z „teroristického kriminálního spiknutí“ a „teroristického útoku ve stádiu přípravy“.

15. června. V ulicích Nice se modlily tisíce muslimů při příležitosti konce ramadánu. Starosta Christian Estrosi zveřejnil na Twitteru fotografii modlitby pod širým nebem, která je ilegální, a napsal: „S maximální neústupností odsuzuji dnešní pouliční modlitbu v Ariane od 6 hodin ráno. Zákony Republiky musí být respektovány všude.“ V jiném tweetu napsal: „Tyto modlitby, při kterých se shromažďuje 1 000 lidí, probíhají s použítím reproduktorů a jsou slyšet po celém městě. Bez ohledu na to, že je pro muslimy Íd al-filtr (Svátek přerušení půstu) důležitý, nic nemůže ospravedlnit modlitby na veřejnosti a s tím spojené narušování veřejného pořádku.“

15. června. Francouzská vláda v rámci boje proti financování terorismu zmrazila majetek švýcarského imáma Haniho Ramadana. Ramadan byl z Francie vyhoštěn v dubnu 2017. Francouzský ministr vnitra prohlásil, že si Ramadan v minulosti „osvojil chování a činil poznámky, které ukazují, že představuje hrozbu veřejnému pořádku na francouzské půdě“. Ramadan je starším bratrem Tariqa Ramadana, islámského učence, narozeného v Ženevě, který se momentálně nachází ve vyšetřovací vazbě ve Francii na základě obvinění ze znásilnění několika žen.

17. června. 24letá muslimka pobodala za pokřiku „Alláhu Akbar“ [„Alláh je největší“] dva lidi ve frontě v supermarketu v La Seyne-sur-Mer. Policie řekla, že žena, oblečená v černém a s tmavými brýlemi, „trpěla psychickými problémy“, ale nebylo o ní známo, že by se radikalizovala. Byla zatčena a podrobena psychiatrickému vyšetření. „Několik svědků ohlásilo, že řekla, že to byl Alláh, kdo jí přikázal provést ten čin, protože byli všichni nevěřící,“ řekl toulonský prokurátor Bernard Marchal.

17. června. 29letý muž byl spatřen, jak si v Nice fotí radnici a u ní stojící policejní vozidla. Ze svého mobilního telefonu také pouštěl verše z Koránu. Když jej policisté konfrontovali, tak popadl nůž, plivl na ně a vykřikl: „Všichni jste nevěřící, zabiju vás.“

18. června. Starosta Montfermeil Xavier Lemoine připomněl památku policejního důstojníka Arnauda Beltrama, který byl zabit poté, co se vyměnil za jinou rukojmí muslima ozbrojeného střelnou zbraní. Pachatel, 26letý marocký občan Redouane Lakdim, vzal 23. března 2018 v supermarketu v Trèbes do zajetí rukojmí a požadoval propuštění Salaha Abdeslama (jednoho ze spolupachatelů útoků v Paříži v listopadu 2015) z vězení. V průběhu útoku v Trèbes zahynulo pět lidí včetně Beltrama. Na mramorové pamětní desce na jeho počest stálo: „Plukovník Arnaud Beltrame, důstojník četnictva, 1973-2018, mrtvý hrdina, oběť islamistického terorismu.“

Muslimské skupiny a politici krajní levice vyjádřili pobouření nad tím, že pamětní deska odkazuje na islám. Angélique Planet-Ledieu z Levicové Fronty prohlásila: „Jsme hrdí na to, že dané místo oceňuje humanismus a oběť Arnauda Beltrama, ale přidáním poznámky o islamistickém terorismu pokračuje starosta v provokacích a tesá do kamene svou vidinu náboženské války.“

19. června. Podle španělské vlády chce téměř polovina z 630 migrantů zachráněných ve Středozemním moři a dopravených do španělského přístavu Valencie 17. června 2018 požádat o azyl ve Francii. Většina z 630 migrantů, včetně 450 mužů, 80 žen, z nichž nejméně sedm je těhotných, pochází z Afriky. Podle představitelů Valencie je mezi migranty také 89 dospívajících a 11 dětí mladších 13 let.

20. června. 30letý muž, ozbrojený nožem a křičící „Alláhu Akbar“, útočil na kolemjdoucí v Tours. Policie prohlásila, že trpěl „psychologickou slabostí“ a jeho činy nemají žádnou souvislost s terorismem.

21. června. Prezident Emmanuel Macron prohlásil, že antiimigrační populismus se v Evropě šíří jako nákaza: „Jejich vzestup, trochu podobný malomocenství, vidíte po celé Evropě, v zemích, ve kterých jsme jejich znovuobjevení považovali za nemožné, v sousedních zemích.“ Italský místopředseda vlády Luigi Di Maio odpověděl: „Skutečné malomocenství je pokrytectví někoho, kdo vyhání imigranty z Ventimiglia (italsko-francouzská hranice) zpátky do Itálie a pak chce kázat o posvátnosti práva na rovnoměrnou distribuci migrantů.“

23. června. Deset lidí s vazbami na krajní pravici bylo zatčeno protiteroristickým útvarem policie na základě údajného plánování útoků na muslimy. Zatčení byla provedena v rámci policejní operace proběhnuvší po celé Francii, včetně Korsiky. Podezřelí měli „nejasný plán spáchání násilného činu cíleného na lidi muslimské víry“, sdělila policie. Jiné zdroje prohlašují, že se gang chystal útočit na „cíle, spojované s radikálním islámem.“

24. června. Prezident Emmanuel Macron prohlásil, že podporuje finanční sankce proti zemím EU, které odmítají přijmout migranty. „Nemůžeme mít v EU země, které mají obrovský prospěch z unijní solidarity a současně si nárokují národní zájem, když jde o otázku migrantů. Jsem příznivcem uvalení sankcí v případě, že takové země odmítnou spolupráci.“

26. června. Policie provedla zátah na pařížské univerzitě v 8. pařížském obvodu v Saint-Denis, aby z ní vyvedla přibližně 150 migrantů, kteří od ledna žili v budově univerzity. Na počátku spali miganti — převážně muži ze západní Afriky a ze Súdánu a Eritreje, ale také Súdánky a Eritrejky — venku, až jim aktivisté zařídili přistřeší na univerzitě. Několik tříd bylo přeměněno na ubytovny. Rozhodnutí evakuovat budovu bylo učiněno po zjištění, že někteří migranti mají svrab. Rektorka univerzity Annick Allaigre řekla, že 133 vykázaných migrantů by rádo dostalo povolení k pobytu.

27. června. The Christianophobia Observatory, římskokatolická nezisková organizace se sídlem v Paříži, která monitoruje útoky proti křesťanům, referovala o 128 útocích za prvních pět měsíců roku 2018 ve Francii, ať už šlo o vandalismus, namířený proti kostelům, nebo jiné typy protikřesťankých útoků. Číselný údaj představuje nárůst o 12,5 % v porovnání se stejným obdobím roku 2017, kdy se odehrálo 112 útoků v 53 ze 101 francouzských departementů.

28. června. Předseda senátního klubu Republikánů v Senátu Bruno Retaillea prohlásil, že je proti vytvoření francouzského islámu: „Jsem proti institucionalizaci islámu ve Francii. Když stát zasahuje do náboženské víry, jde o porušení zákona z roku 1905, který ustavil oddělení státu a církve. I když se pokusíme organizovat francouzský islám nejlépe, jak můžeme, stejně neuspějeme, potože devět z deseti muslimů patří k sunnitské větvi islámu, která neuznává hierarchii. Může se stát, že na samém počátku institucionalizace stát strčí ruce přesně tam, kam nemá, a celý problém tak bude ještě horší, než je dnes.“

29. června. Prokurátoři v Toulouse začali vyšetřovat vedoucího muslimského klerika, který na mši recitoval antisemitské náboženské pasáže a předpovídal zničení Izraele. Mohamed Tatai, v Alžírsku narozený imám nově otevřené Velké mešity v Toulouse a prezident Kruhu pro občanský dialog (Cercle du Dialogue Civilisationnel), diskusní skupiny pro dialog mezi jednotlivými náboženstvími, bude vyšetřován pro „možné podněcování k nenávisti“.

30. června. Regionální parlament Korsiky jednomyslně hlasoval pro přijetí více migrantů na základě dohody Evropské Unie, která měla jednotlivé členské země povzbudit k vytvoření přijímacích center pro migranty, připlouvající po moři. Všechny politické strany v korsickém shromáždění podpořily návrh Bonifacia Mayora Jeana-Charlese Orsucciho, člena strany Republika na pochodu! (La République En Marche!) prezidenta Emmanuela Macrona a vyzvaly k vytvoření výboru místních a státních představitelů, který by zorganizoval „účinné přijetí migrantů“.

Zdroj

Soeren Kern je vedoucí spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.