EU chce vytvořit společné řídící centrum pro vojenské mise

[wp_ad_camp_1]

Podle úředníků a diplomatů citovaných v Reuters Evropská únie zvažuje založení společného řídícího centra pro vojenské mise. Tento tah je chápán jako krok směrem ke zvýšení bezpečnosti a obranné spolupráce.

Ministři zahraničí a obrany z 28 členských států EU se během pondělního meetingu formálně rozhodnou, jestli bude založen tzv. Military Planning and Conduct Capability (MPCC), útvar schopnosti vojenského plánování a provádění, či nikoliv – uvádí tisková agentura.

Jakmile bude MPCC zřízen, bude velet „non-exekutivním vojenským misím,“ včetně třech vojenských výcvikových misí, které v současné době probíhají v Mali, Somálsku a Středoafrické republice.

V budoucnosti by řídícího centrum mělo pokrýt také veškeré budování kapacit, monitoring nebo demobilizační a odzbrojovací vojenské mise.

MPCC má mít sídlo v Brusellu a skládat se z 30 lidí. V jeho čele pravděpodobně stane současný šéf vojenského personálu zahraničního křídla EU, poznamenává Reuters.

Šéf MPCC bude nést označení „ředitel“ spíše než „velitel„, tak se rozhodlo v návaznosti na diskusi, která zdůraznila, jak je celá tato idea pro členské státy EU kontroverzní.

Nicméně, nejmenovaný francouzský diplomat použil v prohlášení slovo „velitel„.

„Jsme velice nadšeni, symbolicky je to velmi významné. Ať už to nazvete jakkoliv, znamená to krok směrem k vojenské ústředně EU v čele s velitelem,“ řekl.

Myšlenka semknutí států EU blíže v otázkách obrany byla na seznamu celé roky. Nicméně tato myšlenka byla po sjednocení Ruska a Krimu, po referendu v roce 2014, obnovena . Evropská únie tvrdí, že sjednocení bylo „anexí„, zatímco rostoucí hrozba islámských extremistů hrála také svoji roli.

Očekávaný vznik společného velitelského centra přichází na scénu poté, co vedoucí představitelé EU v prosinci schválili možné kroky k založení „permanentního plánování provozu a vojenských schopností na strategiské úrovni„.

Myšlenka „vojenského velitelství EU“ stála dlouhou dobu v opozici s Británií, hlavní vojenskou silou únie. Nicméně Německo a Francie se nedávno rozhodli tento plán oprášit , jelikož Londýn si minulý rok odhlasoval vystoupení z EU.

Pocit naléhavosti realizace velitelství byl rovněž posílen poté, co nový americký prezident Donald Trump předvedl návrh, že by snížil závazky Washingtonu vůči spojencům NATO v Evropě v otázkách bezpečnosti, pokud země nezačnou plnit svůj plán výdajů na obranu.

V současné době pouze čtyři země EU – UK, Řecko, Polsko a Estonsko – plní cílový plán NATO vydat alespoň 2% HDP na obranu.

Polsko patří k zemím, které vyjádřily obavy, že rozšíření obranné spolupráce v rámci EU může oslabit předsevzetí NATO v Evropě.

přeložila: raja

zdroj: 1

[wp_ad_camp_1]