Riskantní pokus USA postavit Čínu proti Moskvě selhává a Rusové usilují o platební karty UnionPay

Z ruského nezávislého deníku Kommersant: USA se nedaří přesvědčit Čínu, aby se vzdala spolupráce s Ruskem

Rozhovor prezidenta Spojených států Joe Bidena s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem byl hlavní mezinárodní událostí minulého týdne. Zdá se, že vůdcové obou supervelmocí nedospěli k porozumění. Rozhovory mezi nimi naopak odcizení prohloubily. Biden varoval, že Čína by mohla být poškozena, přikročí-li k pomoci Rusku zmírnit dopad západních sankcí. Peking odmítl požadavky Washingtonu a snaží se vyhnout americkým sankcím a zároveň se stát hlavním dobrodincem v globální ekonomické válce, píše Kommersant.

„Pokud jde o rozhovory mezi vedoucími představiteli USA a Číny, města Peking a Washington se soustředila na různé věci. Pro Čínu byl rozhovor především o tom, že je zapotřebí, aby se Spojené státy zdržely zasahování do tchajwanské otázky a využívání politiky sankcí vůči jiným zemím,“ vysvětlil ředitel Institutu asijských a afrických studií Moskevské státní univerzity Alexej Maslov.

Na otázku, jaká extrémní opatření může Washington přijmout, specialista odpověděl: „USA mohou zrušit své zahraniční dluhy vyhlášením platební neschopnosti u příchozích a odchozích dolarových plateb, Federální rezervní systém však může i změnit podobu dolarových bankovek, zmrazit dolarové účty v jiných bankách a odmítnout jejich příjem. Jako mírnější variantu by USA mohly odmítnout přijmout takové platby z Ruska nebo Číny, což by vedlo k částečné či úplné ‚ekonomické apokalypse‘. Čína se však při prvních náznacích takovýchto negativních kroků začne zbavovat svého dluhu, což na trzích vyvolá velkou paniku, a současně také odmítne emitovat dolarové půjčky,“ dodal Maslov.

Podle specialisty by ani atraktivní americký trh nebyl schopen vyvážit národní ponížení, jemuž by Čína čelila, kdyby byla pod tlakem USA nucena dělat ústupky. Čína navíc dává jasně najevo, že konflikt týkající se Ukrajiny není jen problémem mezi Moskvou a Kyjevem, ale také důsledkem a problémem kolapsu globálního systému, který je třeba naléhavě řešit.

Z ruského deníku Nezavisimaya Gazeta: Sankční válka dosáhla hranic ekonomických možností

Sankční válka proti Rusku má značné ekonomické limity. Kyjev nevyhlásil Moskvě válku a zachovává tranzit ruského plynu. Velké německé podniky varovaly před zastavením plynovodu Nord Stream 1 a přívalem dalších sankcí. Jakákoli nová omezení mohou urychlit globální recesi, píše Nezavisiamaya Gazeta.

Předseda Německé federace odborových svazů Reiner Hoffmann prohlásil, že krize kolem Ukrajiny představuje nebezpečí pro celý svět. Celosvětové ceny potravin mohou stoupnout o 8-22 %, varovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a zdůraznila, že Rusko a Ukrajina patří mezi významné světové producenty potravin. Rusko je navíc největším vývozcem dusíkatých hnojiv a druhým největším dodavatelem draselných a fosforových hnojiv.

Kyjev se zatím zdržel vyhlášení války Rusku, ačkoliv v zemi zachovává stanné právo, zdůraznil vedoucí katedry světové politiky Moskevské státní univerzity Andrej Sidorov. Současný stav umožňuje Ukrajině zachovat tranzit ruského plynu, který by musela zastavit, kdyby byla vyhlášena válka. „Plyn se dál pumpuje do Evropy, protože nikdo v Kyjevě se nechce hádat s Rakouskem, Německem a Maďarskem. Kromě toho Kyjev potřebuje i ruský plyn. Plyn ovšem nenakupuje přímo od Gazpromu, nýbrž ze zemí EU za tržní ceny. Kyjev jednoznačně počítá s ruskými platbami za tranzit plynu. Pokud se zastaví tranzit, nebudou peníze,“ vysvětlil Sidorov.

Ani Evropa s opuštěním ruských uhlovodíků nespěchá. Zdá se však, že představitelé EU nepočítají ekonomické důsledky sankcí vůči Rusku, jimž bude Evropa čelit, upozornil hlavní investiční stratég BCS Maxim Shein. „To znamená, že sankce mohou být dále zpřísněny, aby dosáhly nemyslitelného,“ poznamenal analytik. Mezitím, s nástupem podzimní sezóny, přitom začnou pod dopady sankcí trpět obyvatelé Evropy, dodal Shein.

Ruský deník Izvestija: Přijde čas dohodnout se na pravidlech bezkonfliktního soužití v euroatlantickém regionu, říká ruský vyslanec

„Dříve či později nastane čas dohodnout se na pravidlech bezkonfliktního soužití v euroatlantickém regionu,“ řekl v rozhovoru pro deník Izvestija ruský vyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Alexandr Lukaševič.

„V současné době není možné v rozhovorech o této otázce pokračovat vzhledem k tomu, jak radikálně se situace změnila,“ poznamenal. „Další věc je, že dříve či později přijde čas dohodnout se na nových možnostech bezkonfliktního soužití v euroatlantickém regionu,“ dodal vyslanec. Podle Lukaševiče je však v tuto chvíli těžké říci, kdy a jak k tomu dojde.

„Rusko využije všech multilaterálních platforem, aby všemožně prokázalo svůj názor,“ zdůraznil ruský diplomat. Uvedl také, že se s Moskvou pokoušejí hovořit jménem skupiny zemí NATO nebo EU na platformě OBSE spíše než na národní úrovni. „Jednací řád naší organizace říká, že všechny země se účastní OBSE jako suverénní a nezávislé státy v plné rovnosti. Když se však podíváte blíže, zbývá jen málo suverenity, protože byla vyhlazena euroatlantickým parním válcem,“ dodal vyslanec.

Po 24. únoru se představitelé Západu zdráhají vést vážný dialog s Ruskem. „Emoce jsou velmi špatným rádcem. Jak by někdo mohl fungovat v situaci, kdy mu nikdo nechce naslouchat? V uplynulých týdnech takzvaný Západ mnohokrát houfně stávkoval, což si na jiných mezinárodních platformách nelze představit,“ poznamenal Lukaševič.

„Existují však země, které navzdory takovýmto ‚divadelním představením‘ pokračují v práci,“ uvedl dále diplomat. „Kromě Běloruska k nim patří naši partneři a spojenci z jižního Kavkazu a Střední Asie a také řada evropských zemí. Oceňujeme jejich ochotu pracovat v rámci OBSE i v těch nejtěžších podmínkách,“ zdůraznil ruský vyslanec.

Z ruského deníku Nezavisimaya Gazeta: Tokio se osvědčilo jako neochvějný spojenec Washingtonu

V Novém Dillí se uskutečnilo setkání indického premiéra Naréndry Módího s jeho japonským protějškem Fumio Kišidou. Hostující strana z Tokia vyzvala Indii, aby odsoudila ruskou vojenskou operaci na Ukrajině, a nabídla „pobídku“ v podobě japonských investic ve výši 42 miliard. dolarů během příštích pěti let. Úplatek však nezafungoval. Společné prohlášení obou zemí zdůrazňovalo potřebu příměří, o Rusku se však přímo nezmínilo. Přesto to neznamená, že se Tokio už nebude podílet na kampani politického a ekonomického tlaku na Moskvu. Japonsko uvalilo sankce na ruské oligarchy, zmrazilo aktiva ruských bank a odebral Rusku jeho nejvýhodnější národní obchodní status, konstatuje Nezavisimaya Gazeta.

Vedoucí Centra japonských studií při Institutu pro orientální studia Ruské Akademie věd Valerij Kistanov poukázal na to, že „Japonsko bezpodmínečně přebírá vedení od Američanů. „V tomto ohledu se nijak neliší od ostatních členů G7. Tokio uvalilo sankce zejména na ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Objevují se pokusy obrátit obyvatelstvo proti Rusku,“ upřesnil.

„Japonsko také přehodnocuje svou pozici na dalších tratích. Země například nikdy neposílala zbraně stranám vojenského konfliktu, ale pokud jde o Ukrajinu, Japonsko zemi poskytlo přilby, neprůstřelné vesty a zimní vojenský ochranný oděv. Očekává se, že ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij promluví k japonskému parlamentu,“ poznamenal analytik.

„Zdá se, že to pramení z hořkého zklamání Japonska z rozhovorů o mírové smlouvě s Ruskem, které uvízly na mrtvém bodě. [Bývalý japonský premiér Šinzó] Abe se těšil, že dosáhne pokroku a získá sporné ostrovy, ale nevyšlo to. Kišida tedy dospěl k několika závěrům. Jakým? To je zřejmé přinejmenším z toho, že japonská města přerušují styky sesterských měst s ruskými. Navzdory protiruským náladám však Japonsko ruský energetický dovoz nepřerušilo. Na rozdíl od západních firem se japonské firmy z projektů na ostrově Sachalin a na Arktidě nestáhly,“ řekl Kistanov.

Z ruského deníku Rossijskaja gazeta: Ruské banky zaznamenávají nárůst poptávky po kreditních kartách UnionPay

Poté, co platební systémy a služby jako Visa, MasterCard, Apple Pay a Google Pay pozastavily operace v Rusku, začaly tamní banky zaznamenávat nárůst poptávky po bankovních kartách UnionPay. Čínský systém kreditních karet je na ruském trhu přítomen již osm let, ale zatím není příliš rozšířený. Přibližně deset ruských bank v současné době vydává karty UnionPay a další zvažují možnosti vydávání karet, které by spolupracovaly na zavádění ruského domácího platebního systému Mir s UnionPay, poznamenává list Rossijskaja gazeta.

Podle vedoucího výzkumného pracovníka Institutu ekonomických záležitostí Výzkumného centra Kola při Ruské akademii věd Romana Badyleviče bude poptávka po takových platebních kartách nadále růst, neboť lidé hledají alternativu ke kartám Visa a MasterCard a nevkládají moc nadějí volným cestám do zámoří.

Není však důvod spěchat se získáním takové kreditní karty bez jakékoliv naléhavé potřeby, jak uvedla členka Výboru Rady federace pro rozpočet a finanční trhy Taťjana Sacharovová. „Karty Visa a MasterCard v Rusku nadále fungují, zatímco deset zemí včetně Turecka, Vietnamu, Arménie a Uzbekistánu přijímá karty Mir,“ poznamenal senátor.

Vedoucí katedry světové ekonomiky a zahraniční ekonomické aktivity na Uralské státní vysoké škole ekonomické Oksana Falčenková zdůraznila, že poplatky za vydávání a roční servis karet UnionPay kvůli vysoké poptávce prudce vzrostly. Je to celkem pochopitelné, protože UnionPay má v současnosti monopol na ruském trhu platebních systémů, pokud jde o platební systémy, které Rusové mohou používat v jiných zemích. Specialistka Falčenková očekává, že čínský platební systém se bude v Rusku ve spolupráci se systémem Mir nadále rozvíjet a oba se budou vzájemně doplňovat.

Přeložila j. | Zdroj: TASS (21.3.2022)