Evropským politikům «zaskočilo» z rozhodnutí Ruska: Lotyšské výrobky nechceme

Rusko se staví úspěšně na vlastní nohy, a tak zřejmě přišel čas aby přestalo svým dovozem podporovat arogantní mopslíky, kteří štěkají, nadávají, přesto vyvážejí do té „agresivní“ země své potravinářské produkty, které kvalitu leckdy neviděly ani z kola, natož z rychlíku. Celkem 65 podniků má zákaz dovážet potraviny do Ruska. Zřejmě Rusko usoudilo, že jednotky NATO, které se tam přesunuly budou vhodnějším konzumentem.

Po výpadech Lotyšska vůči Rusku a koncentrace jednotek NATO v Pobaltí, došla Ruské federaci trpělivost a rozšířila seznam lotyšských podniků, které mají zákaz vyvážet svou produkci do Ruska. 21 podniků mají zákaz definitivní, 44 dočasný. Tuto informaci zveřejnila Ruská státní zemědělská správa.

Experti doma i v zahraničí mají za to, že tím Rusko definitivně udělalo definitivní kříž za Lotyšskem. Není ale vyloučeno, že se to dotkne následně všech pobaltských republik a Lotyšsko, které je svou rétorikou i skutky vůči Rusku nejagresivnější, je pouze první vlaštovkou obecného ruského trendu.

Na druhou stranu, co je na tom divného? Rusko zcela cílevědomě osvobozuje svůj trh pro vlastní podniky. Nevěříte? Stačí se podívat na ruské stránky «Vyrobeno u nás» (Sdělano u nas). Možná vás velmi překvapí, jakým tempem rostou ruské podniky i podnikání. A zatímco my v Česku budeme za drahé peníze polykat potravinářský i jiný odpad Evropy, bude Rusko pracovat mj. i na zlepšení zdravotního stavu svého obyvatelstva pomocí kvalitních potravin z domácí výroby.

Pro názornost. Jen za 1. čtvrtletí letošního roku 2017 byl v řadě dalších podniků uveden do provozu velký závod na zpracování ryb, a zároveň závod státního rybářství, který se stará o to, aby ryb bylo pořád dost. Spuštěny byly 2 obrovské skleníkové systémy, 3 mlékařské velkochovy, obilná sila, nová linka na zpracování mléka, velkokapacitní kravíny, masokombinát, nebo závod na výrobu másla.

Jen pro upřesnění. Mluvíme o Rusku a 1. čtvrtletí. Pro nás může být podivné, že Rusko potřebuje samostatný závod na výrobu másla, ale je třeba si uvědomit, že zatímco naše podniky (v minulosti) potřebovaly nakrmit 15 milionů obyvatel, v Rusku je to 148 milionů. Takže i toho másla je třeba o «kapánek» více, než by stačily vyrobit běžné mlékárenské závody.

Celkový objem investic činí jen za tento první kvartál 7,87 miliard rublů. A zhruba polovina těchto objektů začala fungovat na východě země, tedy hluboko za Uralem.

Sankce Rusku pomáhají. Proč by se jich zbavovalo?

A co se z toho dá vyvodit? Rovnice je velmi jednoduchá. Čím déle budou trvat různé nesmyslné sankce vůči Rusku, tím dříve se Rusku podaří uskutečnit a dovést do zdárného výsledku jeho program «Potravinová bezpečnost». Mimo to, má Rusko velkou šanci stát se největším vývozcem vlastní zemědělské produkce. Vždyť už v roce 2016 dosáhl ruský zemědělský exportní objem výše 17 miliard dolarů.

V tomto porovnání je české zemědělství obrazem bídy a utrpení. Aby Evropa mohla dovážet své potravinářské odpadky bylo zničeno vše, co se zničit dalo. Výsluní českého zemědělství si užívá pouze Agrofert. Všechny menší chovy jsou periodicky likvidovány náhlými ataky podivných nemocí, pro které je třeba chovy likvidovat, i krmivo se dováží a můžeme-li soudit podle západních produktů pro domácí mazlíčky, je jejich kvalita naprosto nesrovnatelná s tím, co se prodává na Západě. Jinými slovy, ty Čechy je třeba trávit, trávit a trávit.

tm: proto pro nezbytné potraviny, které si nemohu vypěstovat, jezdím do zahraničí…..

Politici, kteří dopustili tuto degradaci českého zemědělství, se dopustili zločinu na vlastním národě i jeho zdraví. Možná i to je důvod, proč politické špičky tak zoufale nenávidějí Rusko. Navzdory všem klackům pod nohy se totiž staví na vlastní nohy. Rychle a dost úspěšně. Jistě, že jsou tam problémy, a ty souvisejí především se zkorumpovanými úředníky ve všech vrstvách státní a veřejné správy. Ale zatímco v Česku dostávají zlaté padáky, milionové odměny a teplá dlouholetá křesla, Rusko i v tomto případě postupuje byť pomalými, leč dost ráznými kroky a leckteří vysocí hodnostáři se už dočkali také dlouholetých, ale lavic ve vězení s ostrahou. O tom se ovšem v českém, či spíše otrockém evropsko-americkém mainstreamu nedočteme. Proč? „Chrání“ nás před pravdou, aby si náhodou ti čeští otroci neuvědomili, že také chtějí být svobodní a stavět svou zem podle vlastních představ, a ne podle toho, co jim dovolí západní páníčkové?

Odpověď by měla následovat ve volbách. Všechny strany, které dnes sedí v parlamentu už prokázaly své «vlastenectví», a to zejména nenávistí vůči Rusku. Za 26 let přivedly dříve relativně bohatou zemi k naprosté zkáze. Za čtvrt století se už dá velmi odůvodněně soudit o tom, co ty vlastizrádné strany zajímalo především – a ani česká země, ani český národ to určitě nebyly. V českém zákonodárném sboru proto už pro další období nemají co dělat. Je na čase, aby se naše země také začala stavět na vlastní nohy – bez EU a rozhodně bez NATO. Buďme přáteli s těmi, kdo nemají v plánu nás zničit. Pro počátek by i toto mohlo stačit.