Hledejte na tadesco.org
Archiv
Nejnovější zprávy
Související zprávy
Ukrajinská strategie “bleskové války” selhala, takže jak to vypadá s tolik opěvovanou protiofenzívou?
Protiofenzíva Ozbrojených sil Ukrajiny (OSU), o níž ukrajinští a západní představitelé hovoří od začátku roku, trvá již téměř měsíc. Od 4. června se kyjevské síly snaží postupovat na jižním úseku fronty v Záporožské oblasti a v západní části Doněcké lidové republiky (DLR).
Očekávaná strategie “blitzkriegu” nebyla úspěšná a ukrajinská ofenzíva uvízla v poziční válce, přičemž přišla o mnoho vojenské techniky, kterou jí poskytl Západ. Do konce června se Kyjevu podařilo obsadit pouhých osm vesnic, ale nebyl schopen dosáhnout hlavních ruských opevnění.
Kyjev a jeho západní partneři se nyní obávají zejména plánovaného průlomu k Azovskému moři, neboť strategické cíle protiofenzívy selhaly a pozemní koridor na Krym zůstává pod ruskou kontrolou. Proč tedy tolik opěvovaná ukrajinská operace selhala?
Jak se formovala současná frontová linie?
Frontová linie v Záporožské oblasti a západní části DLR byla zformována na jaře roku 2022. Tehdy se ruským jednotkám podařilo spojit své krymské jednotky, které obsadily města Tokmak a Pologi, s jednotkami Donbasu a vytvořit “mariupolský kotel”.
Mezitím pokusy ruské armády přiblížit se k Záporoží a dobýt města Guljaj-Pole a Orechov – hlavní opěrné body AFU v Záporožské oblasti – nebyly úspěšné.
Na východě, v oblasti Vremjevského salientu, pokračovaly aktivní boje až do léta 2022. Dne 14. července velitelství územní obrany DLR potvrdilo dobytí obce Neskučnyj jižně od Vremjevky – poslední osady osvobozené Lidovými milicemi DLR na tomto úseku fronty.
Strategický význam tohoto úseku fronty
Přestože se ruská armáda nedostala do Záporoží ani neobklíčila pozice AFU v Donbasu, vojenské úspěchy z loňského jara a léta byly pro Rusko mimořádně důležité.
Za prvé, Moskva získala kontrolu nad dálnicí Krym-Melitopol-Berdiansk-Mariupol-Rostovskaja, kde se nachází automobilový most na Krym. Výsledkem těchto snah bylo lepší spojení poloostrova s pevninským Ruskem.
Za druhé, kontrola nad těmito územími vytvořila nárazníkovou zónu kolem Krymu a donutila Ukrajince ustoupit od Azovského moře, které se stalo zcela ruským územím. Také Moskva mohla vybudovat jednotnou frontu od ústí Dněpru k ruským hranicím (jako tomu bylo v létě loňského roku).
Zmařené naděje Ukrajiny na rychlou válku
Série porážek zklamala ukrajinskou společnost, která počítala s rychlým průběhem operace a průlomem na frontě. Ukrajinský novinář Roman Šrike každé dva týdny provádí mezi svými odběrateli na Telegramu anketu o odhadované délce trvání války. Dne 15. června získala možnost, že válka bude pokračovat “více než další rok”, poprvé více než 50 % hlasů.
Propagandista Alexej Arestovič poznamenal, že úspěch Ukrajiny v Charkovské oblasti je výjimkou z pravidla a nemůže se opakovat stále dokola. Boje v Záporožské oblasti označil za “krvavý boj provázený ztrátami na obou stranách”. Aby byla příští ukrajinská ofenziva úspěšnější, potřebuje podle Arestoviče země západní letadla.
Mezitím obyčejní Ukrajinci, z nichž někteří byli nuceni stát se uprchlíky, zatímco jiní přišli o práci nebo byli nuceně odvedeni, vidí, že současná situace – kdy je země den ode dne chudší a lidé denně riskují nebezpečí – může trvat ještě mnoho let.
To vše značně zatěžuje společnost, která před sebou nevidí žádné rychlé vítězství. Zároveň několik měst, včetně velké části Kyjeva, vyhlásilo jménem svých regionálních rad všeobecnou mobilizaci. Všeobecná mobilizace na Ukrajině platí již od 24. února 2022, ale tato nová prohlášení ukazují nové zoufalství. Obzvláště znepokojivý je příkaz, aby se všichni povinní vojenskou službou dostavili na vojenské odvodní úřady bez ohledu na to, zda osobně obdrželi povolávací rozkaz.
Tlak Západu znamenal, že Zelenský byl nucen učinit krok s plným vědomím, že má slabé ruce. Byl tedy jako šachista, který čelí “Zugzwangu”. (Zugzwang – nutnost udělat rozhodnutí v určitém čase a dosáhnout něčeho konkrétního – pozn. př.)
….kráceno.
Zdroj: rt.com
Kdyby Ukrajinci pochopili, že jsou Slované a nikoli Chazaři, tak mohli žít v míru i se svým jazykem bez ztrát na životech. Kdyby pochopili, že Bandera, Šuchevič a další po vzoru Mazepy zradili jak ruský národ tak ten alespoň trochu svůj a stali se vyznavači nacismu, tak by žádná válka nebyla. Ruská SVO je boj s chazarskou mafií a jejím nacismem. Jakékoli zbraně v rukou nacistů jsou pak hrozbou lidstva, proto i demilitarizace společně s denacifikací. Jelikož důsledné denacifikaci zabránily po 2. sv. válce západní spojenci a norimberský tribunál postihl pouze část nacistického jádra, není divu, že se s nacismem setkáváme i dnes, na Ukrajině často zcela nepokrytě. Tyto nelidské jevy a jejich nositele je třeba důsledně eliminovat.