Republika srbská se stále více přiklání k Rusku a Číně

Prezident Milorad Dodik oznámil, že se do konce roku setká se Si Ťin-pchingem a Vladimírem Putinem.

Republika srbská, srbská entita Bosny a Hercegoviny, se stále více sbližuje s Ruskem a Čínou.

(Stát Bosna a Hercegovina je rozdělen na dvě tzv. entity. Jde o politické útvary, které rozdělují stát do dvou částí. První se jmenuje Federace Bosny a Hercegoviny s hlavním městem Sarajevo, druhá Republika srbská s hlavním městem Banja Luka. Obě entity jsou autonomní a mají vlastního prezidenta, vládu, parlament a ústavní soud – pozn. př.)

Prezident Republiky srbské Milorad Dodik oznámil, že se do konce roku setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Do konce roku se setkám nejméně se dvěma světovými lídry. V říjnu nebo listopadu pojedu do Číny, kde se setkám se Si Ťin-pchingem, a ještě letos také s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem.

Prezident republiky pak zdůraznil, že srbský celek „není izolovaný“ a má „přátele“. Dodal, že do konce měsíce se setká také s hlavou státu Srbské republiky Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, stejně jako s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a tureckým prezidentem Erdoganem. Dodik zkrátka veřejně určil svou skupinu „spřátelených zemí“ jako ukázku, jaké má Republika srbská partnery a přátele, na které se může obrátit. Je stále zřejmější, že kromě Bělehradu jsou pro Banja Luku hlavními mezinárodními referencemi Moskva a Peking.

To, že se srbská entita v Bosně dostává do stále větší izolace od svého souseda potvrzují i sankce, které minulý měsíc Spojené státy uvalily na čtyři institucionální činitele. Jak uvedlo americké ministerstvo financí ve svém prohlášení, osoby „napomohly schválení zákona v parlamentu Sprska (RSNA), který podkopává Daytonskou dohodu a Ústavu Bosny a Hercegoviny“. Sankce byly vydány proti předsedovi vlády Republiky srbské Radovanu Viskovičovi, srbskému zástupci v trojstranném předsednictví Bosny a Hercegoviny Željkovi Cvijanovičovi, ministru spravedlnosti Miloši Bukejlovičovi a předsedovi parlamentu Republiky srbské Nenadu Stevandičovi. Tito čtyři muži jsou považováni za „odpovědné nebo spoluodpovědné za to, že se přímo či nepřímo dopustili činu, jež bránil a ohrožoval provedení dohody o uznání regionální bezpečnosti, míru a spolupráce týkající se západního Balkánu, včetně Daytonu“.

Dokument amerického ministerstva financí zdůrazňuje, že schválený zákon „je zjevným pokusem o podkopání státních institucí“. „Zákon ohrožuje stabilitu, svrchovanost a územní celistvost Bosny a Hercegoviny, jakož i vyhlídky země na integraci do euro-atlantických a evropských institucí, a to na úkor obyvatel Bosny a Hercegoviny“. Legislativní návrh, který 21. června schválil parlament Republiky srbské způsobuje, že rozhodnutí Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny nejsou na území srbské entity použitelné. Zákon byl zrušen několik dní poté, co jej schválil vysoký představitel mezinárodního společenství Bosny a Hercegoviny Hans Christian Schmidt, a to pro „porušení ústavního pořádku centrálního státu, jakož i Daytonské dohody“. V reakci na to prezident Republiky srbské Milorad Dodik podepsal dekret, kterým ukončil povinnost zveřejňovat jakékoliv rozhodnutí vysokého představitele v Ústředních věstnících entit státu, a které v důsledku toho již nemají v Republice srbské žádnou hodnotu.

Dodik je s vysokým mezinárodním představitelem v neustálém konfliktu a ve zjevné snaze dát jasně najevo postoj Republiky srbské navštívil 23. května i Moskvu. Při této příležitosti byl bosenskosrbský vůdce přijat ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což vyvolalo nemalé kontroverze a ostrou reakci Evropské služby pro vnější činnost s Josepem Borrellem v čele, který se k incidentu vyjádřil takto: „Udržování úzkých vztahů s Ruskem je neslučitelné“ s procesem integrace balkánské země do EU.“ Všechna tato prohlášení však Dodik označil za „nátlak Západu“, který brání rozvoji Republiky srbské. Mezitím srbská entita a Rusko navzdory konfliktu posílily své obchodní vazby, přičemž v roce 2022 vzrostl obchod o 57 procent ve srovnání s předchozím rokem.

Dodikova vládnoucí strana Svaz nezávislých sociálních demokratů navázala užší vztahy také s Čínou. Republika srbská nedávno podepsala nové stavební smlouvy poté, co v dubnu Dodik vyslal premiéra Radovana Viskoviče do Pekingu na setkání s místními společnostmi. Při této příležitosti se Viskovič setkal s řediteli tří čínských finančních fondů, kteří projevili zájem o rozvoj spolupráce, jak oznámila vláda ve svém prohlášení. Visković zdůraznil, že Čína je jedním z hlavních investorů a partnerů Republiky srbské, a vyjádřil ochotu přilákat co nejvíce čínských společností a investorů, aby urychlil hospodářský rozvoj. Dodikovým přáním je zejména získat půjčky od čínských finančních institucí a přesvědčit Peking, aby od Republiky srbské koupil dluhopisy. Byl by tak schopen uhradit řadu splátek dluhu západním úvěrovým institucím, které mají splatnost na konci léta.

Zdroj: agenzianova.com