Hledejte na tadesco.org
Archiv
Nejnovější zprávy
Související zprávy
Co obsahuje Kazaňská deklarace BRICS?
Dokument nastiňuje vizi skupiny pro globální správu, hospodářský rozvoj a mezinárodní spolupráci.
1. Nová centra moci
Skupina znovu potvrdila svůj závazek podporovat multipolární světový řád, v němž mají všechny národy rovné slovo v globálních záležitostech. To se odráží ve výzvě deklarace k většímu zastoupení rozvojových zemí v mezinárodních institucích.
„Všímáme si vzniku nových center moci, politického rozhodování a hospodářského růstu, která mohou připravit půdu pro spravedlivější, demokratičtější a vyváženější multipolární světový řád,“ uvádí se v dokumentu.
Země BRICS uvítaly rostoucí vliv regionálních organizací, jakými jsou Africká unie a Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO). Tyto organizace jsou považovány za důležité platformy pro podporu hospodářské spolupráce, bezpečnosti a kulturní výměny mezi jejich členskými státy. Prohlášení rovněž vyzvalo k posílení Světové obchodní organizace za účelem řešení obchodních sporů a k rozšíření Rady bezpečnosti OSN, která by zajistila větší zastoupení zemí globálního Jihu.
2. Suverénní rovnost a noví partneři BRICS
Skupina zdůraznila, že všechny země mají právo sledovat své vlastní cesty rozvoje a rozhodovat o svých vnitřních záležitostech bez vměšování jiných států.
„Znovu potvrzujeme svůj závazek, kterým je vzájemný respekt a porozumění, svrchovaná rovnost, solidarita, demokracie, otevřenost, spolupráce a konsensus,“ napsala skupina.
Skupina vzala na vědomí „značný zájem“ zemí globálního Jihu o spolupráci s blokem, ne-li o připojení se k němu, a schválila proto podmínky pro novou kategorii tzv. „partnerských zemí“ BRICS.
„Jsme pevně přesvědčeni, že rozšíření partnerství BRICS o země rozvíjejících se trhů a rozvojové země dále přispěje k posílení ducha solidarity a skutečné mezinárodní spolupráce ve prospěch všech,“ uvedla skupina.
Současnými členy BRICS jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika, Etiopie, Egypt, Írán a Spojené arabské emiráty. Saúdská Arábie pozvání ke členství stále neratifikovala. Vzhledem k tomu, že zájem o vstup do ekonomického bloku projevily téměř tři desítky zemí, považuje Moskva vytvoření kategorie partnerů BRICS za nejlepší možnost potenciálního rozšíření.
3. Odpor k západním donucovacím opatřením
Prohlášení odsuzuje všechny sankce a jednostranná donucovací opatření jako neslučitelné s mezinárodním právem a zdůrazňuje jejich dalekosáhlé důsledky.
„Jsme hluboce znepokojeni rušivými dopady nezákonných jednostranných donucovacích opatření, včetně nezákonných sankcí, na světovou ekonomiku, mezinárodní obchod a dosahování cílů udržitelného rozvoje,“ uvádí se v prohlášení s tím, že hospodářské sankce mají nepřiměřený dopad na chudé a zranitelné obyvatele cílových zemí.
Skupina rovněž odsuzuje „jednostranná opatření zaváděná pod záminkou obav o klima a životní prostředí“ a staví se proti „jednostranným ochranářským opatřením, která záměrně narušují dodavatelské výrobní řetězce a hospodářskou soutěž.“
„Uznávajíce úlohu členů BRICS jako největších světových producentů přírodních zdrojů, zdůrazňujeme význam posílení spolupráce mezi členy BRICS v celém hodnotovém řetězci a souhlasíme s tím, že podnikneme společné kroky proti jednostranným ochranářským opatřením,“ prohlásila skupina.
4. Nediskriminační obchodování v místních měnách
„Uznáváme široký přínos rychlejších, levnějších, účinnějších, transparentnějších, bezpečnějších a otevřenějších přeshraničních platebních nástrojů založených na minimalizaci obchodních překážek a zajištění nediskriminačního přístupu,“ uvádí se v dokumentu, který pravděpodobně odkazuje na vyloučení Ruska ze západního platebního systému SWIFT po vypuknutí konfliktu na Ukrajině.
„Vítáme používání místních měn ve finančních transakcích mezi zeměmi BRICS a jejich obchodními partnery,“ pokračuje dokument a vyzývá k vytvoření iniciativy BRICS pro přeshraniční platby. Dokument rovněž podporuje financování projektů v místních měnách Novou rozvojovou bankou BRICS a její další růst v „přední mnohostrannou instituci.“
V úterním projevu na summitu ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že používání místních měn namísto dolaru nebo eura „pomáhá udržet hospodářský rozvoj co nejvíce oproštěn od politiky.“
5. Blízký východ
Prohlášení BRICS zdůrazňuje význam podpory globální bezpečnosti prostřednictvím diplomacie a zprostředkování dialogu. Skupina uznává, že „je třeba respektovat legitimní a rozumné bezpečnostní zájmy všech zemí.“
„Znovu vyjadřujeme vážné znepokojení nad zhoršením situace a humanitární krizí na okupovaném palestinském území, zejména nad bezprecedentní eskalací násilí v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu v důsledku izraelské vojenské ofenzívy,“ uvádí se v prohlášení a dále se konstatuje, že izraelská operace ‚vedla k masovému zabíjení a zraňování civilistů, nucenému vysídlování a rozsáhlému ničení civilní infrastruktury‘.
Vyzývá Hamás, aby okamžitě propustil izraelské rukojmí a vyzývá Izrael, aby okamžitě zastavil vojenské operace a stáhl se z Gazy. Dále odsuzuje izraelské bombardování a pozemní invazi do Libanonu, a zářijovou sabotáž tisíců komunikačních zařízení Hizballáhu označuje za „teroristický útok“.
Dokument odsuzuje „nelegální zahraniční vojenskou přítomnost“ v Sýrii, což je narážka na zhruba 800 amerických vojáků, kteří jsou v zemi stále proti vůli Damašku. Také odsoudil izraelské bombardování íránského konzulátu v syrském hlavním městě, při němž zahynul íránský brigádní generál Mohammad Rezá Zahedí a osm dalších íránských vojenských důstojníků.
6. Ukrajina
Vzhledem k tomu, že země BRICS přijaly politiku neutrality vůči rusko-ukrajinskému konfliktu, nezavazuje prohlášení skupinu k podpoře žádné strany. Místo toho zdůraznila, že „všechny státy by měly jednat v souladu s cíli a zásadami Charty OSN“, a uznala „příslušné návrhy na zprostředkování zaměřené na mírové řešení konfliktu prostřednictvím dialogu a diplomacie.“
Tato formulace je podobná prohlášení, které minulý měsíc vydaly Brazílie, Čína a desítka dalších členů skupiny „Přátelé míru“, a které vyzývá k „komplexnímu a trvalému urovnání“ konfliktu. Kyjev však odmítl všechny mírové návrhy kromě svého vlastního, který požaduje, aby Rusko zaplatilo reparace, obnovilo ukrajinské hranice z roku 1991 a vydalo své představitele k soudu pro válečné zločiny – tyto požadavky Moskva odmítá jako iluzorní.
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se prohlášení kazaňského summitu ukrajinské krizi příliš nevěnovalo, protože pro hospodářský blok není ústředním tématem. „Ano, je to důležitá otázka v ruské agendě, ale zdaleka to není ústřední téma pro BRICS.“ uvedl Peskov.
Zdroj: rt.com