Verdikt v kauze Pfizergate: Ursula von der Leyenová jednala nesprávně ohledně tajných textových zpráv

Nejvyšší soud Evropské unie v Lucemburku vydal rozsudek, který vážně zpochybňuje transparentnost předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Kauza, označovaná jako „Pfizergate“, se týká jejích textových zpráv s generálním ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou, vyměněných během klíčových jednání o masivní smlouvě na dodávku takzvaných vakcín proti covidu-19 v roce 2021. Tyto zprávy, které mohly obsahovat detaily o kontraktu za desítky miliard eur, zmizely a Komise je odmítla zveřejnit, i když o to žádali novináři, europoslanci a veřejnost.

Soud shledal, že Evropská komise chybně posoudila žádost o přístup k těmto dokumentům a porušila unijní pravidla o transparentnosti a správě informací.

„Odmítnutí Komise poskytnout veřejný přístup k textovým zprávám jednoznačně představuje velmi závažnou chybu v posouzení,“ uvedl soud.

Rozsudek zdůrazňuje, že Komise neprokázala, že by zprávy byly skutečně nepodstatné, jak tvrdila von der Leyenová. Ta se hájila argumentem, že šlo o „dočasné“ zprávy, které nebyly archivovány, protože nebyly považovány za oficiální dokumenty. Tento postoj však kritizovali nejen soudci, ale i evropská ombudsmanka Emily O’Reillyová a někteří poslanci Evropského parlamentu, kteří v aféře vidí záměrné utajování.

Kauza vyvolala značnou nedůvěru v unijní instituce, zejména v době, kdy se EU snaží posílit svou legitimitu. Aféra může mít politické důsledky pro von der Leyenovou, která čelí rostoucímu tlaku před volbami do Evropského parlamentu v roce 2026. Kritici poukazují na to, že netransparentnost v tak významné otázce, jakou byla vakcinační kampaň, podkopává důvěru občanů v EU. Zároveň rozsudek otevírá debatu o potřebě přísnějších pravidel pro archivaci komunikace unijních představitelů, aby se podobné situace v budoucnu neopakovaly.

Zdroj

K situaci se vyjádřil také europoslanec Milan Uhrík a s Leyenovou se nepáral.