Benjamin Netanjahu žádá izraelského prezidenta o milost

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal prezidenta země Isaaca Herzoga o milost v souvislosti s korupčními kauzami, proti kterým bojuje.

Prezidentova kancelář uvedla, že Herzog si před projednáním žádosti, „která s sebou nese významné důsledky“, vyžádá stanoviska představitelů justice.

Netanjahu stojí již pět let před soudem kvůli obvinění z úplatkářství, podvodu a porušení důvěry v souvislosti se třemi různými případy. Své pochybení popírá.

Ve videoposelství uvedl, že by raději proces dotáhl do konce, ale národní zájem „si žádá něco jiného“.

Podle izraelské opozice by měl před žádostí o milost přiznat vinu.

Počátkem tohoto měsíce vyzval americký prezident Donald Trump Herzoga, aby Netanjahua „plně omilostnil“.

Herzog tehdy dal jasně najevo, že každý, kdo o milost usiluje, musí podat formální žádost.

V neděli jeho úřad zveřejnil žádost a dopis samotného Netanjahua s ohledem na „důležitost této mimořádné žádosti a její důsledky“.

Neposkytl však žádné informace o tom, kdy by prezident mohl rozhodnout.

V roce 2020 se Benjamin Netanjahu stal prvním úřadujícím izraelským premiérem, který stanul před soudem:

V prvním případě ho prokuratura obvinila, že výměnou za laskavost přijímal dary – hlavně doutníky a lahve šampaňského – od vlivných podnikatelů.

Ve druhém případě je obviněn z toho, že výměnou za pozitivní zpravodajství nabídl pomoc při zvyšování nákladu izraelských novin.

A ve třetím případě ho prokuratura obvinila, že výměnou za pozitivní zpravodajství na zpravodajském webu prosazoval regulační rozhodnutí příznivá pro majoritního akcionáře izraelské telekomunikační společnosti.

Netanjahu se ke všem obviněním přiznal a označil proces za „hon na čarodějnice“ ze strany politických odpůrců.

V nedělním vzdorovitém videoposelství prohlásil, že případy proti němu se hroutí, ale že proces rozleptává Izrael zevnitř.

„Jsem přesvědčen, stejně jako mnoho dalších lidí v národě, že okamžité ukončení procesu by výrazně pomohlo snížit plameny a podpořit široké usmíření – což naše země zoufale potřebuje,“ dodal premiér.

Netanjahu uvedl, že se po něm požaduje, aby vypovídal před soudem třikrát týdně, a označil to za „nesplnitelný požadavek“.

Trval na tom, že milost by Izraeli pomohla odvrátit hrozby a využít příležitosti tím, že by podpořila „národní jednotu“.

Jeho političtí oponenti obvinili Netanjahua, že se snaží spojit své zájmy se zájmy státu.

Předseda opozice Jair Lapid prohlásil, že milost nelze udělit bez přiznání viny, vyjádření lítosti a okamžitého odchodu Netanjahua z politického života.

Levicový politik a bývalý zástupce velitele izraelských ozbrojených sil Yair Golan prohlásil, že o milost žádají „pouze viníci“.

Podle izraelského základního zákona má prezident „pravomoc omilostnit zločince a snížit nebo přeměnit [změnit] jejich trest“.

Izraelský Nejvyšší soud však již dříve rozhodl, že prezident může udělit milost jednotlivci ještě před jeho odsouzením, pokud je to ve veřejném zájmu nebo v případě mimořádných osobních okolností.

Netanjahuova pravicová strana Likud a jeho příznivci vždy podporovali milost pro svého vůdce.

Pro mnohé v Izraeli – zejména na levici – by to však bylo vnímáno jako další odklon od smyslu země jako silné demokracie se silným právním systémem.

Obavy veřejnosti z vládních plánů na reformu soudnictví přivedly statisíce lidí do ulic, kde protestovali mnoho měsíců před útoky vedenými Hamásem 7. října 2023, které vyvolaly poslední válku v Gaze.

V samostatném případu vydal Mezinárodní trestní soud v loňském roce zatykač na Netanjahua a bývalého izraelského ministra obrany Yoava Gallanta kvůli válečným zločinům a zločinům proti lidskosti, které byly údajně spáchány během války mezi Izraelem a Hamásem.

Netanjahu tento krok odsoudil jako „antisemitský“.

Zdroj