Španělsko a Portugalsko v úterý 29.4. vyloučily kybernetický útok jako příčinu rozsáhlého výpadku proudu, který předešlého dne způsobil chaos milionům lidí na celém Pyrenejském poloostrově.

Po pondělním výpadku, který na některých místech trval až 20 hodin, opět fungovaly telefony, internet a světla, obnovila se vlaková doprava, otevřely se obchody a zaměstnanci se vrátili do kanceláří.

Žádná konkrétní příčina výpadku se však zatím neobjevila, i když se na sociálních sítích šířily zvěsti o kybernetických útocích a neobvyklém „atmosférickém jevu.“

„Díky analýze, kterou jsme mohli doposud provést, můžeme vyloučit kybernetický incident v zařízeních“ uvedl provozní ředitel španělské rozvodné sítě Red Electrica (REE), Eduardo Prieto.

„V řídicích systémech společnosti Red Electrica nedošlo k žádnému typu narušení, které by mohlo incident způsobit,“ dodal na tiskové konferenci.

Portugalský provozovatel rozvodné sítě REN v úterý rovněž popřel, že by stál za zprávou šířenou na sociálních sítích, která výpadek přisuzovala vzácné atmosférické události.

Zpráva v portugalštině uváděla, že ve španělské elektrické síti došlo k „poruše“ spojené s abnormálními oscilacemi, které byly zaznamenány ve vedeních velmi vysokého napětí (400 kV), což je jev známý jako ‚indukované atmosférické vibrace.‘

Prieto v pondělí uvedl, že došlo k „velkému výkyvu v toku energie, který byl doprovázen velmi velkou ztrátou výroby.“

Ta „překonala referenční narušení, pro které jsou elektrické systémy v Evropské unii navrženy a provozovány“, a vyvolala „odpojení poloostrovní španělské elektrické soustavy od zbytku evropské soustavy“, což způsobilo kolaps španělské a portugalské sítě, vysvětlil.

Španělské jaderné elektrárny byly z bezpečnostních důvodů rovněž automaticky vypnuty, přičemž dieselové generátory je udržovaly v „bezpečném stavu“, uvedla ve svém prohlášení Španělská rada pro jadernou bezpečnost (CSN).

Výpadek proudu, který nastal ve 12:30 hodin (10:30 SEČ), způsobil „vážné narušení“ pro miliony lidí. Podle portugalského energetického operátora REN byl postižen celý Pyrenejský poloostrov – 48 milionů lidí ve Španělsku a 10,5 milionu v Portugalsku.

Kde dále?

Výpadky proudu krátce postihly také oblasti jihozápadní Francie.

Podle dceřiné společnosti francouzského telekomunikačního gigantu Orange bylo v Maroku přerušeno připojení k internetu, ale v úterý se obnovilo.

Části obrovského arktického Grónska rovněž přišly v pondělí večer o telefonní a internetové připojení v důsledku výpadku, který pravděpodobně souvisel s událostmi na Pyrenejském poloostrově, uvedl operátor Tusass.

Jaký byl den bez proudu?

V Madridu i jinde si zákazníci v panice vybírali hotovost v bankách a ulice se zaplnily davy lidí, kteří se marně snažili získat signál pro své mobilní telefony. Na taxíky a autobusy se tvořily dlouhé fronty.

Z preventivních důvodů byla po zbytek dne zrušena hra na tenisovém turnaji Madrid Open.

Policie se snažila usměrňovat dopravu na silnicích bez semaforů, které byly hustě ucpané. Úřady vyzvaly řidiče, aby se na silnice nevydávali, ale komunikační kanály byly omezené.

Někteří lidé byli uvězněni ve výtazích nebo v garážích a jen v madridském regionu bylo provedeno celkem 286 záchranných operací s cílem vyprostit osoby uvězněné ve výtazích, uvedly regionální úřady.

Španělský železniční operátor Adif uvedl, že vlaky v celé zemi byly zastaveny. Mnoho lidí na uvízlých nádražích také přespalo.

Lidé v obou zemích se začali vracet do zdánlivého normálu v úterý, kdy úřady potvrdily, že elektrické sítě byly obnoveny.

Vysokorychlostní španělské vlakové linky, včetně těch spojujících Madrid, Barcelonu a Sevillu, byly v úterý opět zprovozněny.

Znovu se otevřely bary a většina škol také přivítala zpět své žáky, i když obnovení vyučování se lišilo v závislosti na regionu.

Novináři agentury AFP slyšeli v pondělí večer v Madridu obyvatele radostně křičet a tleskat, když byly dodávky proudu postupně obnoveny.

Masivní výpadky elektřiny postihly v posledních letech i další země po celém světě.

V červenci 2012 zažila rozsáhlý výpadek elektřiny Indie, v srpnu 2020 Srí Lanka. V červnu 2019 zasáhly výpadky proudu Argentinu a Uruguay. V září 2023 postihly obrovské výpadky Tunisko.

Zdroj_1, Zdroj_2

Ruský prezident Vladimir Putin se v Kremlu setká se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, potvrdil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Cílem návštěvy, která je součástí širšího diplomatického úsilí Washingtonu, je pokročit v navrhovaném mírovém plánu na urovnání konfliktu na Ukrajině.

Witkoff v posledních měsících již třikrát cestoval do Ruska a setkal se s nejvyššími ruskými představiteli včetně Putina. Probíhající rozhovory odrážejí prohlubující se snahu obou zemí ukončit nepřátelství prostřednictvím jednání.

Dohoda navrhovaná Washingtonem údajně zahrnuje uznání svrchovanosti Ruska nad Krymem ze strany USA, jakož i „zmrazení“ konfliktu podél současné frontové linie a uznání kontroly Moskvy nad velkými částmi čtyř bývalých ukrajinských regionů, které se přihlásily k Rusku. Dohoda by údajně také zabránila vstupu Ukrajiny do NATO a zahájila by postupné rušení sankcí uvalených na Rusko.

Ukrajinský představitel Vladimir Zelenskyj v úterý tento plán odmítl a odmítl jakékoli uznání statusu Krymu jako ruského území. V reakci na to Trump ve středu varoval, že odmítnutím spolupráce Zelenskyj riskuje úplný rozpad svého státu.

Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio se nezúčastnili jednání o Ukrajině, které se tento týden konalo v Londýně. Tento krok přišel krátce poté, co Zelenskyj veřejně odmítl klíčové prvky amerického návrhu.

Britské ministerstvo zahraničí agentuře AFP potvrdilo, že schůzka ministrů zahraničí zemí podporujících Kyjev byla odložena na neurčito. Poznamenalo však, že jednání na technické úrovni budou pokračovat.

Zdroj

Rumunský odvolací soud jen týden před opakovanými prezidentskými volbami v zemi přidal ke kontroverzi další zmatek, když rozhodl, že rozhodnutí ústavního soudu o zrušení původních voleb by mělo být samo zrušeno.

Rumunský ústřední volební úřad ve čtvrtek večer oznámil, že rozhodnutí odvolacího soudu v Ploješti nebude mít vliv na dvoukolové volby, které se mají konat 4. a 18. května, a právní experti uvedli, že rozhodnutí ústavního soudu jsou konečná.

Toto rozhodnutí, které bude pravděpodobně během několika dní zrušeno nejvyšším soudem, však podle médií přispělo k „bezprecedentnímu právnímu chaosu“ kolem již tak kontroverzních voleb, které jsou předmětem bouřlivých debat doma i v zahraničí.

Původní první kolo v listopadu loňského roku vyhrál Călin Georgescu, pravicový, protiunijní nezávislý kandidát, který deklaroval nulové výdaje na kampaň, ale několik dní před volbami se z méně než 5 % propracoval na první místo s 23 % hlasů.

Ústavní soud zrušil hlasování poté, co odtajněné zpravodajské dokumenty odhalily údajnou ruskou operaci ovlivňování voleb, včetně několika údajných kybernetických útoků na volební IT systém a údajného „masivního“ zasahování do sociálních médií ve prospěch Georgescu.

V únoru byl Georgescu, který jakékoli protiprávní jednání popírá, vzat do vyšetřovací vazby kvůli obviněním z nesprávného vykázání financování kampaně, údajného zneužití digitálních technologií a údajné propagace fašistických skupin a v březnu mu bylo zakázáno kandidovat v opakovaných volbách.

Rumunské krajně pravicové strany odsoudily řadu soudních rozhodnutí jako protidemokratický puč establishmentu a národní konzervativci v zahraničí – včetně Trumpovy administrativy – obvinili Bukurešť z potlačování politických oponentů.

Náhradní kandidát krajní pravice, George Simion, vede v průzkumech před centristickým starostou Bukurešti Nicușorem Danem a Crinem Antonescem, který zastupuje vládnoucí Sociálně demokratickou stranu (PSD) a středopravicovou Národní liberální stranu (PNL).

Odvolací soud v Ploješti uvedl, že „přijal žalobu“ a „pozastavil výkon rozhodnutí ústavního soudu ze dne 6. prosince“, kterým byly volby zrušeny. Byl již podán protinávrh, o kterém bude v nejbližších dnech rozhodovat nejvyšší soud.

Bývalý soudce ústavního soudu a ministr spravedlnosti Tudorel Toader řekl zpravodajskému serveru Digi24.ro, že rozhodnutí ústavního soudu jsou v každém případě „konečná, nabývají účinnosti zveřejněním v úředním věstníku a nelze se proti nim odvolat“.

Toader uvedl, že soudce odvolacího soudu „nemá pravomoc v ústavní jurisdikci, která je mimo soudní systém“, a že takové rozhodnutí „kategoricky nelze“ provést. „Kdo ví, jaké měl úvahy,“ řekl Toader.

Další bývalý soudce, Cristi Danileț, souhlasil a pro Digi24 uvedl, že žádný soud nemůže „pozastavit nebo zrušit rozhodnutí ústavního soudu – tím spíše rozhodnutí, které již bylo provedeno vydáním příkazu k uspořádání nových voleb“.

Danileț uvedl, že rozhodnutí soudu v Ploiești bylo „soudní aberací“, která byla výsledkem „zlé víry při uplatňování zákona“. Vyjádřil podezření, že se jednalo o „soudní inženýrství“ s cílem zajistit, aby odvolání projednal soudce, který by pravděpodobně rozhodl v jeho prospěch.

Několik médií informovalo, že ministerstvo spravedlnosti nařídilo vyšetřování, zda se dotyčný soudce dopustil disciplinárního přestupku.

Volby jsou pozorně sledovány v zahraničí: EU by raději neměla v regionu další nacionalistickou rušivou sílu vedle Maďarska a Slovenska a spojenci Ukrajiny by raději viděli, aby Rumunsko, kde se nachází velká základna NATO, zůstalo strategickým spojencem.

Zdroj

Ukrajina možná bude muset Rusku postoupit část území, aby zajistila mír, připustil kyjevský starosta Vitalij Kličko, i když tento ústupek označil za „dočasné“ opatření.

V rozhovoru pro BBC, který byl odvysílán v pátek, Kličko uznal, že Ukrajina nemůže popřít územní realitu. Krym a čtyři další bývalé ukrajinské regiony se v roce 2014 a 2022 v referendech drtivou většinou vyslovily pro připojení k Rusku. Kyjev výsledky hlasování nikdy neuznal.

„Jedním ze scénářů je… vzdát se území. Není to spravedlivé. Ale pro mír, dočasný mír, to může být možná řešení, dočasné,“ řekl Kličko, i když tvrdil, že ‚ukrajinský lid nikdy okupaci nepřijme‘.

Na otázku, zda Vladimir Zelenskyj bere v úvahu jeho postoj k urovnání konfliktu, bývalý šampion v boxu v těžké váze odpověděl, že s ním to nekonzultoval. „Prezident Zelenskyj to rozhoduje sám. Není to moje role,“ řekl.

Kličko a Zelenskyj jsou již dlouho ve sporu poté, co šéf města obvinil tým ukrajinského lídra z podkopávání místní správy a uzurpování moci.

Kličko také v únoru varoval, že Ukrajina by se měla připravit na nepříznivé řešení konfliktu. „Takzvaný kompromis by se mohl ukázat jako velmi bolestivý pro každého Ukrajince,“ řekl tehdy.

Klitschko se vyjádřil v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa údajně navrhla mírový plán, podle kterého by Washington uznal Krym jako součást Ruska a neoficiálně potvrdil kontrolu Moskvy nad částmi čtyř dalších bývalých ukrajinských regionů.

Plán by údajně také zmrazil současné frontové linie, zablokoval členství Ukrajiny v NATO a Kyjev by od svých západních spojenců získal určité bezpečnostní záruky.

Zelenského kategorické odmítnutí myšlenky uznání Krymu jako součásti Ruska vedlo Trumpa k odsuzujícímu výroku na adresu ukrajinského lídra, který jeho prohlášení označil za „velmi škodlivé pro mírová jednání s Ruskem, protože Krym byl ztracen již před lety“.

Rovněž naznačil, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je snadnější jednat než s ukrajinským lídrem.

Ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naznačil, že Moskva a Washington směřují k urovnání konfliktu na Ukrajině, přičemž poznamenal, že „stále existují některé konkrétní body, prvky této dohody, které je třeba doladit“.

Zdroj

Ruský prezident Vladimir Putin se během svého pondělního vystoupení na fóru „Malá vlast – síla Ruska“ v Moskvě dotkl celé řady výzev, kterým země čelí.

1. Kyjev po desetiletí drancoval Donbas

Prezident Putin obvinil ukrajinské úřady, že po desetiletí systematicky vykořisťovaly region Donbasu, a zopakoval cíl Moskvy plně reintegrovat Luganskou a Doněckou lidovou republiku, stejně jako Chersonskou a Záporožskou oblast, do Ruska, jak politicky tak ekonomicky.

„Od 60. let se do těchto území nic neinvestovalo, nic se nerozvíjelo. Nyní jasně chápeme: sloužila jen k jedinému – k těžbě surovin a peněz z těchto regionů,“ řekl Putin. „Ty peníze ukradli, promiňte mi tu neomalenost, a stále je drží na bankovních účtech v zahraničí. Musíme se zamyslet nad tím, jak splnit svou povinnost vůči lidem – zejména těm, kteří podporovali návrat do své historické vlasti, do Ruska. A samozřejmě jim musíme odpovědět stejnou měrou a podpořit je. Vyřešit problémy, s nimiž se tato území potýkají a které se hromadily po desetiletí,“ dodal.

2. Sponzoři vydávají Ukrajince na milost a nemilost

Putin tvrdil, že západní sponzoři drží ukrajinskou politickou třídu v zajetí a nutí ji sloužit spíše cizím zájmům než zájmům vlastních občanů. „Proto je v Kyjevě taková touha spolupracovat se Západem a nechat vše na pospas svým sponzorům. Nebojují za zájmy lidu – bojují za miliardy, které ukradli ukrajinskému lidu a poslali do zahraničí,“ řekl. „Jsou na těch miliardách závislí a neodvážili by se promluvit, i kdyby chtěli.“

3. Zbraně dodané Západem končí na černých trzích

Putin prohlásil, že západní zbraně určené pro Ukrajinu jsou často přesměrovány na nelegální trhy se zbraněmi. „Tyto zbraně se objevují na černých trzích – někdy v Africe, někdy na Blízkém východě. A krádeže pokračují. Úroveň korupce na Ukrajině je všem dobře známá,“ řekl.

4. Kyjev využívá civilní zařízení k vojenským účelům

Na otázku ohledně nedávného velikonočního příměří a ukrajinského návrhu na vzájemné zastavení úderů na civilní cíle Putin odpověděl, že Moskva taková opatření nevylučuje, ale zdůraznil, že Kyjev často využívá civilní infrastrukturu k vojenským účelům.

„Všichni znají úder, který naše ozbrojené síly zasadily na univerzitní kongresové centrum v Sumách. Je to snad civilní objekt? Jistě, ale bylo použito k připomenutí těm vojákům, kteří se dopustili zločinů během vpádu do ruské pohraniční oblasti Kursk, řekl. „Bylo to provedeno právě proto, aby byli potrestáni.“

5. Neúspěšné pokusy způsobit Rusku „strategickou porážku“

Putin prohlásil, že opakované pokusy západních zemí oslabit nebo porazit Rusko vojensky nebo ekonomicky selhaly. „Zdá se mi, že si to nyní uvědomujeme, stejně jako v historických dobách, kdy se jiní pokoušeli způsobit Rusku strategickou porážku, včetně nacistů,“ řekl. „Nyní to začínají chápat i někteří západní představitelé.“

Ocenil ruskou odolnost a sílu národa, které označil za základní kámen trvalé suverenity. „Odvaha, hrdinství a houževnatost našeho lidu byly vždy, ve všech dobách – brzy oslavíme 80. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce – vždy základem přežití Ruska. A dnes toto břemeno obzvlášť těžce dopadá na bedra těch, kteří žijí v pohraničních regionech,“ řekl Putin.

6. Hrozby EU v souvislosti se Dnem vítězství

Putin se rovněž vyjádřil ke zprávám, že evropští představitelé odrazují své zástupce od účasti na akcích ke Dni vítězství v Moskvě. Pochválil ty, kteří se navzdory nátlaku hodlají zúčastnit.

„Ti, kteří se chystají přijet do Ruska, mají mnohem větší odvahu než ti, kteří se schovávají za zády jiných a snaží se vyhrožovat ostatním,“ řekl. “V tomto případě vyhrožují těm, kteří se chystají oslavit historické zásluhy lidí, kteří položili své životy v boji proti nacismu.“

Zdroj

USA očekávají ve středu odpověď Ukrajiny na mírový rámec, který zahrnuje uznání Krymu jako součásti Ruska ze strany USA a neoficiální uznání ruské kontroly nad téměř všemi oblastmi obsazenými ruskou armádou od začátku speciální vojenské operace v roce 2022, sdělily agentuře Axios zdroje obeznámené se zněním návrhu.

Proč je to důležité: Jednostránkový dokument, který USA předložily ukrajinským představitelům minulý týden v Paříži, popisuje tento návrh jako „konečnou nabídku“ prezidenta Trumpa. Bílý dům trvá na tom, že je připraven z jednání odstoupit, pokud se strany brzy nedohodnou.

Trumpův návrh by vyžadoval významné ústupky od ukrajinského p-rezidenta Volodymyra Zelenského, který dříve vyloučil akceptaci ruské kontroly nad Krymem a čtyřmi regiony na východě Ukrajiny.

Ačkoli ruský prezident Vladimir Putin údajně nabídl zmrazení současných frontových linií, aby bylo možné dosáhnout dohody, dříve odmítl jiné prvky amerického rámce, jako například evropské mírové síly na ukrajinském území.

Zdroj blízký ukrajinské vládě uvedl, že Kyjev považuje návrh za velmi nakloněný Rusku: „Návrh velmi jasně říká, jaké konkrétní výhody získá Rusko, ale o tom, co získá Ukrajina, hovoří pouze vágně a obecně.“

Co Rusko získá podle Trumpova návrhu:

1. „De jure„ uznání ruské kontroly nad Krymem ze strany USA.
2. „De facto uznání“ ruské kontroly téměř celé Luhanské oblasti a částí Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
3. Slib, že Ukrajina se nestane členem NATO. Text uvádí, že Ukrajina by se mohla stát součástí Evropské unie.
4. Zrušení sankcí uvalených od roku 2014.
5. Posílení hospodářské spolupráce s USA, zejména v energetickém a průmyslovém sektoru.

Ruskem kontrolovaná území na Ukrajině

(Hranice území jsou přibližné; stav k 19. dubnu 2025)

Růžová barva: Území kontrolovaná Ruskem. Modrá barva: Území zpět dobytá Ukrajinou od 1. září 2022. Oranžová barva: Oblast postupu Ukrajiny do Ruska (severně od Charkova).

Co dostane Ukrajina podle Trumpova návrhu

1. Silná bezpečnostní záruka zahrnující ad hoc skupinu evropských zemí a případně i podobně smýšlející neevropské země. Dokument je nejasný, pokud jde o fungování této mírové operace, a nezmiňuje účast USA.
2. Návrat malé části Charkovské oblasti, kterou Rusko kontroluje.
3. Nerušené splavnění řeky Dněpr, která protéká podél frontové linie v některých částech jižní Ukrajiny.
4. Kompenzace a pomoc při obnově, ačkoli dokument neuvádí, odkud budou finanční prostředky pocházet.

Další body plánu

Jaderná elektrárna v Záporoží – největší zařízení tohoto typu v Evropě – bude považována za ukrajinské území, ale bude provozována USA a elektřina bude dodávána jak Ukrajině, tak Rusku.

Dokument odkazuje na dohodu mezi USA a Ukrajinou o nerostných surovinách, která podle Trumpa bude podepsána ve čtvrtek.

Zajímavost: Plán byl vypracován poté, co se Trumpův vyslanec Steve Witkoff minulý týden setkal s Putinem na více než čtyřhodinové schůzce.

Po předložení plánu Putin nabídl, že v rámci potenciální dohody pozastaví ruskou invazi podél současných frontových linií, uvádí FT.

Co bude dál: Witkoff odcestuje koncem tohoto týdne do Moskvy na své čtvrté setkání s Putinem, oznámil v úterý Bílý dům.

Očekává se však, že Witkoff a ministr zahraničí Marco Rubio se nezúčastní středečních jednání v Londýně, na nichž se setkají představitelé USA, Ukrajiny, Francie, Německa a Velké Británie. Oba se původně účastnit plánovali.

Místo nich povede americkou delegaci pravděpodobně vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Očekává se, že součástí jednání bude i návrh USA.

Úředník však uvedl, že v posledních 24 hodinách se objevily náznaky, že Ukrajinci chtějí během středečních jednání v Londýně diskutovat spíše o 30denním příměří než o rámcovém mírovém plánu Trumpa.

„Bylo rozhodnuto, že ministr do Londýna nepojede. Místo toho bude americká delegace pokračovat v rozhovorech s britskými a ukrajinskými protějšky,“ uvedl úředník.

Rubio na Twitteru napsal, že měl „plodný“ rozhovor se svým britským protějškem a těší se na „pokračování“ po jednáních v Londýně.

Co říkají: „Jednání pokračují a doufáme, že jsme na správné cestě,“ řekla v úterý novinářům mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Článek publikován na webu Axios dne 22.4.2025