Úspechy Ruskej armády v oblasti Kursk v posledných dňoch súvisia s ich tajnou operáciou. Špeciálne jednotky bez toho, aby si „narovnali chrbát“, prešli takmer 15 kilometrov v tme a tichu, aby zaskočili protivníka.

V Rusku nazvali túto operáciu akú tú, ktorá môže „určiť priebeh vojny“. K Rusku nepriateľsky naladenom Nemecku zasa „prepísaním dejín vojenskej taktiky“. A zároveň ihneď požadovali „vyhodiť do vzduchu všetky potrubia vedúce do Nemecka“.

Išlo o skvelú ukážku vojenského umenia

Keď plánovači objavili podzemné potrubie s priemerom 0,8 metra, rozhodli sa ho použiť na vstup do tyla nepriateľa. Hlavná úderná skupina 150 vojakov sa plazila takmer dva kilometre a nepriateľa zaskočila. Vzala do zajatia väzňov a zvyšok utiekol so stratami.

Po obdobnom „podzemnom dobrodružstve v Avdejevke“ pred rokom začali médiá na Ukrajine hovoriť o novej ruskej stratégii. „Vojaci nahradili guľomety lopatami a kopú tunely po celom Donbase.“

Rovnaký účinok mala aj spomínaná tajná operácia „Potrubie“ v Kurskej oblasti. Tá vystrašila nielen Ukrajincov, ale aj Európanov. Nemecký propagandista Julian Repke, ktorý počul o ruskej „sabotáži“, ju nazval „prevratom vo vojenskej stratégii“.

Výsledky operácie, pri ktorej „hŕstka“ ruských vojakov primäla 7 000-člennú skupinu na útek a zabezpečila jej obkľúčenie, ho natoľko ohromili, že Repke vyvodil svoj záver.

„Posledných 24 hodín ukázalo, prečo by sme mali vyhodiť do vzduchu všetky ruské plynovody do EÚ. Rusko používa tieto potrubia na prepravu vojakov a zbraní na Západ. Nie obrazne, ale doslova. Musím priznať, že toto je revolúcia vo vojenských postupoch.“

„Natočia o vás filmy a napíšu knihy“

Generál Apti Alaudinov sa rozhodol, že sa musí osobne pozrieť do očí „Achmatovcom“ predtým, ako ich pošle do akcie. Jeho príhovor bol ozaj „pozoruhodný“.

Podľa slov generála, ktoré povedal príslušníkom špeciálnych síl, výsledok ich akcie môže rozhodnúť výsledok prebiehajúcej vojny. A že o ich hrdinstve sa v budúcnosti budú písať knihy a nakrúcať filmy.

V tých knihách a filmoch asi zrejme bude aj prejav Alaudinova, s ktorým predstúpil pred bojovníkov.

„Sme vo svätej vojne. A keď sme predurčení zomrieť, zomrieme dôstojne. Môžete zomrieť po sto rokoch života a nikto si vás nebude pamätať. Alebo môžete zomrieť po krátkom živote, ale bude sa o vás hovoriť ako o človeku, ktorý zomrel dôstojne. Ako hrdina. Naším cieľom je zabezpečiť, aby bolo Rusko slobodné. Aby naši nepriatelia ani nepomysleli na to, že si nás môžu podmaniť. Aby sme mohli celému svetu dokázať, že si zaslúžime, aby nás Boh ochraňoval,“ povedal generál.

Útočnú skupinu okrem bojovníkov Achmatského pluku tvorili tiež vojaci z 30.pluku a 11. a 106. brigády. A zároveň bojovníci z „Veteránov“ a jednotky „Východ“. A vybraní „mariňáci“. Zásoby im mali vystačiť na päť dní.

Prípravy trvali tri týždne

„Najprv bolo potrebné odčerpať z potrubia plyn. Následne načerpať vzduch a pripraviť vstupy pre bojovníkov. Za štyri dni tam bolo potrebné dostať viac ako 800 ľudí v malých skupinách. Aby nevzbudili pozornosť,“ popísal podrobnosti operácie Boris Nežnevenok.

Jeden z bývalých veliteľov Wagnerovej skupiny teraz pôsobí pri Protiraketovom systéme Ruskej armády. Nežnevenok nesie titul „Hrdina Ruska“. A jeho najbližší spolubojovníci ho poznajú pod prezývkou „Zombie“.

Jednotky museli za dva dni preliezť takmer 15 kilometrov tunelom s priemerom menším ako 1,5 metra. V potrubí boli pritom stále výpary z plynu.

„Dýchali metánové výpary, výkaly a zvratky tých pred nimi, ktorí sa priotrávili. Nebolo už možné ich dostať odtiaľ von. Keďže nepriateľ bol bližšie ako my. Dochádzala im voda i jedlo. Aby ste neprepadli klaustrofóbii a záchvatom paniky, musíte byť silná osobnosť,“ opísal ich rozpoloženie jeden z komentátorov.

Hneď ako dorazili na miesto, dostali príkaz k útoku. Vstúpili do priemyselnej oblasti neďaleko Sudži. Obsadili ho a začali vytláčať nepriateľa.

„Súper bol dezorientovaný a začal panikáriť. Nečakal, že sa objavíme toľko kilometrov za jeho chrbtom. Vďaka tejto operácii bolo oslobodených veľa dedín,“ hovorí „Zombie“.

Ukrajinské posily „neprichádzali“

Podzemný prielom v Sudži viedol k zrúteniu ukrajinských pozícií v Kurskej oblasti. Len za niekoľkých dní ruské jednotky oslobodili osem dedín. Jeden z vojenských zdrojov informoval, že Ukrajinci sa snažili zo všetkých síl tajne uniknúť do oblasti Sumy. Ale bez úspechu.

Ruské drony „videli a ničili“ všetko bez ľútosti. Obrnené transportéry, operátorov i tanky. Ukrajinskí dôstojníci už medzitým oficiálne pripustili, že ich ozbrojené sily nemali také straty od roku 2022.

Operácia vojde do dejín vojenstva

Generál Alaudinov označil operáciu za jedinečnú. S tým, že bude zahrnutá nielen do učebníc špeciálnych služieb, ale aj do učebníc vojenských dejín Ruska. Podľa neho ukázala „nebojácneho ducha a skalopevné“ odhodlanie ruských bojovníkov.

Ich počin ocenila i ruská speváčka Vika Ciganova.

„Blahoželáme odvážnym vojakom špeciálnych síl Achmat a ich veliteľovi Apti Alaudinovovi k úspechu. Milujeme vás a plne vás podporujeme. Všetci sme jednotný tím. Víťazstvo je blízko.“

Zamyslieť by sa malo i Nemecko

Vojenské umenie, ktoré zjavne približuje víťazstvo Ruska, prirodzene vojde do vojenských učebníc. A o tom by malo premýšľať i Nemecko.

Namiesto vyhadzovania plynovodov výbušninami, by bolo preň zrejme výhodné, aby ich znova naplnilo zemným plynom.

Potom by konečne Nemci prestali blúzniť o ruských sabotéroch v podzemných potrubiach pri múroch Berlína.

Keď to bude potrebné

Hoci. V krajnom prípade môžu Rusi zopakovať činy svojich predkov a hrdinov Červenej armády z pred 80 rokov.

PGlmcmFtZSBpZD0ib2R5c2VlLWlmcmFtZSIgc3R5bGU9IndpZHRoOjEwMCU7IGFzcGVjdC1yYXRpbzoxNiAvIDk7IiBzcmM9Imh0dHBzOi8vb2R5c2VlLmNvbS8lMjQvZW1iZWQvJTQwdGFkZXNjby5vcmclM0FkJTJGb3BlcmFjZS1wb3RydWJpLXJ1c2tvLXVrcmFqaW5hJTNBZT9yPTZaMXBrMkVHZmFFZ2huM0g2YlJGdEJnWVgyUkpQMkN4IiBhbGxvd2Z1bGxzY3JlZW4+PC9pZnJhbWU+

Náhlé pozastavení vojenské pomoci a zpravodajské podpory Ukrajině ze strany Donalda Trumpa znovu vyvolalo obavy, že by USA mohly nechat „vypnout“ některé ze svých exportních stíhaček, které jsou pro evropskou bezpečnost životně důležité.

Tvrzení se týká amerických stíhaček F-35, které zakoupilo 13 evropských zemí včetně Spojeného království.

Ačkoli neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že takový „vypínač“ existuje, Joachim Schranzhofer, vedoucí komunikace německé zbrojní společnosti Hensoldt, minulý týden deníku Bild řekl, že jde o „více než jen fámu“. Neupřesnil, co tím myslí, i když dodal, že pro USA by bylo mnohem snazší uzemnit letadla zablokováním přístupu ke klíčovému softwaru, který zůstává pod americkou kontrolou.

Ukrajina se zdá být prvním příkladem tohoto problému. Americké pozastavení vojenské pomoci Ukrajině neznamená, že Washington může vypnout stíhačky F-16, které již do Kyjeva poslal; může však odmítnout aktualizovat elektronické rušící zařízení AN/ALQ-131, které letouny používají k odrážení ruské protivzdušné obrany. Tím by se síla letounů F-16 výrazně snížila.

Takový krok by narušil důvěru Evropy v americké výrobce zbraní, což by se v konečném důsledku ukázalo jako problematické z dlouhodobého hlediska. Evropské země si přesto nyní kladou otázku, zda by se totéž nemohlo stát i se stíhačkami, které nakoupily.

„Pokud bychom se museli obávat, že by USA mohly s budoucími německými F-35 udělat to, co nyní dělají s Ukrajinou, mohli bychom uvažovat o vypovězení smlouvy,“ řekl deníku Bild vlivný bývalý diplomat a prezident Nadace Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger.

Minulý týden generál Frederik Vansina, šéf belgického ministerstva obrany, prohlásil, že F-35 „není dálkově řízený letoun“, zatímco švýcarské ministerstvo obrany nedávno zdůraznilo, že jeho F-35 mohou být používány autonomně.

Ministerstvo však také připustilo, že žádné vyspělé západní stíhací letouny nejsou plně nezávislé na amerických zabezpečených systémech datové komunikace a satelitní navigace GPS.

Podle think tanku Stockholm International Peace Research Institute se celkový dovoz zbraní evropskými členy NATO v pěti letech končících rokem 2024 více než zdvojnásobil ve srovnání s pěti lety končícími rokem 2019. Téměř dvě třetiny tohoto dovozu pocházely z USA, což představuje nárůst o přibližně 10 % v předchozích pěti letech.

USA se nevyjádřily k tomu, zda mají pravomoc „zabít“ zemi, která používá zbraně, jež jí prodala nebo pronajala.

Existují však precedenty, kdy země kvůli těmto problémům pozastavily nákupy zbraní od USA.

V roce 2021 pozastavily Spojené arabské emiráty na dobu neurčitou nákup 50 letounů F-35, které byly součástí obchodu v hodnotě 23 miliard dolarů, jenž zahrnoval také bezpilotní letouny a další moderní munici, a to kvůli tomu, co jeden z představitelů SAE popsal jako „suverénní provozní omezení“. Jako důvod pozastavení nákupu uvedli technické požadavky a negativní analýzu nákladů a přínosů.

V době, kdy se Německo připravuje na to, že v roce 2026 obdrží 35 letounů F-35, které ho stály 8,3 miliardy eur a několik dalších miliard za související infrastrukturu, se místní poslanci ptají, zda neměli – stejně jako SAE – nákup nikdy uskutečnit.

„Musíme se dívat pozorně a být opatrní,“ řekl deníku Bild Ingo Gädechens, bývalý voják a člen vládní strany CDU. „Pokud utratíme tolik peněz za zbraňový systém, jako je F-35, musíme být také schopni sami rozhodnout, jak jej použijeme.“

Zdroj: Independent

Americký prezident Donald Trump dal v soukromí svým spolupracovníkům najevo, že Vladimir Zelenskyj by měl skončit ve funkci ukrajinského vůdce, uvedla NBC s odvoláním na zdroj z administrativy.

Zpráva přichází před úterním jednáním mezi vysokými americkými představiteli a šéfem Zelenského štábu v saúdskoarabské Džiddě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a Trumpův blízkovýchodní vyslanec Steve Witkoff budou jednat o řešení tříletého konfliktu s ukrajinskou delegací vedenou Andrejem Jermakem.

Trump chce vidět změnu v Zelenského postoji k mírovým rozhovorům, včetně ochoty ustoupit nárokům na území, uvedla televizní stanice v nedělním článku s odvoláním na člena americké administrativy a dalšího amerického představitele.

Trump údajně řekl, že Zelenskyj by měl být připraven přikročit k uspořádání prezidentských voleb a „případně k odstoupení z funkce vůdce své země“.

Zelenského prezidentský mandát oficiálně vypršel v květnu 2024, protože odmítl uspořádat nové volby s odvoláním na válečný stav zavedený během konfliktu s Ruskem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v únoru prohlásil, že Moskva nepovažuje Zelenského za legitimní hlavu státu, ale je stále připravena jednat.

Trump již minulý měsíc vyzval k uspořádání prezidentských voleb na Ukrajině a označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ se „čtyřprocentním ratingem“.

Podle posledního průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu dosahuje rating ukrajinského vůdce 68 %, přičemž tato čísla prudce vzrostla po jeho veřejné roztržce s Trumpem a americkým viceprezidentem J. D. Vancem v Bílém domě koncem února.

Zelenskyj požadoval od USA bezpečnostní záruky, vyloučil rozhovory s Moskvou a tvrdil, že Vance nemohl o problémech Ukrajiny nic vědět, protože zemi nikdy nenavštívil.

Po hádce Trump svého hosta obvinil, že si nepřeje mír s Moskvou a že je nevděčný za miliardovou pomoc, kterou Washington jeho zemi během konfliktu poskytl.

Po tomto debaklu americký prezident zastavil vojenskou pomoc Ukrajině a poté přestal s Kyjevem sdílet zpravodajské informace.

Trump minulý týden prohlásil, že „je pro něj obtížnější… jednat s Ukrajinou“ než s Ruskem, pokud jde o vyjednávání o urovnání konfliktu. Je to „překvapivé“ vzhledem k tomu, že Moskva má „všechny karty“, zatímco Kyjev žádné, zdůraznil.

Zdroj

Západní země, které vyšetřují sérii případů přerušení kabelů v Baltském moři, se snaží najít jednoznačný důkaz, že šlo o úmyslnou sabotáž organizovanou ruským státem, a nikoli o nehodu, uvedl v pátek deník Wall Street Journal. Vyšetřovatelé však nenašli žádný důkaz.

V posledních několika měsících došlo nejméně ke čtyřem samostatným incidentům, při nichž byly námořní kabely v regionu zřejmě poškozeny buďto ruskými plavidly, nebo plavidly plujícími z ruských přístavů. To vyvolalo spekulace, že za sabotáží stojí Moskva. Kreml důsledně popírá jakoukoli účast.

Při prvním hlášeném incidentu v říjnu loňského roku čínská loď na přepravu zboží „New Polar Bear“ přeřízla kotvou dva kabely. Bylo jí umožněno pokračovat v plavbě.

V dalším případě poté v listopadu byla loď „Yi Peng 3“, plující pod čínskou vlajkou a s čínskou posádkou, podezřelá z poškození dvou telekomunikačních kabelů poblíž švédského ostrova Gotland. Podle Wall Street Journal sice západní zpravodajské agentury zpočátku naznačovaly, že kapitán lodi mohl jednat na příkaz Moskvy, avšak následné vyšetřování vedené Německem a EU „nepřineslo důkazy, které by toto obvinění potvrdily.“

Vyšetřovatelé trvali na tom, že je téměř vyloučeno, aby kotva spadla náhodou, přesto nevyloučili hrubou nedbalost nebo špatné počasí.

Jedním z vyšetřovaných plavidel byl také „Orel S“, ruský ropný tanker podezřelý z poškození elektrického kabelu Estlink 2 mezi Finskem a Estonskem v prosinci 2024. Finské úřady sice loď prozkoumaly a vyslechly její posádku, ale nedokázali shromáždit dostatek důkazů pro vydání zatykače nebo vznesení obvinění. Loď byla nakonec propuštěna, uvedl WSJ.

Koncem ledna švédské úřady zadržely bulharskou loď na přepravu volně ložených nákladů „Vezhen“, poškodila podmořský kabel krátce po vyplutí z ruského přístavu Ust-Luga nedaleko estonských hranic. Loď však byla později také propuštěna pro nedostatek důkazů.

Úředníci, kteří vedou vyšetřování, sdělili WSJ, že prokázání sabotáže je nesmírně obtížné, protože vyžaduje podstatné důkazy o úmyslném protiprávním jednání, a že žalobci by museli prokázat, že poškození bylo úmyslné, a nikoli způsobené náhodným spuštěním kotvy nebo extrémními povětrnostními podmínkami. Tyto faktory „frustrují západní představitele“, z nichž mnozí považují tyto incidenty za součást „hybridní války“ rozpoutané Ruskem, uvádí se v článku.

V polovině ledna NATO v reakci na incidenty s námořními kabely oznámilo misi Baltic Sentry, jejímž cílem je posílit dohled a ochranu kritické podmořské infrastruktury v regionu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl spekulace o ruském zapojení jako nepodložené a prohlásil: „Je zcela absurdní nadále ze všeho nepodloženě obviňovat Rusko.“

Zdroj

Uchazeč o prezidentský úřad Calin Georgescu prohlásil, že se odvolá proti rozhodnutí Ústředního volebního úřadu (ÚVÚ), který mu zakázal účastnit se nových květnových voleb, uvedla agentura Reuters s odvoláním na jednoho z jeho poradců.

ÚVÚ v neděli odmítl Georgescovu kandidaturu s odvoláním na více než 1 000 námitek, které proti němu byly podány. Georgescu byl jasným favoritem opakovaných voleb, ve většině posledních průzkumů se jeho hlasy pohybovaly od 40 do 45 %.

Georgescu toto rozhodnutí odsoudil a prohlásil, že EU se změnila v „diktaturu“, zatímco svou zemi označil za „tyranii“. V pondělí politik přislíbil, že se proti rozhodnutí odvolá k ústavnímu soudu země.

„Jdeme společně až do konce za stejné hodnoty: mír, demokracii, svobodu,“ uvedl ve videoposelství zveřejněném na sociálních sítích. Politik také odsoudil násilí, které v neděli vypuklo mezi jeho příznivci a policií před budovou ÚVÚ v Bukurešti, a vyzval své příznivce, aby se takového jednání zdrželi.

Podle rumunských zákonů je třeba se proti rozhodnutí ÚVÚ odvolat do 24 hodin, přičemž nejvyšší soudní orgán je povinen vynést konečný verdikt v této věci do 48 hodin.

Georgescu nečekaně zvítězil v prvním kole listopadových prezidentských voleb, když získal 23 % hlasů. Výsledek však byl okamžitě zrušen ústavním soudem kvůli údajným „nesrovnalostem“ v kampani. Politik je znám jako otevřený kritik NATO a EU a rozhodný odpůrce podpory Ukrajiny.

Předběžné výsledky vyšetřování volebního skandálu, o nichž média informovala počátkem letošního roku, naznačovaly, že „nesrovnalosti“ v kampani byly pravděpodobně důsledkem jednání poradenské firmy spojené s prozápadní Národní liberální stranou (PNL). Firma se pravděpodobně snažila znemožnit jiného kandidáta, ale místo toho omylem podpořila Georgesca.

Minulý měsíc byl Georgescu obviněn ze šesti trestných činů, včetně údajného plánování „protiústavních činů“ a „propagace fašistických, rasistických nebo xenofobních ideologií“. Všechna obvinění popřel a trvá na tom, že trestní řízení proti němu bylo součástí kampaně organizované rumunským Deep State.

Zdroj

Rozbuška hořela pomalu, ale riskantní srpnová invaze ukrajinského p-rezidenta Zelenského do ruské Kurské oblasti mu brzy velkolepě vybuchne do tváře – podle analytiků z otevřených zdrojů se tisíce ukrajinských vojáků náhle ocitly v bezprostředním nebezpečí obklíčení. Krize přichází v době, kdy je Zelenskyj pod rostoucím tlakem USA, aby dosáhl vyjednaného ukončení války – a ztráta dobytého ruského území slibuje ještě více oslabit jeho již tak zhoršenou vyjednávací pozici.

Podle interaktivní mapy DeepStateMAP.live, kterou provozují ukrajinští vojenští blogeři, byly síly jejich země v Kursku téměř rozděleny na dvě části a zhruba tři čtvrtiny ukrajinských sil v Rusku byly v pátek téměř zcela obklíčeny. Jejich poslední spojení mezi oběma silami bylo v nejtenčím úseku dlouhé kilometr a široké necelých 500 metrů.

Vojenský analytik společnosti Black Bird Group Pasi Paroinen shrnul stav věcí pro agenturu Reuters:

„Situace (pro Ukrajinu v Kursku) je velmi špatná. Nyní už nezbývá mnoho času, než budou ukrajinské síly buď obklíčeny, nebo nuceny se stáhnout. A stažení by znamenalo další nebezpečnou situaci, kdy by ukrajinské síly byly neustále ohrožovány ruskými drony a dělostřelectvem.“

Ukrajinský kurský gambit, který překvapil celý svět, měl za cíl zbrzdit soustavný postup Ruska na východní Ukrajině s nadějí, že Rusko bude nuceno přistoupit k rozsáhlému přesunu sil, aby se vypořádalo se záborem ruského území. Udržení území Ukrajinou bylo rovněž považováno za vyjednávací trumf pro Zelenského, neboť válka se nyní zdá být předurčena k vyjednanému konci. Nejenže se zdá, že tento trumf mizí, ale Putin by nakonec mohl získat i několik nových trumfů – Rusko totiž může mít brzy mezi svým majetkem další tisíce ukrajinských válečných zajatců.

Koncem února ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly znovu získaly kontrolu nad 64 % území Kurska, které původně obsadila Ukrajina. Přeshraniční ofenziva Kyjeva začala počátkem srpna 2024 a podařilo se jí ovládnout desítky měst a vesnic a stovky kilometrů čtverečních území. K tomuto úspěchu údajně přispěly tisíce severokorejských vojáků, přičemž v únoru byly podle zpráv vyslány další jeden až tři tisíce. Severní Korea popřela, že by její vojáci bojovali ve válce.

Deník New York Times uvádí, že Rusko je v Kursku na pokraji velkého vítězství díky koordinované práci severokorejských jednotek a ruských bezpilotních letounů, které postupují za pomoci intenzivního ruského dělostřeleckého a leteckého bombardování. Ukrajinští vojáci hlásí ohromnou koncentraci nových dronů s optickými vlákny, které jsou ovládány ultratenkým kabelem namísto rádiových signálů, jež jsou náchylné k elektronickému rušení.

Jedny z nejchmurnějších hodnocení pozice Ukrajiny v Kursku pocházejí od jejích vlastních důstojníků. „Je to pravda, nemůžeme je zastavit,“ říká jeden z ukrajinských velitelů v rozhovoru pro NY Times. „Prostě nás smetou, postupují ve skupinách po padesáti Severokorejcích, zatímco my máme na svých pozicích jen šest mužů.“

Zdroj: Zero Hedge

Pane předsedo Johnsone, pane viceprezidente Vanci, první dámo Spojených států, členové Kongresu Spojených států, děkuji vám a svým spoluobčanům: Amerika je zpět. Před šesti týdny jsem stál pod kopulí tohoto Kapitolu a prohlásil, že nastává zlatý věk Ameriky.

Od té chvíle se nejedná o nic jiného než o rychlé a neúnavné kroky k zahájení největší a nejúspěšnější éry v dějinách naší země. Za 43 dní jsme dosáhli více než většina administrativ za 4 roky nebo 8 let – a to jsme teprve na začátku. Dnes večer se vracím do této sněmovny, abych oznámil, že Amerika má opět tempo. Náš duch je zpět. Naše hrdost je zpět. Naše sebedůvěra je zpět. A americký sen je větší a lepší než kdykoli předtím.

Během projevu se Trump vrátil i k atentátu v Pensylvánii, při kterém byl on sám jen lehce zraněn, ale jeden z jeho příznivců byl zabit. Právě tohoto muže, který svým tělem bránil rodinu, připomněl.

Také připomněl oběti ilegálů, kteří přišli do země kvůli Bidenově politice otevřených hranic. Matka a sestra jedné ze znásilněných a zavražděných dívek se účastnily projevu v Kongresu.

Během projevu se Trump samozřejmě vrátil k tomu, zač dokázala Bidenova administrativa utrácet peníze daňových poplatníků. Naskýtá se tímto otázka, kam jdou peníze Bidenových soukmenovců v Bruselu nebo evropských vládách?

Zmínil například tyto šílené výdaje:

– 2 miliardy dolarů na bydlení a auta zdarma pro nelegální cizince
– 45 milionů dolarů na stipendia DEI (Diverzita, Rovnost, Inkluze) v Barmě
– 40 milionů dolarů na „sociální a ekonomické začleňování usedlých migrantů“ – nikdo neví, co to je
– 8 milionů dolarů na podporu LGBTQI+ v Lesothu – zemi, o které nikdo neslyšel
– 60 milionů dolarů na posílení postavení domorodých a afro-kolumbijských obyvatel ve Střední Americe
– 8 milionů dolarů na transgender myši
– 32 milionů dolarů na levicovou propagandu v Moldavsku
– 10 milionů dolarů na mužskou obřízku v Mosambiku
– 20 milionů dolarů na arabský program Sezamové ulice na Blízkém východě
– 1,9 miliardy dolarů na výbor pro dekarbonizaci domácností, který vede Stacey Abramsová
– 3,5 milionu dolarů na smlouvu s konzultantem pro okázalý monitoring ryb
– 1,5 milionu dolarů na posílení důvěry voličů v Libérii
– 14 milionů dolarů na „sociální soudržnost“ v Mali
– 59 milionů dolarů na hotelové pokoje pro nelegální cizince v New Yorku
– 42 milionů dolarů na sociální změny chování v Ugandě
– 14 milionů dolarů na zlepšení zadávání veřejných zakázek v Srbsku
– 47 milionů dolarů na zlepšení výsledků vzdělávání v Asii
– 101 milionů dolarů na smlouvy o DEI na ministerstvu školství

Za Trumpa každý z těchto podvodů skončí. [x.com]