CIA oficiálně přiznává, že atentát na prezidenta Kennedyho byl podvrh

CIA na svých stránkách uveřejnila převapivé přiznání, kde konečně potvrzuje, že oficiální verze atentátu na JFK je kompletně smyšlená.

[wp_ad_camp_1]

Národní archív minulý týden odtajnil tisíce dokumentů týkajících se atentátu, které ukazují, že CIA měla už od začátku obavy, že Lee Harvey Oswald ve skutečnosti vrahem nebyl.

Politico.com uvádí: Zvláště klíčoví představitelé CIA byli v polovině 70. let znepokojeni, že agentura FBI, Tajná služba a komise Bílého domu vedené předsedou Nejvyššího soudu Earlem Warrenem nikdy nebraly ohledy na důležité důkazy o Oswaldových kontaktech se zahraničními agenty, včetně diplomatů a špionů komunistické vlády Kuby a Sovětského svazu, kteří si možná byli jeho plánu spáchat atentát na Kennedyho vědomi a dokonce byli třeba do spiknutí zapleteni. (V dosud zveřejněných dokumentech neexistuje žádný důvěryhodný důkaz, že kubánský vůdce Fidel Castro nebo jiní zahraniční vůdci měli jakoukoliv osobní účast na objednávce vraždy prezidenta Kennedyho.)

Dokumenty CIA obsahují též vyčerpávající spekulace o sledu událostí na konci roku 1963, které vysvětlují Oswaldovy motivy k zabití Kennedyho, které však nikdy nebyly s jistotou potvrzeny – jak ho asi muselo rozzuřit, když si v září ve svém rodném New Orleans přečetl detailní novinový článek naznačující, že jeho hrdina Castro je terčem atentátu, který se má odehrát pod vedením Kennedyho vlády. Podle této teorie se Oswald, který měl střelecký výcvik u námořní pěchoty, rozhodl předejít Castrově smrti tak, že zabije amerického prezidenta dřív, než zorganizuje atentát na kubánského vůdce.

[wp_ad_camp_1]

Kdyby se to potvrdilo, vyvolalo by to pro CIA nepříjemnou otázku: Je možné, že atentát na JFK byl, přímo či nepřímo, vedlejším efektem plánu špionážní agentury zabít Castra? Konečně by tak vyšlo najevo, že CIA se během Kennedyho prezidenství ve skutečnosti opakovaně, někdy i za spolupráce mafie, pokusila o atentát na Castra. Arzenál zbraní CIA proti Castrovi zahrnoval například plísní infikovaný potápěčský oblek, hypodermickou jehlu plnou jedu ukrytou v peru a dokonce i výbušný doutník. Warrenova komise, nevědoucí o tom, jaký plán má CIA s Castrem, se otázce Oswaldových motivů převážně vyhýbala, ve své závěrečné zprávě akorát prohlásila, že vyjádřil „nenávist k americké společnosti.“

Historikové zabývající se Kennedym a velkolepá armáda soukromých atentátních výzkumníků se stále pokoušejí dát smysl nejnovějším desítkám tisíc stránek původně tajných dokumentů CIA a FBI, které byly zveřejněny minulý týden Národním archívem. Dokumenty čítající 441 souborů, které byly předtím zcela utajeny, spolu s dalšími 3 369 dokumenty, které byly zpřístupněny pouze částečně, byly zveřejněny dle zákonu z roku 1992, který požaduje rozpečetění všech dokumentů spojených s atentátem na JFK do října, 25 let poté.

Od odhalení z minulého týdne se nezdá, že by výzkumníci identifikovali jediný dokument, který by mohl být označen jako důkaz nějak významně přepisující historii atentátu. Mnoho dokumentů, které byly zveřejněny pouze online, jsou duplikáty souborů, které byly vydány roky předtím. Jiné dokumenty jsou zcela nečitelné, nebo se odkazují na kódovaná jména a pseudonymy CIA a FBI, jejichž dešifrování zabere dokonce i zkušenému badateli celé měsíce. Několik dokumentů je psáno cizími jazyky.

Nové dokumenty však znovu oživují otázku, proč CIA, tak skeptická ohledně mnoha zjištění komise ze 70. let, nikdy tuto nedůvěru nevyjádřila pozdějším vládním vyšetřovatelům – nebo veřejnosti. Dokumenty vydané před desetiletími ukazují, že představitelé CIA a FBI opakovaně uváděly v omyl – a často přímo lhaly – předsedovi Nejvyššího soudu Warrenovi a jeho komisi. Pravděpodobně, aby skryly důkazy o tom, že zpackaly dohled nad Oswaldem před vraždou prezidenta. Zdá se, že CIA byla také odhodlána zabránit komisi v tom, aby narazila na důkaz, který by mohl odhalit atentátní plány CIA proti Castrovi a jiným zahraničním vůdcům.

V roce 2013 interní historikové CIA došli k závěru, že špionážní agentura během vyšetřování Warrenovy komise z let 1963 a1964 provedla „benigní zahlazení“ v naději, že udrží pozornost komise na to, „co agentura považovala za ‚nejlepší pravdu‘ – že Lee Harvey Oswald, pro dosud neurčené motivy, jednal ve věci vraždy Johna Kennedyho sám.“

Ale co když byla tato „nejlepší pravda“ špatně? Podle dokumentů uveřejněných minulý týden byla CIA v polovině 70. let donucena si uvědomit, že nikdo nikdy doopravdy nesledoval stopy jedné obzvláště tajemné kapitoly Oswaldova života – šestidenní, zdánlivě samofinancovaný výlet do Mexico City, na který odjel v září 1963, dva měsíce před atentátem. Důvod výletu nebyl nikdy blíže specifikován, i když své ženě Marině pověděl, že tam odjel, aby získal vízum, které by mu zajistilo možnost dezertovat na Kubu, stejně tak, jako se jednou pokusil přeběhnout do Sovětského svazu.

[wp_ad_camp_1]

CIA již dávno přiznala, že pobočka agentury v Mexico City měla Oswalda během jeho cesty pod dohledem a že se tam setkal s kubánskými a sovětskými diplomaty a špiony. Šéf pobočky CIA později tvrdil, že byl přesvědčen, že Oswald měl krátkou sexuální aférku s mexickou ženou, která pracovala pro kubánský konzulát. Přestože neexistuje žádný přesvědčivý důkaz o sovětské účasti na atentátu, Oswaldovi další kontakty v Mexiku zahrnovaly – k velkému překvapení – experta na atentáty z KGB, který působil jako sovětský akreditovaný diplomat. Tajná zpráva FBI z června 1964, která byla zveřejněna v 90. letech, ale zřejmě ji nikdy neviděli vyšetřovatelé Warrenovy komise, hovoří o tom, že Oswald byl zaslechnut, jak během jeho návštěvy kubánské diplomatické společnosti v Mexiku vyhrožuje zabitím Kennedyho.

Soubory odtajněné minulý týden také ukazují, že CIA a další agentury nedokázaly sledovat stopy vedoucí k tomu, že Oswald, který veřejně prosazoval Castrovu revoluci dokonce i během jeho služby u námořní pěchoty, byl kontaktován kubánskými diplomaty roky před jeho cestou do Mexika – možná již v roce 1959, kdy byl nasazen na vojenské základne v Jižní Kalifornii. Informace se dostaly prvně k FBI a Warrenově komisi od nějakého námořníka, co si vybavil, jak se Oswald chlubil svými kontakty na kubánské diplomaty v Los Angeles, kde poté sídlila kancelář Castrovi vlády.

Svědectví kolegy námořníka mělo „mnohem větší potencionální význam“, než se předpokládalo měsíce po atentátu, ale nikdy „nepodlehlo vyšetřování“, říká interní zpráva CIA z roku 1975. „Záznam o začátku Oswaldova vztahu s Kubánci má nálepku otazníku.“

Tato 27 stránková zpráva, která neidentifikuje svého autora, patří k nejzajímavějším dokumentům z minulého týdne, zveřejněným Národním archívem. Kopie tohoto dokumentu byly nalezeny uvnitř větších souborů CIA, včetně velkých souborů agentury, označených jako HELMS HEARING DUPLICATE. Vypadá to, že tato zpráva byla směřována bývalému řediteli CIA Richardu Helmsovi, který vedl agenturu od roku 1966 do roku 1973, a který byl později předvolán svědčit kongresu o jeho zapletení do plánu CIA spáchat atentát na Castra a jiné zahraniční vůdce. Podobné dokumenty o atentátu na Kennedyho a Oswaldovi byly napsány v 70. letech jedním z nejvyšších úředníků kontrarozvědky CIA, Raymondem Roccou, který sloužil jako hlavní kontaktní osoba agentury s Warrenovou komisí.

Hlášení označené jako „TAJNÉ“ a „REPRODUKCE ZAKÁZÁNA“ na každé stránce jmenuje několik důležitých informací o Oswaldovi, které zůstaly neprozkoumány celé měsíce a roky po Kennedyho smrti. (Verze téhož memoranda CIA byla součástí záplavy milionů stránek dokumentů vydaných poté, co nabyl platnost zákon z roku 1992, ačkoli nikdy neupoutala větší pozornost mimo malý okruh výzkumníků atentátu. Brian Lattel, uznávaný bývalý analytik kubánského zpravodajství CIA, citoval verzi dokumentu v jeho knize z roku 2012 jménem Castrova tajemství, která naznačuje, že Oswald měl na Kubu mnohem užší vazby, než se myslelo.)

[wp_ad_camp_1]

Dokument z roku 1975 zmiňuje selhání CIA, FBI a Warrenovy komise ve věci vyslýchání klíčových světků z Mexiko City – například Silvii Duran, mexickou ženu, která pracovala na kubánském konzulátu a údajně měla s Oswaldem poměr. Ona je „jediným žijícím svědkem, který zaznamenal Oswaldovu činnost“, ale její svědectví „byla přijata a předložena výlučně mexickými vládními orgány“, tvrdí memorandum CIA. Duran, která je stále naživu, opakovaně trvala na tom, že s Oswaldem žádný sexuální vztah neměla, ačkoli ochotně připouští, že mu pomáhala s jeho neúspěšnou žádostí o vízum na Kubu.

Byla to ta samá zpráva CIA, která nabízí detailní teorii o řetězci událostí, který vedl Oswalda k zabití Kennedyho – jak mohl být Oswald, který žil v New Orleans po většinu roku 1963, inspirován k vraždě prezidenta ve chvíli, kdy si, velmi pravděpodobně, v pondělí 9. září v místních novinách přečetl, že Castro je cílem vraždy plánované Spojenými státy.

Tento článek, napsaný reportérem z The Associated Press v Havaně a následně prominentně opublikovaný v Times-Picayune, byl popis rozhovoru s Castrem, který proběhl o dva dny dříve, ve kterém kubánský silák zuřivě varuje Kennedyho vládu, že si je vědom plánů USA spáchat atentáty na kubánské lídry, včetně jeho, a že je připraven se pomstít. Článek Castro citoval slovy: „Vůdci USA by se octli ve velkém nebezpečí, kdyby jakkoli pomohli pokusům zbavit se kubánských lídrů.“

Zpráva CIA navrhla, že jestli Oswald, který byl známý jako „zanícený čtenář“ Times Picayune, ten článek viděl, možná mu to nasadilo do hlavy myšlenku zabít Kennedyho jako odplatu za hrozbu, kterou Spojené státy představovaly pro Castra – myšlenku, která by téhož měsíce utkvěla v jeho mysli ještě před odjezdem do Mexika. Možnost, že Oswald ten článek četl „musí být považována za velmi významný fakt ve světle patologického vývoje Oswaldovi pasivní/agresivní tváře“ a „jeho identifikace s Fidelem Castrem a Kubánskou revolucí“ uvádí zpráva CIA.

[wp_ad_camp_1]

Ihned po atentátu stanice CIA v Mexiko City varovala ředitelství, že onen článek může obsahovat důležitou stopu ohledně Oswaldových motivů k vraždě Kennedyho – a dokonce o možném zapojení Kuby. Podle analýz z roku 1975 však „v souborech o Kennedyho vraždě neexistuje žádný důkaz, že rozhovor s Castrem byl zvažován při následných sledováních nebo jednáních s Warrenovou komisí, ačkoli pobočka v Mexiku nasměřovala vedení na příběh v článku velmi krátce po vraždě v Dallasu.“

Dříve zveřejněné interní dokumenty z Warrenovy komise ukazují, že jeden z nejagresivnějších právníků z komise veřil, že Castrova poznámka k rozhovoru – a možnost, že Oswald ten rozhovor četl – může být nejdůležitejším dílkem k vysvětlení Oswaldových motivů. Interní dokumenty ale ukazují, že více zaměstnanců se v konečné zprávě rozhodlo proti jakémukoli odkazu na článek ze strachu z krmení konspiračních teorií o možné kubánské účasti na Kennedyho smrti. Neodpovídá to odkazu CIA ani komise, že půl století poté, co zazněly výstřely v Dealey Plaza, nově odhalené dokumenty naznačují, že alespoň jedna z těch konspiračních teorií je pravdivá.

[wp_ad_camp_1]

přeložila: raja

zdroj: 1