No EU07:54

Co nás bude ČR konkrétně čekat po našem vystoupení z EU? Na základě mnoha vašich dotazů podrobně vysvětlím v tomto videu, proto si ho poslechněte pozorně až do konce, abyste znali naše argumenty. Snažil jsem se je shrnout maximálně stručně, proto se předem omlouvám těm, kteří by chtěli ještě mnohem hlubší informace, které jinak samozřejmě mám. A prosím sdílejte, jelikož občané tyto informace kvůli mediální cenzuře vůbec nemají.

Jak víte, naše hnutí SPD prosazuje vystoupení ČR z EU. Premiér Sobotka chce ale za pět let přijmout Euro, vicepremiér Andrej Babiš tvrdí, že členství v EU je výhodné a předseda ODS Petr Fiala doporučuje občanům odpovědnost a vylepšování Evropské unie. Všichni tito pánové jsou ve skutečnosti jeden politický směr. Rezignovali na suverenitu České republiky, jsou smířeni s řízením naší země ze zahraničí a jsou důslednými zastánci dotační ekonomiky EU. Dotace EU slouží tomu, aby bohatí byli ještě bohatší a ostatní ještě zadluženější. Neboť v dotačním socialismu EU jsou zisky privátní, ale náklady veřejné.

Naše hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) říká jasně, že Evropská unie ve stávající podobě je mrtvá, je to utopistický nereálný projekt, a čím dříve ho opustíme, tím lépe. Reálnou alternativou pro prosperující budoucnost, kterou prosazuje naše hnutí SPD, je vystoupení ČR z EU a spolupráce suverénních evropských států.

Po vystoupení ČR z EU lze regulovat po vzoru Švýcarska hospodářské vztahy s Evropskou unií na základě bilaterálních smluv, jedná se přibližně o 200 smluv, což je skutečně málo ve srovnání s několika stovkami tisíc stran regulací, které EU vytvořila jen během našeho desetiletého členství.

To, že budeme po vzoru Švýcarska a jiných nečlenských zemí regulovat samostatně vztahy s EU je pro ČR výhodné v tom, že by se ČR nevztahovala pravidla povinná pro členy Evropského hospodářského prostoru. V praxi to znamená, že bychom měli samostatné zastoupení ve Světové obchodní organizaci a naše obchodní politika by byla zcela suverénní, nijak nesvazovaná rozhodnutími Bruselu. Takže bychom se nemuseli například řídit nařízením o sankcích vůči Rusku, které těžce poškodily náš průmysl. Mohli bychom tedy obchodovat, s kým chceme, jen na základě toho, jestli je to pro ČR výhodné.

Současně s vystoupením může ČR připravit a podepsat smlouvu s EFTA (Evropské sdružení volného obchodu), které zakotvuje platnost čtyř základních svobod – volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tyto čtyři základní svobody by tedy zůstaly zachovány i po našem vystoupení z EU. V praxi by to znamenalo, že bychom sice platili příspěvek EU, ale násobně nižší a platila by pro nás nadále jen některá unijní pravidla.

Krom jiného bychom přestali být například vázaní zemědělskou politikou EU, která nás dlouhodobě poškozuje, stejně tak politikou politických sankcí, které poškozují český export. Na druhou stranu český export do EU by vystoupení nijak neovlivnilo.

Takové postavení má například Švédsko nebo Norsko a je zcela zřejmé, že tyto země jsou úspěšné a prosperují.

A co se týče dotací z EU, tak je prokazatelné, že systém dotací je paradoxně škodlivější pro země chudší, které jsou na dotacích závislé, než pro země bohaté, které na dotace přispívají. Chudší země jsou prostřednictvím dotační politiky řízeny zeměmi bohatšími. Jedná se o skrytou formu ekonomického kolonialismu.

V roce 2004 (v roce přistoupení k EU) dosahoval český HDP na hlavu 34,2 procenta německé úrovně. Konvergence, tedy přibližování, se ovšem zastavila po pouhých čtyřech letech v roce 2008 na hranici 49,5 procenta německé úrovně. V roce 2014 činil český HDP již pouze 41,8 procenta německé úrovně. Takže od roku 2008 Česko ve srovnání s Německem dlouhodobě chudne.

Pokud bychom tedy zkoumali časovou řadu údajů z let 2008 až 2014, došli bychom k názoru, že dotace podkopávají zdraví ekonomiky a že lepší je být čistým plátcem jako Německo.
Na celém světě neexistuje ani jedna ekonomika, která by díky dotacím dosáhla trvalé prosperity. Příkladem budiž Řecko, které od vstupu r. 1981 dodnes patří k nejvyšším příjemcům dotací.

Čísla ukazují, že členství v EU se nějak viditelně ekonomicky nevyplácí, naopak mnohé regulace Bruselu jsou nefunkční nebo škodlivé. Musíme z našich daní odvádět do Bruselu povinné členské příspěvky, které se nám vrací vázané dotacemi na konkrétní a bohužel často zcela nepotřebné projekty, které bychom jinak vůbec nepodporovali. A takto je navíc musí města a obce spolufinancovat.

Takže obec či město potřebuje v daném roce třeba novou školku nebo domov seniorů, ale protože EU vyhlásila dotační program pouze na cyklostezku, tak staví cyklostezku, přestože to není pro obec priorita a ještě navíc musí cyklostezku spolufinancovat z obecního rozpočtu. Což je další velká zátěž pro veřejné rozpočty.

Navíc, pouze část částky dotace jde na pořízení věci samotné, jelikož až desítky procent z částky jdou na tzv. propagaci a kontrolu dotace.

Co z toho vyplývá? Kdybychom peníze do Bruselu neposlali, tak je města a obce mohou využít na skutečně prioritní záležitosti – a navíc mnohem levněji.

Navíc platí, že výměnou za čerpání z pochybných eurofondů se vzdáváme suverenity a svobody, možnosti vytvářet si vlastní zákony a rozhodovat o tom, jak naši zemi spravovat – a navíc k sobě necháváme proudit ideologii (evropeismu), která je od základu zvrácená a která rozleptává národní státy.

Jinými slovy – na křídlech eurofondů se k nám dostávají nebezpečné myšlenky jako je neřízená migrace nepřizpůsobivých islámských migrantů, inkluze do škol, prosazovaní multikulturního světa atp., které jsou ze střednědobého hlediska mnohem větší hrozbou pro naši zemi, než jakou by bylo eventuální nepostavení či neopravení toho či onoho, co dnes stavíme nebo opravujeme z evropských peněz.

Navíc, jak známo, kolem roku 2020 bude ČR větším plátcem do EU než příjemcem, přičemž znovu zdůrazňuji, že již v současnosti je výhodnost dotací pro ČR velmi diskutabilní.

EU je synonymem pro hyperregulaci a protekcionismus. Británie si vybrala možnost možnost stanovit si své vlastní obchodní vztahy. V posledních měsících, Island a Švýcarsko zřídily zónu volného obchodu s Čínou. EU jde opačným směrem.

To, co by nezávislý suverénní stát nikdy nedopustil – vpustit na své území desetitisíce kulturně nepřátelských migrantů, se díky členství v EU stalo realitou během velmi krátké chvíle a aniž by se nás kdokoli ptal.

Má smysl zůstávat ve spolku, který nerespektuje osobní zájmy svých členů a kde neexistuje rovnost členů, ale záměry několika prominentních členů jsou násilně vnucovány všem i proti jejich vůli?

V EU se měří dvojím metrem, existují různé standardy. Počínání představitelů EU vůči ČR je ponižující a nedůstojné. EU je klub, který ani nedodržuje svá vlastní pravidla a svévolně je porušuje (Pakt stability). Jeho financování je neprůhledné (komise nepředkládá už několik let účetnictví). Naše váha je v EU téměř nulová.

V našem hnutí SPD prosazujeme bezpečnou, spravedlivou, prosperující a suverénní Českou republiku. Bez diktátu Bruselu.

Odmítáme do České republiky importovat terorismus, homofobii nebo antisemitismus a kriminalitu, kterou neodvratně s sebou masová migrace nepřizpůsobivých muslimských migrantů přináší. A Sobotkova vláda naopak tuto EU podporuje.

Odmítáme, aby se Brusel nadřazoval nad naše zákony a nad práva našich občanů.
Tohle je naše země a naší povinností je bránit její suverenitu, její kulturu, tradice a občany.

Zdroj (1)

Loading...
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.