Čtyřem EU zemím, které používají euro, včetně Francie, se zhoršil rating

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu sdělil, že je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky k přijetí eura.

30. dubna, během oslav 20 let od vstupu České republiky do EU, prezident téma přijetí eura opět otevřel. „Chceme-li hrát onu pomyslnou první ligu, logicky se nabízí například přijetí eura. Zkušenost zemí, které jím už platí, potvrzuje, že nespokojeni jsou pouze ti, kteří ho nemají,“ řekl v projevu na Pražském hradě.

Svoji výzvu od té doby pak zmínil ještě několikrát, například na konferenci českých podnikatelů ReVize nebo při debatě s občany ve Vysokém Mýtě, kde dle ČTK řekl, že by euro Česku dlouhodobě prospělo a že rozhodovat by měla fakta.

Stejný názor, ale nesdílí řada ekonomů, včetně Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank.

Již po novoročním prezidentovu projevu reagoval ekonom na svém profilu X: „S eurem se zřejmě nebezpečně zvýší zadlužení Česka a zhorší jeho rating. Slovensko je v tomto ohledu varováním. Rating mu míří po přijetí eura dolů, stejně jako většině zemí eurozóny. Těm zemím EU, které zůstávají mimo eurozónu, se naopak rating zpravidla zlepšuje. Zdravější veřejné finance bude mít Česko dle dosavadních dat spíše s korunou než s eurem.“

Eurozóna už Česku není elitním klubem, uvedl včera Kovanda na X s tím, že se v pátek zhoršil rating čtyřem zemím, které používají euro.

„Již jen šest z dvaceti zemí eurozóny má podle agentury Standard & Poor’s lepší rating než Česko. Jedná se o Německo, Rakousko, Nizozemsko, Lucembursko, Finsko a Belgii. Nikdy v historii nemělo tolik zemí eurozóny stejný nebo horší rating než Česko, což samo o sobě staví otazník za výhodnost vstupu Česka do eurozóny. V pátek Standard & Poor’s zhoršila rating nejen Francii, ale také dalším ekonomikám eurozóny, konkrétně Estonsku, Lotyšsku a Litvě, a to kvůli dopadům války na Ukrajině. Dluhová zátěž eurozóny neustále narůstá – a její souhrnný rating se ruku v ruce s tím zhoršuje –, přičemž přímé náklady s tím spojené by v případě přijetí eura neslo i Česko,“ uvedl.

„Když Česko 1. května 2004 vstupovalo do EU, mělo dle Standard & Poor’s celkem 100 % členských zemí eurozóny, včetně Řecka, lepší rating než ČR. Nyní už je to jen 30 % zemí eurozóny,“ dodává ekonom.

Skepticky se k přijetí eura vyjadřují i někteří politici.

„To, že odevzdáme měnovou politiku z České národní banky do Evropské centrální banky, to žádnou prosperitu ani posun do první ligy nepřinese. Do první ligy se dostaneme pouze tehdy, když bude naše ekonomika nadprůměrně růst, když budeme mít zdravé veřejné finance,“ prohlásil České televizi místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Proti euru jsou obě opoziční hnutí – ANO a SPD.

„Od našeho vstupu do Evropské unie nebyla horší doba pro načasování takové diskuse. Mimo jiné proto, že nesplňujeme konvergenční kritéria, mimo jiné proto, že máme v tuto chvíli zejména bojovat s inflací všemi prostředky, které máme,“ řekl na tiskové konferenci po novoročním projevu prezidenta podpředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Přijetí eura by podle něj pravděpodobně znamenalo zvýšení cen služeb, čili by se v určitém čase jednalo o proinflační řešení. „Logicky by tento krok měl negativní dopad zejména na sociálně nejslabší,“ dodal.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) České televizi sdělila, že současné vládní seskupení k přijetí eura už nebude činit žádný zásadní krok: „V tomto volebním období je takováto dohoda, že nebudeme činit takovýto zásadní krok, protože ten nelze udělat bez toho, abychom už měli připravené kroky další. A těmi dalšími kroky je i stanovení samotného termínu přijetí eura.“

Zdroj: Epoch Times