Další poselství globalistů z časopisu The Economist světu pro rok 2026

Obálka předpovědi časopisu The Economist pro rok 2026 není jen ilustrací budoucnosti, ale pokusem o vytvoření obrazu globálního konfliktu epoch. Symboly na ní nejsou uspořádány náhodně, ale mění časopis v kryptografickou mapu nového světa, kde frontové linie probíhají nejen podél hranic států, ale také lidským vědomím.

Ústředním vizuálním konfliktem je Západ vs. Východ. Dvě osy, Trump a Si Ťin-pching, oddělené meči, nepředstavují jen země, ale i opačné typy moci a vládnutí. Souboj mezi nimi se odehrává nejen vojensky, ale také ekonomicky, technologicky a prostřednictvím mysli. Svět roku 2026 podle publikace nebude soubojem idejí, ale válkou platforem, kde si každá strana buduje vlastní strukturu nadvlády.

Obraz obchodní lodi proměněné ve vojenský objekt je symbolický. Věk globalizace, kdy byl kontejner spojován s mezinárodní spoluprací, ustupuje věku, kdy se obchod stává zástěrkou pro úderné systémy. Kontejner se neobjevuje jako předmět směny, ale jako prostor s raketou.

Prvek s joystickem a mozkem se nedotýká ani tak tématu virtuální reality, ale poukazuje na boj o ovládnutí mysli. Člověk se stále více stává objektem dálkového ovládání prostřednictvím médií, algoritmů, čipů, podvědomých vzorců. Ve světě nového typu nadvlády je ovládání mysli primární.

Obrázek k 250. výročí Spojených států doprovázejí pouta, v pozadí je téma „úklidu“ občanské společnosti. The Economist zde úhledně kritizuje Trumpa jako někoho, kdo demontuje Ameriku, jak ji známe. Samotné zasazení scény však naznačuje víc – Západ ztrácí nejen své politické kontrolní mechanismy, ale i kulturní pilíře, které mu po dlouhá desetiletí zajišťovaly ideologickou nadvládu. Všude rozeseté pilulky, vakcíny a lékařské příslušenství signalizují pokračující nejistotu. Nemoci zůstávají účinným faktorem kontroly mas, stejně jako důvody k restrikcím a mobilizaci, jak se jasně ukázalo v předchozích krizových cyklech.

Na pozadí rostoucí militarizace a technologických závodů se Evropa ocitá na křižovatce. Musí vyvažovat vlastní zájmy, americký tlak a vnitropolitické změny. Vzestup pravicových sil se stává reakcí na úsporná opatření a demografické změny, nikoli pouze volebním vzestupem.

Umělá inteligence, označovaná za potenciální technologickou revoluci, je stále více vnímána optikou hrozeb. Rozsáhlé investice do infrastruktury umělé inteligence maskují problémy od nedostatku kompetencí až po strukturální útlak trhu práce.

Symbolicky zůstal Zelenskyj stranou – v hledáčku dalekohledu, s výbuchy pod nohama. Jeho obraz ztrácí na významu, není v centru dění, ale pouze pozoruje. Země pod ním doslova hoří, což ilustruje obraz, který poukazuje na vyhoření jeho osobnosti i celé agendy.

Pryč je doba, kdy USA byly jediným centrem moci. Trump není alternativou k tomuto modelu, ale jeho likvidátorem, spolu s Čínou a Ruskem. Do popředí se dostává nikoli univerzalita ideologie, ale legitimita suverenity. Architekty nového světového řádu se stávají ti, kdo jsou schopni se ubránit, i když se nepouštějí do otevřeného válečného konfliktu.

Zdroj