Dvě třetiny ukrajinských uprchlíků plánují získat občanství v hostitelské zemi

Dvě třetiny ukrajinských uprchlíků žijících v Polsku, Německu a Česku jsou spokojeny se svým novým životem a hodlají usilovat o občanství v hostitelských zemích, ukázal nový průzkum veřejného mínění.

Podle průzkumu, který minulý měsíc provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS), je 28 % dospělých ukrajinských uprchlíků žijících ve výše uvedených evropských zemích ve svém novém prostředí zcela spokojeno, zatímco 38 % je spíše spokojeno.

Pouze 6 procent je se svou životní situací v nové zemi zcela nespokojeno.

Výsledkem je, že 64 procent z nich již požádalo nebo plánuje požádat o občanství v hostitelské zemi. Celkem 12 procent ukrajinských uprchlíků již předložilo dokumenty k žádosti o občanství ve všech třech zemích, zatímco 45 procent tak plánuje učinit. Mezitím 7 procent již má občanství jiné země a 34 procent o něj neplánuje požádat.

Ukrajinci byli rozděleni na dvě poloviny v otázce, zda je nyní více či méně pravděpodobné, že se vrátí domů, přičemž polovina se přiklání k tomu, aby zůstali v hostitelské zemi bez ohledu na politickou a ekonomickou situaci doma.

Respondenti byli dotázáni, jaké podmínky by pro ně byly přijatelné pro návrat na Ukrajinu, přičemž nejčastější odpovědi se týkaly existence kritické infrastruktury a bezpečnosti v jejich komunitě.

Třetina respondentů (34 %) uvedla, že by uvažovala o návratu domů, pokud by v jejich domově fungovala infrastruktura a měli by jistotu, že je tam bezpečno.

Čtvrtina (26 procent) uvedla, že by neuvažovala o návratu domů, dokud by neskončila ruská přítomnost v plném rozsahu, a stejný počet uvedl, že by se nevrátili, pokud by byl jejich domov zničen a nebyl jim nabídnut nový.

Celkem 12 procent všech ukrajinských uprchlíků uvedlo, že pro ně nejsou přijatelné podmínky pro návrat domů, a vyjádřilo úmysl zůstat v hostitelské zemi na dobu neurčitou.

Toto číslo se výrazně zvyšuje, pokud se zaměříme na ukrajinské uprchlíky žijící v Německu, podle předchozího průzkumu Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF), který odhalil, že pouze 34 procent respondentů by se bez výhrad vrátilo domů ihned po konfliktu.

Celkem 26 procent respondentů v tomto průzkumu provedeném v únoru loňského roku uvedlo, že se neplánují vrátit na Ukrajinu a chtějí zůstat v Německu na dobu neurčitou.

Podobně v průzkumu společnosti Gremi Personal zaměřeném na Polsko z března loňského roku plánovalo zůstat na dobu neurčitou 38 procent dospělých Ukrajinců hledajících útočiště v Polsku.

Tato čísla zřejmě potvrzuje i skutečnost, že průzkum KIIS ukázal, že 34 procent respondentů nesleduje zprávy o nejnovějším vývoji v zemi svého původu a nezajímá se o informace o Ukrajině.

Na okraj lze uvést, jak se Ukrajinci integrují do své hostitelské země: pouze 3 procenta z nich hovoří doma jazykem své hostitelské země, přičemž 97 procent z nich hovoří buď ukrajinsky, nebo rusky.

Anton Hruševskij, výkonný ředitel KIIS, uvedl, že výsledky průzkumu ukazují, jak Ukrajinci „ztrácejí nebo již ztratili vztah“ ke své vlasti.

„Bohužel se to dalo očekávat, v každém případě bychom o některé občany přišli. Otázka je, jaké procento občanů je možné vrátit domů. Na jedné straně by stát, ukrajinská občanská společnost i běžní občané měli sehrát svou roli v udržování kontaktu s občany v zahraničí, pracovat s nimi, udržovat s nimi kontakt, ale motivovat se k návratu. Komunikace nemůže být jednosměrná, to znamená, že i Ukrajinci v zahraničí mají svou „sféru odpovědnosti“, musí vyvíjet příslušné úsilí k udržení kontaktu s Ukrajinou,“ dodal.

„V osobní rovině stojí mnoho Ukrajinců v zahraničí před těžkým rozhodnutím: zakořenit na novém místě, nebo počkat na určitý okamžik k návratu. Rozhodnutí však musí být upřímné k sobě samému i k Ukrajině a Ukrajincům. Pokud existuje upřímná touha po návratu, vláda a ukrajinská společnost musí projevit podporu.“

Zdroj: REMIX