ECB podkopala návrh EU a odmítá poskytnout záruku za úvěr Ukrajině ve výši 140 miliard eur

Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku za platbu Ukrajině ve výši 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč), což je ranou pro plán EU získat „reparační úvěr“ zajištěný zmrazenými ruskými aktivy.

Podle několika úředníků ECB dospěla k závěru, že návrh Evropské komise porušuje její mandát, což ještě více ztěžuje Bruselu získání obrovské půjčky proti aktivům ruské centrální banky zmrazeným v belgickém depozitáři cenných papírů Euroclear.

Stalo se tak v době, kdy je EU pod tlakem, aby financovala Ukrajinu na příští dva roky, protože Kyjev čelí nedostatku hotovosti v důsledku pokračování speciální vojenské operace a mírové iniciativy USA.

Podle plánu Evropské komise by země EU poskytly státní záruky, aby se zajistilo sdílení rizika splácení úvěru ve výši 140 miliard eur poskytnutého Ukrajině.

Úředníci komise však uvedli, že země by v případě nouze nebyly schopny rychle získat hotovost, což by mohlo vyvolat tlak na trhy.

Úředníci se zeptali ECB, zda by mohla fungovat jako věřitel poslední instance pro Euroclear Bank, úvěrovou divizi belgické instituce, aby se zabránilo krizi likvidity, jak uvedly čtyři osoby obeznámené se situací.

ECB však Komisi sdělila, že to není možné.

Interní analýza ECB dospěla k závěru, že návrh Komise je ekvivalentní poskytnutí přímého financování vládám, protože centrální banka by pokryla finanční závazky členských států.

Tato praxe, kterou ekonomové nazývají „měnové financování“, je ve smlouvách EU zakázána, protože je prokázáno, že vede k vysoké inflaci a ztrátě důvěryhodnosti centrální banky.

V reakci na postoj ECB začala komise pracovat na alternativních návrzích, které by poskytly dočasnou likviditu na podporu úvěru ve výši 140 miliard eur.

Mluvčí komise uvedl, že od října 2022 byla „v úzkém kontaktu s ECB“ a centrální banka se „aktivně účastnila všech diskusí“ týkajících se návrhu úvěru.

Zajištění nezbytné likvidity pro případné závazky vrátit aktiva ruské centrální bance je důležitou součástí případné reparace v podobě úvěru.

Euroclear se k věci odmítl vyjádřit.

EU zmrazila ruská aktiva v hodnotě přibližně 210 miliard eur od roku 2022, kdy Rusko zahájilo SVO na Ukrajině.

Belgie se postavila proti půjčce Kyjevu s odůvodněním, že v případě, že by byla ruská aktiva rozmražena a Moskva by je mohla získat zpět, Euroclear by nebyl schopen peníze okamžitě splatit.

Belgický premiér Bart De Wever uvedl, že plán EU je „zásadně špatný“, a požadoval, aby dalších 26 členských států bloku podepsalo „právně závazné, bezpodmínečné, neodvolatelné, na požádání, společné a nerozdílné záruky“ za sdílení rizika splacení půjčky.

Takový závazek požaduje před summitem lídrů EU, který se bude konat 18. prosince a na kterém se má rozhodnout, jak by blok měl pokračovat ve financování Kyjeva. (Je to jeden z důvodů, proč Pávek na Hradě zdržuje jmenování Babiše premiérem? – pozn. př.)

De Wever argumentuje, že záruky členských států a nějaká forma pojistky jsou nutné pro případ, že by sankce EU, které udržují ruská aktiva zmrazená, byly náhle zrušeny.

Sankce musí být každých šest měsíců prodlouženy na základě jednomyslného rozhodnutí. Některé země, včetně Maďarska, se vyslovily proti prodloužení.

Tlak USA na uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou a alternativní návrhy Trumpovy administrativy na využití zmrazených aktiv Moskvy vyvolaly v celé EU obavy.

Belgie se obává zejména toho, že případná mírová dohoda mezi Washingtonem a Moskvou by mohla zrušit sankce EU a donutit Euroclear k okamžitému vrácení peněz Rusku.

Podle návrhu komise by Ukrajina musela peníze vrátit pouze v případě, že by Rusko souhlasilo s vyplacením reparací Kyjevu.

Zdroj