Harabin vysvětlil, proč jsou protiruské sankce v rozporu s právem

První ze čtenářů se Harabina na portálu zeptal, proč dotyčný již dávno nevzal spravedlnost do svých rukou, když je soudcem Nejvyššího soudu a hlásá, že chce zachránit Slovensko před rozkradačema státu. Volič, který otázku položil, tak narážel na lidi jako je Kaliňák, Danko, Bašternák apod.

Harabin na dotaz reagoval nejprve tak, že dle něj dotyčný zřejmě nerozumí postavení statusu soudce. V úvodu také zmínil, co za svou kariéru stihl vykonat. Poukázal na to, že je celkem 36 let soudcem, kromě tříletého období, kdy zastával funkci ministra spravedlnosti, z níž nakonec odešel.

„Soudce může jednat pouze na základě obžaloby podané prokurátorem. Platí zásada, že „bez žalobce není soudce”. Pokud někdo deformoval justici, tak jsou to politici, neboť ti tvoří přes vládu a parlament zákon. Soudce nemá vliv na legislativu. Ani předseda Nejvyššího soudu, ani předseda Soudní rady,” odpověděl soudce.

V souvislosti s tím dodal, že je třeba takovou otázku nasměřovat například na Bugára, který je poslancem od samotného počátku.

„Je třeba si uvědomit, že soudce ani ministr není policista a státní zástupce, aby mohl zahájit trestní stíhání,” dodal.

Další otázka směřovala na EU a NATO a petici ohledně vystoupení z těchto organizací. Čtenáře portálu zajímalo, zda by Harabin vyhlásil referendum o vystoupení, pokud by se nasbíral dostatečný počet hlasů v petici.

„Moje stanovisko k EU a NATO je jasné. Slovensko v dané etapě nepotřebuje vystupovat ani z EU, ani z NATO. Moje pozice je následující: potřebujeme vrátit EU k původním cílům, což je hospodářská spolupráce maximálně rozšířená o ochranu schengenského prostoru,” tvrdí Harabin.

Dodal, že kvůli Šefčovičovi se EU dostala do pozice diktatury zákazů a příkazů z Bruselu. Ve své odpovědi uvedl, co všechno Šefčovič udělal a dodal, že v některých věcech jednal a hlasoval v rozporu s unijním právem a slovenskou ústavou. A to je potřeba změnit.

„Evropská unie a její direktivní politika se namísto principů rovnosti, spravedlnosti a respektu jednotlivých členských zemí změnila na diktaturu příkazů a zákonů ze strany zkorumpovaných politiků a elitářů reprezentujících EU. To je zapotřebí změnit. Jednoduše je vyměnit. Politika intrik, zastrašování a vydírání ze strany elit EU musí skončit. Okamžitě musí skončit také protiruské sankce, které jsou v rozporu s právem. Na každou sankci máte mít souhlas RB OSN. EU je pouze regionální organizací, také je pro ni závazná charta OSN,” pronesl soudce.

Dále uvedl, že pokud nebudou zkorumpovaní elitáři vyměněni, pak se EU časem sama rozpadne. Také si stojí za tím, že by EU měla sloužil členským státům, nikoli členské státy unii.

„Pokud jde o NATO, podle charty NATO nemáme povinnost umisťovat vojenské zbraňové systémy ani základny na území Slovenska, ani posílat slovenské vojáky na ruské hranice. Podle smlouvy o NATO není Rusko nepřítel. Navrhnu, aby bylo Rusko přijato do NATO. (…) V Radě NATO platí právo veta. Pokud nepřijmou Rusko, tak budu proti přijetí Gruzie a Ukrajiny, abychom Rusko zbytečně neprovokovali,” vyjádřil se k NATO.

Podle něj je tato organizace historicky přežitá a v Evropě a ve světě se nyní formuje nový bezpečnostní systém, v němž by Slovensko nemělo chybět. Doplnil, že on sám je za dobré slovensko-ruské vztahy, které nemohou nijak zatěžovat vztahy slovensko-americké, slovensko-německé a slovensko-francouzské.

Některé voliče zajímalo i to, zda si Harabin myslí, že všechno, co není v rozporu se zákonem a není tedy protizákonné, je správné, čestné a morální?

„Morálka pokrývá určitou oblast a zákon zase další oblast. Ne vše, co je zákonné, musí být i morální,” reagoval.

Dalším tématem, které v otázka zaznělo, bylo to, jak by vypadalo prvních sto dnů na postu prezidenta, pokud by Harabin zvítězil.

„Do tří dnů vypovím Istanbulskou úmluvu, která likviduje naši rodinu, pakt o migraci, při první příležitosti budu hlasovat pro zrušení protiruských sankcí, přijmu demisi ministra zahraničí Lajčáka, vykonám návštěvu Česka, Maďarska, Polska a Rakouska. Automaticky podám ústavní stížnost na zrušení koncesionářských poplatků, jelikož jsou protiústavní,” začal s výčtem činností Harabin.

Následující otázky se týkaly také kauzy ohledně financování předvolební kampaně Andreje Kisky v roce 2014. A řeč přišla také na to, zda by neměly být prováděny jakési kontroly prezidentských kandidátů.

„Nemám s tím problém, dokonce tvrdím, že na kandidáta na prezidenta by měly být bezpečnostní prověrky, kdyby byly, Kiska by seděl v Leopoldově, ne v prezidentském úřadě. Pan Kiska překročil kampaň, sám se přiznal a ze strany ministra financí Kažimíra mu nebyla uložena pokuta, která by v jeho případě dosahovala skoro půl miliardy slovenských korun. (…) Také megakampaň paní Čaputové a pana Šefčoviče by měla být pod mikroskpickým drobnohledem. I moje, nemám s tím problém,” vyjádřil se k tématu Harabin.

Co se prezidentských voleb týče, v rozhovoru také dodal, že si nemyslí, že by Mistríkovi voliči přešli na stranu Čaputové. Za důvod uvedl to, že Čaputová je jasně pro dodržení Istanbulské úmluvy.

Jedním z dalších otázek bylo téma zvyšování platů na Slovensku ve státní správě. Otázku k Harabinovi směřoval vysokoškolský úředník, který není spokojen se svým platem, který by měl v budoucnu uživit rodinu. Soudce uvedl, že jako prezident republiky bude při tvorbě vládního programu tuto oblast sledovat a trvat na tom, aby se řešila ve vládním programu.

„Minimální mzda a její zvyšování neřeší situaci, pokud jde o konečný příjem, ať už státního zaměstnance nebo zaměstnance v soukromém sektoru. Problémem je zde to, že u nás zaměstnanec s hrubou mzdou na určité úrovni má o 900 eur nižší čistou mzdu než v Německu. Také ve srovnání s Českem je o 600 eur nižší. Odvody a daně jsou mnohem vyšší z jednoduchého titulu, že i nynější i předchozí vláda potřebuje hodně peněz, aby vykryla krádeže ve státě. (…) Jednoduše, vykrádá se ekonomika a čisté mzdy jsou takové, jaké jsou. Politici, aby odvrátili pozornost od krádeží rozehrávají mediální hry se zvýšením částky minimální mzdy. To ale není řešení ani pro učitele, ani pro zaměstnance soukromých firem. Podstatná je výška čisté mzdy,” uzavřel věc prezidentský kandidát.

zdroj: 9