Integrace muslimů pomocí armády: Macron žene mladé Francouze do národní služby. Vzor v německé Třetí říši? Na brambory s imigranty. Francie v čele evropských ozbrojených sil?

Všichni Francouzi od 16 let a starší by měli být od příštího roku povoláni do „národní služby“ – pokud ne ve vojenských sborech, pak na pracovním poli. Zdá se, že prezident Páté republiky rozhodl, že využije zkušeností německé Třetí říše, kde platil podobný zákon. Ať je to tak, nebo jinak, proč liberální Francie potřebuje povinnou mobilizaci?

Francouzský prezident Emmanuel Macron začal realizovat svůj předvolební slib o zprostředkování „přímé zkušenosti s vojenským životem“ pro mladé lidi za účelem stmelení národa na pozadí teroristické hrozby. Přitom Macron sám je první francouzský prezident, který nemá žádnou zkušenost s vojenskou službou.

 

[wp_ad_camp_2]

 

Branné školení nejen mužstva

Nicméně ukázalo se, že prezidentův plán není až tak horký, jak se očekávalo. Nejde o obnovení povinné vojenské služby (která byla před 20 lety ve Francii zrušena), ale o zavedení jakési „národní služby“ pro všechny občany země ve věku 16 až 25 let od roku 2019.

Její podstata je následující: Během letních prázdnin budou mladí muži a ženy absolvovat měsíc školení a mohou si vybrat mezi armádou, policií nebo požární službou. Případně je možné zvolit i civilní dobrovolnické práce. Při tom všem každý dostane povinný kurz přednášek o ozbrojených silách.

Pak se mladý adept sám rozhodne, zda chce pokračovat ve službě. Druhá fáze může trvat od tří měsíců do roku. Během této doby budou orgány povzbuzovat mladé lidi, aby sloužili „ve sféře obrany a bezpečnosti“. I v tomto případě však jsou možné alternativy: například „zvolit si službu v oblasti sociální pomoci“.

Zatímco vláda zpracovává veřejné mínění, úředníci hovoří s mladými lidmi, rodiči, svazy učitelů a místními úřady. Program „národní služby“ bude Pátou republiku každoročně stát 1,5 miliardy eur. Podle průzkumů veřejného mínění zavedení národní služby podporuje 60% dospělé populace. Mezi mladými lidmi je méně nadšenců, ale stále je jich hodně – 50%.

Služba Páté říši

To je na první pohled poněkud podivné. „Národní služba“ vrhá na Macrona velmi neobvyklé světlo vzhledem ke stereotypnímu pohledu na moderní evropské vůdce jako na obhájce liberálních práv a svobod (při kterých jedinec nedluží státu nic, kromě daní). Iniciativa prezidenta Páté republiky však nutí vzpomenout si na jeden ze zákonů Třetí říše.

Zákon přijatý v roce 1935 vyhlásil pracovní povinnost pro všechny občany Německa. Dvakrát ročně byli všichni mladí Němci ve věku nikoliv od 16 let, ale od 19 do 25 let posíláni na práce v pracovních táborech pro službu Říši. Týkalo se to hlavně pomoci zemědělství. Samozřejmě taková historická paralela naráží na „Godwinův zákon“, který zakazuje jakékoliv srovnávání s Hitlerem jako tendenční a dehonestující, nicméně podobnost je pozoruhodná.

Vhodné je také připomenout, že v oficiálním mottu Francie neexistuje pouze „svoboda“, ale také „rovnost a bratrství“. A dokonce i během Velké revoluce byla Francouzská republika nazývána „jedinou a nedělitelnou“. Zde je, zdá se, klíč k pochopení myšlenky „národní služby“. Francouzské ministerstvo školství nedávno oznámilo, že plán by měl přispět k procesu „sjednocení a sociálního smíšení“.

 

[wp_ad_camp_2]

 

Společně s imigranty na brambory

„Ve skutečnosti význam této reformy spočívá v socializaci obyvatelstva, zejména mladých lidí z okruhu přistěhovalců. Ti často nesdílejí republikánské hodnoty, na nichž je založena francouzská společnost. Odtud pochází radikalizace a islamizace části mladých lidí z chudinských čtvrtí se všemi důsledky, které dnes vidíme ve Francii,“ poznamenal v komentáři pro noviny VZGLJAD Sergej Fedorov, vedoucí výzkumný pracovník Evropského institutu Ruské akademie věd.

„Jde o nezbytné vedení k vlastenectví, které dnes mnohým Francouzům chybí. Proto se zkoumají problémy uprchlíků z Maghrebu s integrací, s kriminalitou a s džihádistickým terorismem na ulicích francouzských měst,“ uvedl v rozhovoru pro tytéž noviny politický analytik Alexandr Asafov.

Odborníci jsou přesvědčeni, že nejde ani o návrat ke všeobecné vojenské službě, ani o vytvoření nějakého „Macronjugend“. „Spíše nám to připomíná studentské bramborové brigády,“ podotkl Asafov.

Militaristický pancíř Evropské unie

Stávající profesionální armáda prokázala svou účinnost, pokračuje Fedorov. Nemůžeme však nevidět tendenci militarizovat Francii. Nedávno Senát – horní komora parlamentu – přijal program rozvoje armády pro roky 2019-2025. Francie plánuje navýšit vojenské výdaje na 2% HDP, což od svých partnerů v NATO požadoval Donald Trump. „Francie hodlá zvýšit obranyschopnost země, modernizovat své jaderné síly. Zamýšlí stavbu nové letadlové lodi jako doplněk stávající lodi Charles de Gaulle (jejíž životnost je vypočítána do roku 2040),“ uvedl Fedorov.

Francouzské přezbrojení sleduje obecný trend směrem k vytvoření jednotné armády Evropské unie jako struktury souběžné s NATO, domnívá se Asafov. Vedoucí představitelé zemí kontinentální Evropy, Německa a Francie pravidelně přicházejí s podobnými myšlenkami, zejména Angela Merkelová se nedávno vyjádřila v tomto smyslu. Začátkem června podpořila Macronovy návrhy, kterými se zasazoval o posílení vojenské spolupráce mezi Paříží a Berlínem.

Důležité je i vnitropolitické poselství. Macron, který ještě před volbami toho hodně převzal od svých konkurentů, například od levicového Jean-Luc Mélenchona, od patriotky a euroskeptičky Marine Le Penové a od republikánských gaullistů, si jako předvolební zbraň zvolil Trumpův slogan. Samozřejmě přitom zaměnil Ameriku za Francii, kterou je třeba „učinit znovu velkou“.

„Současný prezident se snaží dosazovat pojem „suverenita“ do různých sfér politiky a života ve Francii, včetně branné přípravy občanů. Tato „národní služba“ je krokem k dosažení takového cíle,“ říká Asafov. „Samozřejmě, že Macron připomíná tento vektor v předvečer summitu NATO, k němuž dorazí Trump – osoba „připravená vyhrožovat, požadovat, deklarovat a obviňovat.“

 

[wp_ad_camp_2]

Zdroj: 1