JAG oběsil moderátora Stephena Colberta

Jak bylo oznámeno již dříve, JAG tvrdil, že Colbert přijal od NIH a CDC finanční kompenzaci za propagaci smrtící vakcíny COVID-19 ve svém hlavním pořadu v době vrcholící plandemie. Colbert strávil 1750 hodin pořadu propagací vakcín a znevažováním hnutí proti očkování.

Dne 29. července 2024 se Stephen Colbert zeptal kontraadmirála Davida T. Wilsona, proč se ho JAG chystá oběsit, aniž by ho předtím odsoudil vojenský tribunál, když ležel v poloze plodu na ocelové desce a nad hlavou se mu zlověstně tyčila oprátka.

Ještě před chvílí stál vzpřímeně, nadával admirálovi a plival na kata a námořního kaplana, který se upřeně díval do Colbertových očí, jako by za nimi tušil nefalšované zlo, neuchopitelnou zlobu připomínající zlobu, kterou jiný kaplan viděl v Gavinu Newsomovi chvíli před jeho smrtí.

Pokud se v Colbertově těle a mysli zabydlela nějaká entita nebo jiná bytost, spojila se s ním a přilnula k němu hned na začátku jeho soudu a do posledních chvil ho neopustila.

Zaměstnanci JAG však věřili, že Colbert byl příčetný, iracionální a odvázaný, ale také neznepokojený obývajícími duchy nebo více osobnostmi.

V posledních dnech Colbert odmítal stravu, pil málo vody, drápal se nehty po stěnách a syčel na každého, kdo se přiblížil k jeho cele, a říkal dozorcům: „Stephen se nevrátí.“ Naštěstí se mu to nepodařilo.

Admirál Wilson si Colbertova „teatrálního histriónství“ sotva všiml, řekl zdroj z GITMO pro Real Raw News.

S tím, jak rostlo divadélko Deep State, rostlo i odhodlání JAGu oprostit se od zdání čarodějnictví a šílenství.

Když Colbert požádal, aby mu jako hlavní chod jeho posledního jídla přivezli z Anchorage čerstvého kraba královského – prý mu menu v Camp Blaz nechutnalo -, admirál Wilson mu řekl, ať umře hladový, protože stejně už 72 hodin nejedl.

„Kašlu na to, Stephen opravdu nejedl korýše,“ odpověděl.

Ráno v den popravy ho museli tři strážní spoutat a připoutat na krátkou cestu k šibenici, kde se sešli admirál a dva důstojníci námořní pěchoty, aby řídili popravu. Jedinými dalšími účastníky byli kat, Colbertova stráž, lékař a vytáhlý námořní kaplan, na kterého Colbert vyplivl chuchvalec hlenu.

„Stephen vaše služby nepotřebuje,“ řekl mu Colbert.

Pod namířenou zbraní ho odvedli na pódium.

„Precedent nám velí, abychom vám umožnili závěrečné prohlášení,‘ řekl admirál Wilson.

Colbert se ušklíbl. „Takže se chystáte Stephena zabít, jo? Pětkrát jsem vám říkal, že tu není…“

Kat začal spouštět smyčku.

„Ale víte co? Myslím, že o to nechce přijít. Myslím, že nechce přijít o show,“ řekl Colbert.

Colbertovo tělo náhle ztuhlo a zamrzlo na místě. Chvíli stál jako ochromený, pak se zhroutil a schoulil do klubíčka. Oči se mu doširoka otevřely strachem a on zamumlal: „Co… co se to děje? Kde to jsem?“

Závažnost jeho situace ho musela zasáhnout jako náhlá křeč. „Oběsí mě? A co můj den u soudu? To není fér.“

„Dost bylo těch koňských keců,“ vykřikl admirál Wilson. „Postavte ho na nohy a dejte mu provaz kolem krku.“

„Tohle nemusíte dělat,“ křičel Stephen, když kat škubal jeho vzpřímeným tělem.

„Pane Colberte, ještě že jste byl moderátorem talk show, a ne metodickým hercem, protože vám to vůbec nejde,“ řekl admirál Wilson.

Kat přikryl Colbertovu hlavu černým pytlem a nasadil mu smyčku kolem krku.

Brána pod Colbertovými nohami se otevřela a on spadl, trochu jojo, než kat spustil jeho mrtvolu na zem.

Lékař nezjistil žádný puls a prohlásil ho za mrtvého.

Colbertova mrtvá postava byla zazipována do igelitového pytle a odvezena pryč, aby byla uložena do ledu.