JAG odsoudil „královnu mRNA“ Melissu Mooreovou

Vojenský tribunál v Guantánamu ve čtvrtek vynesl rozsudek viny v případu JAG proti bývalé maniačce z firmy Moderna Melisse J. Mooreové, stvoření, které lobbovalo u FDA, aby schválila injekci mRNA-1273 na srážení krve, přestože vědělo, že zabila a způsobila onemocnění účastníků pokusů a že po podání běžné populaci bude mít vysokou úmrtnost.

Jak bylo oznámeno, Mooreová, příznačně nazývaná „královna mRNA“, byla minulý měsíc zatčena v Massachusetts a převezena do vojenského střediska k přijetí a výslechu. Zdroj z GITMO sdělil serveru Real Raw News, že JAG jmenoval juniorního právníka, který Mooreovou při výslechu zastupoval a který své klientce doporučil, aby plně spolupracovala, uvedla své společníky a podepsala písemné přiznání. Mooreová to odmítla a místo toho zdvojnásobila výroky, které kdysi pronesla na adresu svého bývalého zaměstnavatele, zesnulého Stéphana Bancela: „Historie nakonec podá zprávu o tom, že k pokroku v revoluční medicíně jsou zapotřebí lidští pokusní králíci.“ Předtím tvrdila, že je nevinná, a prohlásila, že věda bude její výzkum chválit jako „nezbytný pro přežití lidstva“.

Tři důstojníci, které JAG jmenoval, aby zvážili důkazy, se na Mooreovou dívali s odporem, když viceadmirál Darse E. Crandall zahájil jednání tím, že jim ukázal injekční stříkačku, kterou se Mooreová pokusila píchnout v době svého zatčení. Chemická stopová analýza podle něj odhalila, že v jehle byla smrtelná dávka kyanovodíku, který se kdysi v některých státech USA používal jako prostředek k soudním popravám. Admirál Crandall také ukázal komplexní krevní obraz odebraný po zatčení Mooreové.

“ Zadržená Moreová nebyla očkována. Neměla odvahu vzít si vlastní vakcínu. Ale sama by si přivodila bolestivou smrt, aby se vyhnula dopadení. To nejsou činy nevinného člověka,“ řekl admirál Crandall.

„Nevím, kde se to vzalo. Myslela jsem, že je to můj inzulín,“ vyštěkla Mooreová, když ji právník jmenovaný JAGem upozornil, aby mlčela.

„Takže, zadržená Mooreová, očekáváte, že vám tato komise uvěří, že jste tam byla, řešili vás dva vyšetřovatelé JAG a vy jste se najednou rozhodla, že je vhodná chvíle sáhnout do kabelky pro inzulín? Očekáváte, že tomu tato porota uvěří, zadržená Mooreová?“ Zeptal se admirál Crandall.

„Je mi upřímně jedno, čemu věří,“ odpověděla Mooreová.

„No, to byste měla, váš život je v sázce, stejně jako jejich,“ řekl admirál Crandall a položil na stůl obhajoby fotografie Bancela a Walenského, jak se houpou na laně.

„Nejsem o tom přesvědčená, a co já vím, je to jedna velká PsyOp, která má otestovat mou loajalitu,“ řekla Mooreová.

Admirál Crandall a obhájce ji ujistili, že tribunál není psychologická operace.

Admirál poté ukázal porotě strojopisný, vlastnoručně podepsaný vzkaz, který Mooreová poslala Bancelovi 21. ledna 2020, tedy den poté, co CDC oznámilo, že Covid dorazil do USA, a dlouho předtím, než Moderna oficiálně zahájila první fázi klinických zkoušek.

Admirál Crandall ji přečetl nahlas: „Tento týden jsme jich ztratili padesát, víc, než jsem předpokládala, ale ti lidé jsou jako havěť, jako krysy. Je tu neomezená zásoba bezdomovců, ze které si můžeme vybírat, a protože nebudou chybět, není tu žádná odpovědnost, žádná vina. Děláme společnosti laskavost, která zachrání životy…“

Vyslovil názor, že Mooreová a Moderna tajně experimentovaly na zapomenuté demografické skupině společnosti, než pokračovaly ve zkouškách schválených FDA.

„Jen bůh ví, co těm ubožákům píchli do žil,“ řekl admirál Crandall. „Víme, že to je váš podpis, potvrzený analýzou rukopisu.“

Mooreová začala mluvit, ale její právník větu dokončil. „Moje klientka je lékařka, která za dobu své úctyhodné vědecké kariéry podepsala desítky tisíc dokumentů. Ten vzkaz, o kterém říkáte, že je důkazem, mohl napsat kdokoli a podepsat ho Melissa Mooreová, aniž by ho četla.“

„Jestli je tohle její odpověď, tak mě její lživost udivuje, a to už jsem slyšel všechno,“ řekl admirál Crandall. „Kdybyste dal své klientce pokyn, aby odpověděla, proč není očkovaná, byli bychom vám vděční. Je to stotřiceti kilová diabetička s anamnézou fibrilace síní. Pokud jde o komorbidity, má je všechny. Podle jejích měřítek je typickým příkladem toho, kdo potřebuje očkování a doočkování. Proč to neudělala?“

Když Mooreová promluvila, její právník rezignovaně rozhodil rukama.

„Protože ano, naše vakcína může u zanedbatelného procenta lidí vyvolat vedlejší účinky. A já jsem příliš důležitá na to, abych takové riziko podstoupila, dokud má práce neskončí,“ vyhrkla.

„Co je to za práci?“ zeptal se admirál Crandall.

„Zachraňování životů,“ řekla Mooreová.

„To jste dělala s těmi bezdomovci, které jste vytrhla z ulice a píchla do nich?“ zeptal se admirál Crandall.

Mooreová vyprskla smíchy. „Nebylo to žádné vytrhávání. Nebyli uneseni. Našli jsme je v útulcích, na ulicích, a nabídli jim jedinečnou šanci pomoci vědě. Každému jsme zaplatili 100 dolarů. Od všech máme podepsané formuláře o propuštění ze zdravotních důvodů.“

„Můžete ty formuláře předložit?“ zeptal se admirál. „Můžeme je vidět?“

„Ne, to nesmíte,“ odsekla Mooreová. „Měli byste mi poděkovat, ne soudit. Jak můžete srovnávat smrt několika tisíc bezdomovců – narkomanů, duševně nemocných, alkoholiků -, kteří žijí v chronickém stavu degenerace, s životy miliard produktivních lidí. Jsem šťastná, že někteří zemřeli? Ne. Lituji pokroku vědy? Ne. Kdybych musela, udělala bych to všechno znovu úplně stejně. To je moje odpověď.“

Porota admirálu Crandallovi sdělila, že slyšela dost na to, aby mohla vynést verdikt: vinna.

„Můžete mě zničit, ale nemůžete zničit můj odkaz,“ řekla Mooreová, když ji dva příslušníci policie vyprovázeli ze soudní síně.

Admirál Crandall uvedl, že Mooreová bude 18. září oběšena.