;

Měli jste už někdy pocit, jakoby vám v krku uvízla koule slov, kterou musíte těžce polykat, abyste ji udrželi? A co ty chvíle, kdy máte sto chutí říct “ne”, ale vyjde z vás “ano” a vy se pak tlučete do hlavy? Cítíte se často jako rohožka, oběť, nebo někdo, kdo byl zneužit?

Pokud to zní jako vy (i když jen občas), nejste v tom sami. Mnozí z nás se drží přesvědčení, že je pro nás společensky nepřijatelné říkat svou pravdu, protože bychom mohli urazit ostatní, dostat se do nepříjemných konfrontací, nebo být považováni za zlou osobu, kterou nikdo nebude mít rád.

Výsledkem je, že žijeme pod internalizovanou falešnou projekcí, která je na nás vypouštěna ze společnosti a která nám předepisuje, co bychom měli a neměli říkat a dělat, a vězníme se v malé kleci sebestředného hněvu, frustrace a bezmoci. Co vás to stojí?

1. Emoční zdraví

Jednou z nejčastějších emocí poté, co se vzdáme své moci, je hněv. Může to být hněv na svět, na lidi, kteří ,,nám to udělali”, ale v podstatě je to hněv na sebe sama. Moje práce, v době kdy jsem pracovala pod dvěma manipulativními šéfy, byla ztělesněním mé bezmoci. Během těch deseti let jsem – bez ohledu na to, kolik nadávek bylo mým směrem vrženo – mlčela, přestože jsem k tomu měla co říct.

Střídala se u mě deprese, vztek, otupělost a zoufalství. Říkala jsem si, že se musím kousnout do jazyka, abych nepřišla o práci – kterou jsem přitom pohrdala -, protože jsem se prostě musela nějak živit. A za své živobytí jsem zaplatila tou největší zradou, jaké jsem se vůči sobě mohla dopustit: zradou vlastní duše a obětováním svého vnitřního klidu. To byl jeden z nesčetných příkladů v mém životě, kdy jsem obětovala své citové zdraví, protože jsem se bála promluvit nahlas.

Vždycky jsem si myslela, že špatné emoce, které cítím, jsou znamením a důkazem toho, že život je těžký, nespravedlivý a že nemáme svobodnou vůli. Tento příběh jsem používala k ospravedlnění si své identity oběti, která mě připravila o veškerý vnitřní klid, který jsem hledala.

Teprve po svém probuzení a velkém sebeuzdravení jsem si uvědomila, že když se vědomě nebo nevědomě vzdáváme své moci, nejsou to vnější lidé nebo události, ale vnitřní vědomí na nejhlubší úrovni, že jsme se vzdali své vlastní autenticity a hodnoty, které způsobuje nesnesitelnou emocionální bolest a zmatek.

Pokračování článku: Jak v životě říkat svou pravdu a jaká je cena za to, když to neděláte

 

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.

AdBlock je aktivní

 

 

Používáte nástroj pro blokování reklamy. 

Budeme rádi, když naši práci oceníte a nastavíte pro tento web výjimku v Adblocku.