Hledejte na tadesco.org
Archiv
Nejnovější zprávy
Související zprávy
Jaké množství plodin bychom si museli vypěstovat, abychom z nich vyžili jeden rok?
Není to tak dávno, co lidé museli přemýšlet nad tím, kolik rostlinné potravy si musí vypěstovat, aby jim vystačila na celý další rok.
V těch dobách museli přemýšlet předem, uskladnit si semena, vypěstovat pro svou rodinu dostatečné množství plodin a z úrody si i něco odložit.
[wp_ad_camp_1]Rostlinná nebylo jen koníčkem. V té době se nejednalo o záhon o rozměrech 1 x 1 metr na dvoře za domem vedle krásně udržovaného trávníku.
V té době celá zahrada byla jedním velkým záhonem.
Pěstování plodin v těch časech nebylo jen záložním plánem na jarní a letní dny, kdy se vrátíme z výletů, pikniků či koupališť – tyto věci sice nejsou k zahození, ale tehdy museli lidé v první řadě přemýšlet, jak přežít.
Oslava a odpočinek přišly na řadu až po sklizni. No dnes se většina z nás nejprve baví, pak se staráme o svůj trávník.
Dále nakupujeme v potravinách, kde závisíme od toho, že někdo jinýpro nás vypěstuje potraviny a dokonce očekáváme, že to bude levné.
A možná až nakonec, pokud vůbec, uvažujeme nad pěstováním plodin jako nad naším koníčkem.
Všichni jsme součástí zemědělství
Joel Salatín je autorem, kterého jsem si velmi oblíbila a zcela se ztotožňuji s jeho názory. Joel ve svém projevu na konferenci The Healthy Life Summit vyslovil citát, který mě přiměl zamyslet se:
„Zda se Vám to líbí nebo ne, každý z nás je součástí zemědělství.“
Všichni jsme tedy součástí zemědělství. Ačkoli naším úkolem je pouze to, že jsme konzumenti, že v potravinách si kupujeme špenát a rýži, bez zemědělství bychom nepřežili.
No já osobně chci být do zemědělství zapojena více, nechci být jen konzumentem. Chci například vědět, kolik zkonzumuje moje rodina a kolik je třeba vypěstovat k uspokojení naší potřeby.
Chci pracovat na tom, abychom jednoho dne byly zcela soběstačnou domácí farmou.
S tímto cílem v mé mysli jsem se nedávno začala zajímat o to, jaké množství přesně zkonzumuje moje rodina za jeden rok.
Prolistovala jsem několik knih o zahrádkářství, které patřily mé prastaré mámě. MILUJU staré knihy. Miluji jejich vzhled, miluju ten pocit z nich a miluji jejich moudrost.
Miluji tu představu, že moje prastará máma kdysi listovala právě v této knize, kterou držím v ruce a sbírala z ní moudrosti.
Kromě ní však mám i novější knihu, která mi pomohla určit, jaké množství plodin potřebuji vypěstovat. Při sestavování níže uvedeného seznamu jsem vycházela z těchto dvou zdrojů:
1. Sunset ‚s Vegetable Garden Book (1944)
2. The Gardener ‚s A-Z Guide to Growing Organic Food
Kolik plodin potřebujete vypěstovat na jeden rok
Jste zvědaví, kolik potřebujeme vypěstovat pro jednu osobu? Zjistila jsem následující:
Artyčoky
1 až 4 rostliny na osobu
Chřest
10 až 12 rostlin na osobu
Keříčková fazole
10 až 20 rostlin na osobu
Měsíční fazole (Limské fazole)
10 až 20 rostlin na osobu
Tyčková fazole
10 až 20 rostlin na osobu
Řepa
10 až 20 rostlin na osobu
Brokolice
5 až 10 rostlin na osobu
Kadeřávek
2 až 8 rostlin na osobu
Zelí
3 až 10 rostlin na osobu
Mrkev
10 až 40 rostlin na osobu
Květák
3 až 5 rostlin na osobu
Celer hlíznatý
1 až 5 rostlin na osobu
[wp_ad_camp_1]
Celer
3 až 8 rostlin na osobu
Kukuřice
12 až 40 rostlin na osobu
Okurky
3 až 5 rostlin na osobu
Lilek
1 rostlina na osobu, 2 až 3 rostliny na rodinu
Kapusta
15 řad na osobu
Listový salát
10 až 12 rostlin na osobu
Meloun
2 až 6 rostlin na osobu
Cibule
40 až 80 rostlin na osobu
Hrách
25 až 60 rostlin na osobu
Paprika
5 až 6 rostlin na osobu
Brambory
10 až 30 rostlin na osobu
Dýně
1 rostlina na osobu
Rebarbora
2 až 3 hlávky na osobu
Špenát
10 až 20 rostlin na osobu
Cuketa
2 až 4 rostliny na osobu
Zimní dýně
2 rostliny na osobu
Batáty (sladké brambory)
5 rostlin na osobu
Rajčata
2 až 5 rostlin na osobu
Je však samozřejmé, že uvedená množství se budou lišit v závislosti od počtu členů v rodině, od stravovacích návyků, alergií na potravinyči od podnebí.
Pokud se stravujete podle zásad GAPS diety, zřejmě budete pěstovat více cukety a listové zeleniny, no žádnou kukuřici, brambory a batáty.
Když se Vám také podaří některou z uvedených plodin pěstovat po celý rok, zřejmě se Vám podaří vypěstovat jen menší záhony.
V případě, že na pěstování používáte vyvýšené záhony, budete moci plodiny pěstovat blíže u sebe, čímž ve své zahradě zaberete méně místa.
Závěr
V každém případě si myslím, že bychom měli všichni pouvažovat nad tím, kolik plodin zkonzumujeme za jeden rok a kolik jich potřebujeme vypěstovat, abychom naplnili potřebu naší rodiny.
A to bez ohledu na to, zda my sami plodiny pěstujeme.
Pokud máte rádi analýzu podobných údajů mohla by se vám líbit tabulka v mé internetové knize Garden&Preservation Planner!
[wp_ad_camp_1]Co budete vy pěstovat ve vaší zahradě tento rok?
zdroj: 1
Pravidla diskuze
Diskuze je pouze pro registrované čtenáře a je moderovaná. Budou uveřejněny jen takové komentáře, které nejsou urážlivé, vulgární, neobsahují reklamu, neobsahují projevy náboženského fanatismu, návody k násilí, pseudo-ezoterické bludy a jsou k tématu.
Není dovoleno vkládat celé články z jiných webů a strojové překlady z cizích jazyků, stejně tak psát celé věty kapitálkami.
Komentáře není dovoleno využívat jako chat a místo pro osobní spory.
Veškeré odkazy v komentářích musí být uvedeny s krátkým popisem čeho se týkají. Odkazy bez popisu jsou považovány za spam.
Komentáře jsou automaticky posuzovány antispamovým systémem, a pokud jsou zadrženy, musí je posoudit administrátor, což může trvat až 25 hodin. Opětovné odeslání komentáře nebo psaní stížnosti prostřednictvím e-mailu nic neurychlí.
Předem děkujeme za respektování těchto pravidel.
Také máte radost, jak letos rostou houby? Trochu sprchlo a velikých hřibů, poddubáků, křemenáčů a dokonce i lišek jako máku! To je radosti! Televizní stanice se předhánějí s reportážemi a houbaři se trumfují v úlovcích. Zdroj: http://holotova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=613678 Já rozhodně velkou radost z úrody hub letos nemám a spíš se domnívám, že bylo zase pěkně „pohnojeno“, jako tenkrát v roce 1986 po černobylské havárii. To jsme si také libovali jak rostou a těšili se nad úrodou velkých hřibů. Černobylská havárie se sice nedá srovnávat s letošními událostmi, ale také nám vše bylo tajeno a lidem řečeno, že se nemusí ničeho obávat. Dlouhodobý negativní vliv na zdraví lidí konzumací radioaktivitou kontaminovaných potravin je obecně znám, od poškození štítné žlázy, až po vznik různých typů karcinomů. Škoda, že nemám přístroj na měření Greentest Eco, který slouží k rychlému testování dusičnanů v čerstvém ovoci, zelenině, houbách, masu a měří i úroveň radioaktivity v jídlu, stavebních materiálech, v různých předmětech, které mohou být kontaminované radiací. Pokud ho někdo vlastníte, zkuste změřit ty letošní hřiby z Jizerských hor (tehdy v únoru podle mapy radiace, byly u nás právě Jizerské hory, Krkonoše a obecně sever Čech i Moravy nejvíce zasaženými oblastmi) a nejen z nich, vsadím se, že radioaktivita v zelenině a ovoci bude letos také vysoká. Napište mi o výsledku měření do diskuse na blogu iDnes. Mimochodem zvýšený výskyt izotopu jódu… Číst vice »
Nebo ještě trochu jinak: Průměrný, u pásu bouchající člobrda, by měl sněst 2000 kcal, tj. 730 000 kcal za rok.
(1kg) hrachu 3400 kcal = 214 kg/rok
brambor 900 kcal = 810 kg/rok
a teď to přepočítat na pozemek potřebný k vypěstování pro x lidí (neznám). A hned potom si změřte svou zahrádku, hehe.
Bacha na velký agro-chytračení. Osobně jsem viděl, jak velký a chytrý inžinýr-egoid jel vyorávat políčko brambor. Políčko i rostliny vzorový, ale pod nima nebyla ani jedna hlíza. NIC. Klidně na celým řádku. Jakže je lepší dělat blbýho, hlavně před těma rostlinama 😀
Tie posty rastlin by boli podstatne vyssie, hlavne u veganov, alebo odstavovacoch, kedze v hibridizovanych ovo/zel nie je dostatok zivin.
To je samozřejmě nesmysl. Ale chápu, že to různí bachratí masožrouti dál blekotají, neb si tím dělají dobře. Živiny nemají pouze plody/rostliny, co zároveň nemají barvu a chuť. Např. typický dusičnanový rajčata a melouny. Protože co má normální chuť, má i živiny. Barva a aromatický látky jsou totiž z živin, že. Jiná věc je bioenergie kolchozproduktu, která je cca poloviční, vedle pravýho ekologickýho produktu.
Z právnika zemepán, ktorý vlastní viac pôdy ako Babiš.
Otázka – kam smeruje tento trend vlastníctva – pretože existuje viacero periférií moci – prvých koristníkov zožerú väčší predátori, a tých ešte väčší. Lenže pôda – to nie sú len účty v bankách – je to náš základný zdroj existencie, je to živý organizmus.
Otázka – ak by bola vojna – kto by mal mrieť za každý meter Babišovej, či Krátkeho pôdy? Alebo kvôli týmto vlastníkom – MY už svoju vlasť – nevlastníme? ???
https://www.aktuality.sk/clanok/504686/ako-sa-z-pravnika-stal-zemepan-podnikatelia-ktori-krmia-slovensko/?utm_source=azet.sk&utm_medium=box-magaziny-aktuality&utm_content=clanok2&utm_campaign=HP-new2