Když mi bylo šest let, spatřila jsem smrtku

Co je pravdy na příbězích o anděli smrti, neboli smrtce? Pohádková postava, nebo skutečná bytost, která přichází k zemřelým a pomáhá jim přecházet do jiné dimenze? Ačkoliv se množí svědectví lidí, kteří smrtku skutečně viděli, dodnes není zcela jasné, jestli je tato bytost zlá, nebo jen převáží mrtvé přes řeku jako bájný převozník Charon. Jedno takové svědectví si můžete přečíst v dnešním článku.

Můj dědeček byl opravdu otřesný zlý člověk. Když mi bylo šest let, umíral na rakovinu. Otřesný byl z toho důvodu, že zneužil 4 své dcery když byly malé a seděl kvůli tomu hodně dlouho ve vězení. Moje hodná babička, navzdory tomu co provedl, ho neopustila. Zbytek rodiny ho během jeho posledních dnů velmi podporoval, protože jsou to velmi dobrosrdeční lidé. Můj dědeček zakrátko po zjištění diagnózy zemřel v hospicu. Byla jsem u toho, když řekl svá poslední slova.

Protože mi bylo jenom 6, ještě jsem se nedozvěděla o strašných činech svého dědečka. V té době jsem k němu opravdu vzhlížela a všichni moji bratranci mi stále říkali, že jsem jeho oblíbená vnučka.
Poté, co děda umřel, se členové rodiny rozjeli každý k sobě domů. Nikdo z nás nežil ve stejném městě. Na tu noc kdy umřel, nikdy nezapomenu.

Všichni jsme právě dojeli domů a byli jsme velice smutní. Odešla jsem do svého pokoje a zavřela jsem za sebou dveře.
Když jsem se už chystala do postele, uslyšela jsem slabé zaklepání na okno. Nakoukla jsem skrz žaluzie ven a viděla jsem smrtku, která držela ducha mého dědečka za zadní část límce. Vlastně jsem neviděla svého dědečka ve fyzické podobě, spíš jsem věděla, že je tímto způsobem držen.

Pokračování článku: Když mi bylo šest let, spatřila jsem smrtku