Klíčové body z Putinovy tiskové konference BRICS: Multipolární svět, konflikt na Ukrajině a urovnávání vztahů se Západem

Prezident Vladimir Putin uspořádal ve čtvrtek na závěr summitu BRICS v Kazani tiskovou konferenci. Ruský vůdce hovořil o široké škále otázek přesahujících rámec samotného summitu, včetně konfliktu s Ukrajinou, vyhlídek na urovnání vztahů s USA a s kolektivním Západem a eskalující situaci na Blízkém východě.

Zde jsou hlavní poznatky z prezidentova vystoupení.

O summitu BRICS

Putin pochválil kazaňský summit jako důležitou a úspěšnou mezinárodní událost a poznamenal, že se ho zúčastnilo 35 zemí a šest mezinárodních organizací, které vedly různorodé diskuse v různých formátech.

„Takto široké zastoupení jasně dokazuje váhu a roli BRICS a rostoucí zájem o spolupráci s námi ze strany států, které vedou skutečně nezávislou a suverénní politiku,“ prohlásil Putin.

Výsledkem summitu bylo společné prohlášení, tzv. Kazaňská deklarace BRICS, kterou ruský vůdce označil za „komplexní koncepční dokument s konstruktivním programem zaměřeným na budoucnost.“

„Je důležité, že deklarace potvrzuje závazek všech našich států budovat demokratičtější, otevřenější a multipolární světový řád založený na mezinárodním právu, Chartě OSN a podporuje odhodlání čelit praxi uplatňování nelegitimních sankcí a pokusům o podkopání tradičních morálních hodnot.“

Ke konfliktu na Ukrajině

Během zasedání byl Putin opakovaně dotazován na pokračující nepřátelství mezi Moskvou a Kyjevem; konkrétně na postoj BRICS k tomuto konfliktu a na možné způsoby jeho ukončení.

„Všichni v BRICS jsou odhodláni ukončit konflikt co nejrychleji a nejlépe mírovou cestou. Víte, že Čína a Brazílie předložily iniciativu během Valného shromáždění OSN v New Yorku,“ prohlásil Putin.

Ruská armáda na frontě vytrvale postupuje proti ukrajinským silám, uvedl Putin. Prozradil, že přibližně 2 000 ukrajinských vojáků bylo odříznuto od zbytku svých sil v ruské Kurské oblasti, kde Moskva v současné době provádí operaci na jejich likvidaci.

„Ruská armáda působí sebevědomě ve všech směrech, to je dobře známo, nikdo to nepopírá. Postupuje vpřed ve všech oblastech frontové linie,“ řekl.

O případných mírových jednáních

Ruský prezident uvedl, že Moskva zůstává otevřená mírovým iniciativám z jakékoliv strany, a prozradil, že tajný návrh na zahájení jednání obdržel prostřednictvím tureckých diplomatů.

„Řekl jsem: ‚Dobře, souhlasíme‘. Hned druhý den šéf kyjevského režimu Vladimir Zelenskyj náhle prohlásil, že s námi žádná jednání vést nebudou,“ řekl Putin a dodal, že ukrajinské vedení zjevně není připraveno na smysluplné rozhovory.

„Zahájení mírových rozhovorů by vedlo ke zrušení válečného stavu a hned poté by bylo nutné uspořádat prezidentské volby. Na to však zjevně ještě nejsou připraveni.“

Rusko je naopak připraveno jednat a zvážit „jakékoli varianty mírových dohod“, které však podle Putina musí vycházet z „aktuální situace.“

O vazbách s USA

Moskva nemá až takový zájem o nápravu vztahů s USA a je na Washingtonu, aby se pokusil o nápravu, řekl Putin. V každém případě k případným změnám může dojít až po nadcházejících prezidentských volbách v USA, poznamenal.

„Jak se budou budovat rusko-americké vztahy po volbách – to závisí především na USA. Pokud budou USA otevřené normalizaci vztahů s Ruskem, pak my uděláme totéž. Pokud nebudou chtít – není to potřeba. Ale to záleží na příští americké administrativě.“

O situaci na Blízkém východě

Mezi nejpalčivější témata summitu patřila eskalace na Blízkém východě, přičemž členové BRICS se domnívají, že klíčem k uklidnění situace je skutečné provádění rezolucí OSN týkajících se Palestiny.

„Hlavním důvodem konfliktu je neexistence plnohodnotného palestinského státu. V tomto ohledu je nutné provést všechny rezoluce Rady bezpečnosti,“ prohlásil prezident.

Ti, kdo skutečně chtějí ukončit nepřátelství a vyhnout se širší válce v regionu, musí spolupracovat se všemi stranami, a ne se stavět jen na jednu stranu, zdůraznil Putin.

„Musíme spolupracovat se všemi stranami a za žádných okolností nedovolit eskalaci nebo zhoršení situace. Zejména musíme spolupracovat s Izraelem, který, pravda, v říjnu loňského roku čelil teroristickému útoku.“