;

Právo je brutálně znásilňováno. Jedno nezákonné opatření vlády střídá druhé. Právníci se křižují, lidé zmateni (a unaveni) přihlížejí.

Ex post se dozvídají, že byli nuceni respektovat protizákonné příkazy a zákazy. Soud totiž ruší opatření jedno za druhým, až se v tom nestíháme nikdo orientovat. Hned však „naskakují“ nová.

Evropští politikové nařizují rozestupy, aby se nám mimo teatrální pózy před fotoaparáty v následných vzájemných objetích smáli do očí.

Slovník vydávaných opatření ministerstvem zdravotnictví je tak tragikomický, že musí dát hodně práce ty šílené texty plné nesmyslů vůbec vymýšlet. Neřkuli je dodržovat.

Ze zdravotního stavu každého člověka se zcela protiústavně stala věc veřejná. GDPR náhle neplatí.

Lidé jsou dotazováni na věci, na které nikdo nemá právo se ptát, a v zaměstnání a jinde jsou jim kladeny nezákonné podmínky.

 

 

Jinde nepřípustná segregace lidí podle zdravotního stavu se stává běžnou normou – zde dokonce jen na základě hypotéz, tedy předpokladu potencionální nemoci.

Vládne tvrdá informační cenzura, a patent na údajnou pravdu si vláda pojišťuje placenou a lživou reklamou. Očkování není totiž žádnou tečkou za covidem.

Tvrzené „dobrovolné“ se formou neuvěřitelného vydírání až vyhrožování stává plíživě povinným, jinak prý nebude člověk považován za rovnocenného, a bude mu tak různě zakazován vstup. Jakkoli je zdráv.

Padají věkové hranice rodičovské zodpovědnosti a odepírá se vzdělávání zdravým dětem, jejichž rodiče je chrání před omezováním dýchání a nesmyslnými mnohočetnými testy. Stát nepřihlédl dokonce ani k varování odborníků, že odpírat dětem dýchat a podrobovat je mnohačetným testům škodí jejich zdraví. Legalita testování ve školách prošla jen proto, že si ho děti dělají údajně „dobrovolně“ samy, protože učitelé jim ho skutečně nemohou přikazovat, jak od počátku tvrdí právníci, a už vůbec jim je nesmí provádět. Stát ovšem hodil černého Petra právě na školy, a učitelé ho na sebe překvapivě vzali.

Řadu měsíců se protiústavně omezovala a odkládala všeobecná zdravotní péče, jakoby tu existovala jediná diagnóza.

Léky proti covidu byly neobhajitelně pod zámkem ve skladech nebo nikde, a podezření na covid se neléčilo – až tak, že to často končilo zanedbanými zápaly plic a těžkými stavy.

Lékaři s jinými názory než těmi podporujícími plošný zdravotnický byznys s testy a vakcínami byli umlčováni nebo označování za dezinformátory.

Běžný život nás všech byl a je nadále podmiňován v právním státě neobhajitelnými podmínkami, dělícími lidi na různé kasty, a to až tak, že například na veřejných akcích musí nosit na rukou pásky s informacemi o svém zdravotním stavu (!!!).

To vše za situace, kdy čísla týkající se covidu nikdy nedosahovala zdaleka ani hodnot epidemie, a dnes jsou dokonce daleko za hranicí rozlišitelnosti. Ovšem mají takové PR, o jakém se jiným nemocem nikdy ani nesnilo.

Nadále se na nás aplikuje pandemický zákon, přestože podmínky jeho aplikace už dávno zcela objektivně neexistují, tedy dávno mělo dojít ke zrušení pandemické pohotovosti. Nedošlo, a udržuje se tedy uměle stav „pandemické pohotovosti bez pandemie“, protože politikům se zalíbilo vodit nás jak loutky všemi těmi protizákonnými opatřeními. A vychází jim to.

A co je na tom vedle toho, že se nám pod rukama bortí právní stát, nejvíce brutální?

Že se v této hře na všemocnou vrchnost politikové viditelně našli a užívají si ji plnými doušky, a lidé že to všechno poslušně a mlčky respektují, zatímco by už dávno měli být v ulicích a autory těchto nezákonných příkazů a zákazů a zneužívání zákona smést z jejich křesel občanskou neposlušností. Protože tady už dávno nejde o naše zdraví, ale o privatizaci právního státu skupinou moci a peněz chtivých, a o cílenou segregaci lidí, která novodobé vrchnosti velmi vyhovuje, protože občanskou společnost rozděluje a tím oslabuje. Nic není pro politiky horší, než jednotný lid v ulicích. Tak proč bychom lidi nerozdělili…

Zkrátka stručně a jasně řečeno – zacházení s našimi právy je skandální. Namísto, aby v nás vláda budovala spojence v těžké době, dělá z nás své poddané, a vyvolává situace, aby se lidé nesmyslně stavěli jeden proti druhému.

Vím přesně, co by se přihodilo vedením obcí a měst, kdyby po x-té za sebou vydali obecně závazné vyhlášky, které by jako nezákonné opakovaně zrušily soudy. Vím přesně, jak by dopadli starostové, kdyby svým občanům zakazovali ohňostroje, a sami si je na vlastních zahradách vesele pouštěli. Vím přesně, co by se přihodilo zastupitelům, kdyby svým občanům lhali do očí o epidemii a rušili jim veřejný život jen proto, že deset lidí z tisíce by mělo úplavici. Zkrátka svým radnicím bychom neodpustili desetinu z toho všeho. Tak proč to odpouštíme vládě a poslancům?

Vidím po důkladné úvaze jediné řešení. Za situace, kdy se ruší nezákonná opatření ex post, aby vláda vydala okamžitě jiná, rovněž nezákonná, protože názory soudu nerespektuje (což je mimochodem také vysoce nebezpečná totalitní manýra), je třeba zažalovat všechna aktuálně platná opatření i ta plánovaná od 1.7., a to z jediného důvodu – není zde naplněna situace předpokládaná pandemickým zákonem, jeho aplikace je tedy jasným zneužitím zákona, který má velmi specifickou roli, a protože pandemickou pohotovost nezrušila ani vláda, ani sněmovna, je na soudu, aby zrušil všechna opatření, která se na neexistující pandemickou situaci odvolávají, stejně jako na znění pandemického zákona, jehož předpoklady nejsou dávno naplněny. Je to podobné, jako by dále platila povodňová opatření poté, kdy opadne voda.

Osobně jsem připravena tyto návrhy sepsat a podat Nejvyššímu správnímu soudu ČR, pokud některý z mecenášů uhradí soudní poplatky, kterých by bylo v tomto případě docela dost.

Ale rovnice úvahy, že nelze aplikovat opatření odpovídající pandemické pohotovosti podle pandemického zákona, když tu žádná pandemická ani epidemiologická situace dávno není, je tak průzračná, že nahrazení nečinnosti politiků zrušením všech aktuálních opatření soudem je patrně jediným možným řešením. A že se Nejvyšší správní soud nebojí jasných rozhodnutí, to už víme, a děkujme za to. Je to poslední pojistka onoho právního státu, který momentálně hyne v přímém přenosu, a my jsme toho bezmocnými diváky. Opatření jsou na místě, je-li k tomu důvod. Pokud důvod odpadl, opatření nemohou být v takovém rozsahu zneužívána. A pokud politikové neví, že bez pandemie nelze aplikovat pandemický zákon, měl by jim to někdo důrazně říct.

A to, že my ve vlastním zájmu budeme i tak opatrní a dbát preventivně všeho, čeho dbát lze, protože prostě nemocni být sami nechceme, a to žádnou chorobou, to snad není třeba připomínat. Proto nemusíme být náhle nesvéprávnými nevolníky novodobé vrchnosti.

Prostě navrhuji zrušit jim ta opatření také plošně, z jasného a objektivního důvodu, který oni zatím zcela ignorují. Čísla.

Jana Zwyrtek Hamplová 

Převzato z blog.aktualne.cz

 

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.
Loading...

AdBlock je aktivní

 

 

Používáte nástroj pro blokování reklamy. 

Budeme rádi, když naši práci oceníte a nastavíte pro tento web výjimku v Adblocku.

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.