A teď si k tomu ještě laskavě připočítejte všechny ekonomické snahy početných pošetilců, kteří se domnívají, že by na zdravotní péči mohl nějaký jedinec – podnikatel něco vydělat. Že by se zdravotnické podnikání mohlo stát jakýmsi kýženým zlatým teletem, které by při rozumných investicích přinášelo zisk stejně jako podnikání v průmyslu, zemědělství a obchodu. Samozřejmě že takovíto šťastlivci už existují. Skupují lukrativní zdravotnická odvětví, vylupují rozinky ze všeobecné zdravotnické bábovky a mlsají třešničky na dortu četných zdravotnických zařízení. Nezodpovědnost těchto nenasytných Bumbrlíčků pak způsobí, že ostatní, nevýdělečná zdravotnická odvětví živoří, zoufale lapají po dechu a často se ocitají na pokraji klinické smrti.

Zrovna dnes jsem se dočetl v novinách, že jakási zdravotnická skupina spadající pod holding Hartenberg posiluje mimo svůj hlavní obor asistované reprodukce a koupila už osmnácté zdravotnické zařízení a mimo asistovanou reprodukci se zabývá urologií a plastickou chirurgií a celostátně bohatě využívá synergie celého holdingu. Mezi řádky pak můžeme číst, že holding Hartenberg založil Andrej Babiš a vložil do něj největší díl kapitálu. V současné době je sice holding ve správě svěřeneckého fondu, ale myslím, že s tím vysáváním lukrativního segmentu zdravotnictví to bude prašť jako uhoď. Jsem skálopevně přesvědčen o tom, že do holdingu rozhodně nebude nikdy zahrnuta patologická anatomie. Na pitvách se toho moc vydělat nedá a přesto jsou pro zdravotnictví nezbytné.

Nechtěl bych teď vypadat jako velebitel starých časů, ale pamatuji ještě Okresní a Krajské ústavy národního zdraví, které měly ve svých stanovách vypracovaný dokonalý systém léčebně-preventivní zdravotnické péče včetně kontrolní činnosti od hlavního odborníka každého medicínského oboru přes krajské a okresní odborníky až ke krajské a okresní nemocnici. Kontrola zdravotnických postupů, nákupu zdravotnické techniky a účelné farmakoterapie podléhala tomuto hierarchickému uspořádání s centrálním řízením a kontrolou ministerstva zdravotnictví. Zdravotnictví bylo kupodivu všeobecně dostupné a bezplatné. Také odborná úroveň sice za těmi nejvyspělejšími zeměmi poněkud pokulhávala, ale celý systém fungoval na základě bezpříkladného vykořisťování zdravotnických pracovníků. Nástupní plat lékaře byl zhruba třetinový než plat horníka, lékař na pohotovostní službě v porodnici byl hodnocen jako poloviční ve srovnání s pracovnicemi v porodnici prasat. Primář okresní nemocnice měl plat asi 2000 korun, což při přibližné desetinásobné inflaci znamená dnes asi 20 000 Kč. Noční služby jsme často sloužili zadarmo, protože „nebyly peníze“. Už tato čísla svědčí o tom, že o návrat starých časů nikdo nestojí. Ale z těch dnešních zdravotnických holdingů mi vstávají vlasy na hlavě hrůzou.

A trumf tomu nasazuje snaha o reorganizaci fakultních nemocnic a jejich přeměně v nemocnice univerzitní. Ta změna názvu je sice srozumitelná, protože fakulta nemá ekonomickou subjektivitu, tu má samozřejmě univerzita. Ale nejde jenom o název. Obávám se, že jako každá změna bude i toto změna k horšímu. Už za rohem totiž číhají ty všelijaké holdingy a chamtiví privatizátoři aby uloupili lukrativní část tohoto zdravotnického segmentu. Ne snad přímo v těch nemocnicích, ale bezprizornými pak zůstanou některé špičkové zdravotnické ústavy o nichž se kdosi vyjádřil, že „model příspěvkových organizací se už ve zdravotnictví přežil“. Za tímto vyjádřením vidím vlčí zuby podnikavých dravců, které ještě neopustila myšlenka, nejlépe se vydělává na lidském utrpení, nemoci a bolesti. Já bych jim ty holdingy pěkně osladil! Ale bohužel nemám takovou moc. Tu mají v rukou často právě ti dravci. Takže jsme se s tou reorganizací zdravotnictví dostali tak trochu do slepé uličky.

MUDr. Radim Uzel, CSc.