Maria Oršič – žena, která zorganizovala a nechala postavit první létací talíř na Zemi v novodobých dějinách (1/2)

Za 2. světové války se Gestapo zajímalo o cokoli a o kohokoli, kdo měl něco společného s papežem, vatikánskými kardinály, vědci, novináři, hollywoodskými hvězdami a také třeba o lidi, kteří byli médium. Běžnou praxí bylo soustřeďovat na konkrétní osobu veškerou dokumentaci. V době HimmlerovaGestapa se žádný spis nikdy nekopíroval. Nikdo, kromě agentů Gestapa a SS, ke spisům neměl přístup. Takový spis mohli nechat kdykoli zmizet. To se také stalo s osobními údaji Marie Oršič, jejíž křestní list nebyl nikde k nalezení. Není proto divu, že se veřejnost o této oslnivé blondýně dozvěděla až v 60. letech z knihy „Jitro kouzelníků“ (francouzký název Le Matin des Magiciens – z let 1959/1960; německy vyšlo pod titulem: Aufbruch ins dritte Jahrtausend / tedy Odjezd do třetího tisíciletí/), kterou napsali Louis Pauwels a Jacques Bergier.

Původní české vydání, poprvé v češtině vyšlo v roce 1969, velice populární

«

Novější vydání z roku 2009

«

Avšak i tak existuje o Marii Oršič řada záznamů např. ze spisů britské tajné služby MI5, ruského komisariátu NKVD – tam vedli tlustý spis; také v OSS (předchůdce CIA), z oddacího listu jejích rodičůTomislava Oršič a Sabine Oppenheimer. Další informace jsou v osobních poznámkách Marie a ze zachovalé korespondence a spolupráce s mnoha osobami.

[wp_ad_camp_2]

Její otec Tomislav Oršič pocházel z chorvatského Záhřebu (tj. svého času Rakousko-Uhersko, poté Jugoslávie, dnes 2019 Chorvatsko). Pracoval jako inženýr. Jednou při cestě do Vídně potkal baletku Sabine, spolu se později přestěhovali do Berlína, protože v tehdejším Rakousku nemohl sehnat práci.

Jejich dcera Maria Oršič se narodila 1. prosince 1898. Navštěvovala tradiční katolickou školu, kterou ukončila v roce 1915, když jí bylo 17 let. Stala se z ní zářivá blondýna mimořádných půvabů.

Maria Oršič/Marija Oršič; psáno v angličtině jako Maria Orsic; německý zápis: Maria Orschitsch

«

Vše začalo 10. února 1917, když bylo Marii 19 let. Toho dne upadla do transu, možná i do komatu, bez zjevného důvodu, který trval několik hodin. Jakmile se z tohoto stavu probrala, řekla své matce, ževiděla vysoké bytosti světla nepocházející z tohoto světa. Dotyční za ní přišli a řekli jí, že se vrátí, až se bude cítit lépe. Během tohoto transu s ní mluvily dvě tyto bytosti řečí, které nemohla rozumět. Její matka si myslela, že je hluboce ovlivněná tím, co se jí stalo – a přestala se s ní o tom bavit. Maria Oršič byla přesvědčena, že něco mimozemského vstoupilo do jejího života.

Dne 11. února 1917 upadla do transu znova a podivné bytosti světla jí řekly, že obdrží velmi důležitou zprávu. Bytosti jí varovaly, aby nikomu neříkala to, co se jí přihodilo, kromě dalších médií Traute, Gudrun, Sigrun a Heike. Maria jim vše řekla a nezdálo se, že by byly dívky nějak překvapené. Maria z toho byla úplně zmatená, ale Sigrun ji uklidňovala, že všechno bude v pořádku, a že oni se určitě ozvou znovu.

[wp_ad_camp_2]

Dne 19. února 1917 odpoledne za ní bytosti přišly potřetí a daly jí jasný vzkaz. Sdělily, že jsou z Aldebaranu (tj. Alfa Tauri), ze slunečního systému asi 65 světelných let od Země, v souhvězdí Býka, v oblasti hvězdokupy Hyád. Tito mimozemšťané používali myšlenkový přesun, čili telepatii. Maria však tomu říkala, že s ní mluvili „mediumisticky“.

Maria tvrdila, že mimozemské vzkazy dostávala ve dvou řečech, které absolutně neznala. Později se zjistilo, že jednou z řečí bylo písmo německých templářů a druhé se zase podobalo ugaristicko-sumersko-akkadskému klínovému písmu, ale jiná část písma vypadala jako písmo Féničanů ve formě babylonského písma. Maria takové písmo později nazvala Ana’kh. Historici o takovém písmu uvažují ve smyslu, že se mohlo jednat o písmo obyvatel Blízkého východu (respektive Středního východu) a Indie.

Jelikož Maria nemohla rozumět ani jednomu z písem, která byla pro ni naprostou záhadou, nechápala ani množství technických údajů, protože pro ni byly komplikované a příliš vědecké – a vůbec nevěděla, co to vlastně viděla a slyšela ve své vizi, i když její schopnost channelingu byla téměř dokonalá. Jako první se obrátila na svého otce Tomislava, jenž byl inženýr. Řekl jí, aby vše sepsala – a nakreslila, co v hlavě slyšela. Dva dny trvalo, než to vše dala dohromady. Desítky ilustrací, nákresů létacích strojů, plánů, vzorců, čísel a měření, – a předala to otci. Ten byl v šoku, a vůbec nevěděl, co si má myslet. Protože předtím pracoval při univerzitě v Mnichově, doporučil jí, aby se obrátila na profesora Winfrieda Otto Schumanna, významného vědce té doby.

[wp_ad_camp_2]

Maria byla také posedlá číslem 33,33, což bylo číslo, které se mnohokrát v jejích náčrtech objevovalo. Když se jí na to jednou Schumann zeptal, řekla: „Tak se tam dostaneme…odsud.“ Nechápal, co tím myslí a ona mu vysvětlovala, že je to „Vesmírný čas“ umístěný na 33,33° kolem Země, kde jsouhvězdné brány, a odkud se dá uniknout pozemské gravitaci ke hvězdám. Uvedla, že to již předtím používali mimozemšťané. Je to zkratka k jiným planetám a hvězdám.

Maria a Sigrun se rozhodly vytvořit malou skupinu médií, jaká se bude zabývat studiem a výzkumem telepatických kontaktů s mimozemšťany. Nejprve se skupinka jmenovala „Celoněmecká společnost pro metafyziku“. Vedoucí byla Maria Oršič a dalšími členkami byly: Traute A. Blohm, Gudrun Jentzsch, Sigrun Kuenheim a Heike Erhardt. Později se její společnost přejmenovala na „Vril Gesellschaft“ – Společnost Vril (Vril = všeprostupující energie, pohonná síla, která se dá ovládat mentální silou. To byla informace, kterou poskytly bytosti světla Marii). Nakonec se znovu v roce 1941 musela přejmenovat na „Vril“, protože Adolf Hitler zakázal tajné společnosti. Avšak skupina Marie zůstala i tak v podstatě tajnou a nezávislou; spekuluje se ovšem také o jejím včlenění do tajné Himmlerovy společnosti „Die Kette“ (zřejmě lze přeložit jako: Řetěz). Všech pět dam Vrilu zůstávalo v nepřetržitém kontaktu s bytostmi z Aldebaranu a s bytostmi světla ze souhvězdí Býka od roku 1917 do roku 1945. Dámy Vrilu bylo sdružení pouze těchto pěti žen. Měly přísná pravidla a žádný muž mezi ně nesměl. Všech pět dam byly dlouhovlasé, oslnivé krasavice.

[wp_ad_camp_2]

Před koncem roku 1945, než se zhroutilo nacistické Německo, Maria zemi opustila. Kromě jiného na ni totiž Heinrich Himmler vydal příkaz k vraždě. Bytostně ji nesnášel a nepovažoval ji za Němku.

Společnost Vril byla zřejmě ve skutečnosti záležitostí pouze Marie a čtyř „jejích“ dam.

«

Thule

V roce 1918 také vzniká jiná, nechvalně známá společnost: Thule. Vzniká z řádu Bratrstva světla, založil ji Rudolf von Sebottendorf – a původně její oficiální název byl Studiengruppe für germanisches Altertum (Studijní skupina germánského starověku). Do této skupiny se přidal i světoznámý britský okultista Aleister Crowley. Konkrétně Thule Gesellschaft zakládá Rudolf Steiner a již zmíněný Rudolf von Sebottendorf. Společnost nejprve staví na Theosofické/Teosofické společnosti Heleny Petrovny Blavatské založené v New Yorku 1875. Odkloní se z ní několik skupin – Schwarze Ritte, spojuje ses Thule – a Schwarze Sonne (tj. Černé slunce), která zůstává samostatná. Také se formuje skupina elit SS a říká si „Die Herren vom Schwarzen Stein“ (DHvSS) /tj. Pánové z černého kamene/. Míchaly se zde esoterické a okultní směry dohromady; britsko-německý mysticismus, který právě hluboce ovlivnil Adolfa Hitlera. Nicméně, tyto směry a spolky byly v přímém rozporu s metafyzickým hnutím Marie Oršič.

Thule, která původně začala jako „Studijní skupina germánského starověku“ se později vyvinula do okultní společnosti a její zájmy se rychle orientovaly na politiku, zatímco Vril Marie Oršič se zajímal výhradně o paranormální věci, a hlavně o kontakt s mimozemšťany.

Avšak obě společnosti se vážně zabývaly vývojem super galaktických létacích strojů. Vril létacími disky a létacími stroji z jiného světa – ostatní vývojem „UFO“ do tvaru zvonu a dalšími typy.

[wp_ad_camp_2]

V roce 1919 Vril poprvé spolupracuje s Thule a i s DHvSS. Důvod byl prostý, společnost Marie Oršič neměla peníze na vývoj svého vysněného diskového stroje s pohonem „vril“. Přesto však Maria Oršič zůstává nezávislá.

Zde je třeba zmínit, že Maria byla první medium, které oznámilo světu, že mimozemšťané (bytosti světla) z Aldebaranu byli duchovně Árijci a neměli žádné teritoriální zájmy, ani je nezajímalo nacistické Německo.

(Pro vysvětlení: Árijci byli polokočovní nordičtí běloši, původně usídlení ve stepích Ruska, Íránu a střední Asie, kteří hovořili mateřštinou různých indoevropských jazyků. Indoevropané jsou lidé, kteří obývali původní árijskou domovinu. Bylo to přibližně v letech 1 500 – 800 př. n. l. – V podstatě Maria Oršič toto slovo znovu „objevila“ pro 20. století).

Myšlenka mimozemských Árijců byl nyní nový koncept/ideologie, která vysloveně vzala německé spiritisty, média, jasnovidce, armádu i politiky útokem. Navíc se tato myšlenka zalíbila Himmlerovi a začal s ní agresivní kampaň o nadřazenosti německé árijské rasy. Byl to dokonalý obraz pro jeho pokroucenou mysl. Už nebyl důvod věřit Oršič. Ta chtěla jediné, zůstat v kontaktu s mimozemšťany – a později jít je navštívit na Aldebaran.

[wp_ad_camp_2]

Thule se nezajímala o mimozemšťany ani o Aldebaran. Měli vlastní cíle. Vyvinout zázračnou zbraň jako UFO, antigravitační pohon a jaderný arzenál, aby to zajistilo nacistickému Německu převahu a vítězství.

Rozdíl mezi Thule a Vril byl značný. Zvláště budeme-li hovořit o původu árijské rasy. Maria Oršič řekla, že mimozemšťané z Aldebaranu jsou Árijci. To je úplně vše. To, co z tohoto výroku učinili nacističtí propagátoři, s Oršič nemá nic společného.

Himmler, Rudolf von Sebottendorf a vůdci ostatních společností pak řekli, že Němci jsou Árijci – akořeny německých Árijců lze nalézti v super galaktických civilizacích – v Tibetu, Antarktidě a Mu. Pak na dalších posvátných místech zmizelých civilizací.

Žel, Maria potřebovala peníze na financování svého projektu, což bylo postavit létací disk, aby mohla na Aldebaran. Protože Thule měla mezi sebou vlivné osoby, průmyslníky, známé vědce a inženýry, učinila s nimi dohodu. Avšak členové Thule byli plně oddáni Adolfu Hitlerovi a jeho zbraním hromadného ničení – plus vizi Himmlera: vyhladit Židy. Maria však byla hluboce proti tomu. NavícThule a DHvSS praktikovaly bizarní rituály plné hrůzy, Maria a Dámy Vrilu praktikovaly meditace, telepatii a channeling. Rozdíl!

[wp_ad_camp_2]

Maria se podělila se šéfem Thule, von Sebottendorfem, o koncept hvězdných bran, které vedou do jiných světů, jako paralelní vesmír apod., skrze které je možný mimozemský kontakt. Avšak Maria nesdílela von Sebottendorfovy představy o zbudování „elitní společnosti, aby mohla diktovat a budovat svá pravidla…“ – a tak se rozešli.

Medium Sigrun řekla, že mimozemšťané z Aldebaranu naučili Dámy Vrilu mnoha tajemstvím, včetně sedmi největších, jak řídit všechno v zájmu Vesmíru.

1. Budoucnost a osud lidské rasy
2. Jak cestovat vesmírem rychlostí světla
3. Jak sestavit létací stroj, který by Marii a dámy Vrilu dopravil na kraj vesmíru, kde je mateřská loď vezme na Aldebaran
4. Skutečný původ lidské rasy a proč jsme zde
5. Jak vyvinout duchovní, mentální, metafyzickou sílu, jíž lze stoupat do nejvyšších pater poznání, moudrosti a osvícení
6. Skutečnost o Bohu a ostatních bozích, a proč si je naše náboženství vytvořilo
7. Život po životě a vstup do jiných dimenzí

Celá skupina Dam Vrilu při několika svých schůzkách mluvila o Adolfu Hitlerovi a o Himmlerovi. Vyjádřily obavy, že Heinrich Himmler by určitě chtěl Vril ovládnout a využít jako vojenskou zbraň – a Dámy Vrilu s ním odmítly spolupracovat.

[wp_ad_camp_2]

Zde je rekonstrukce jedné debaty z roku 1919 mezi Dámami Vrilu:

Maria: „Bez podpory a financí nebudeme nikdy schopny postavit létací stroj z jiného světa (Jenseitsflugmaschine).“

Traute: „Myslím, že bychom měly počkat až na to, co řekne dr. Schumann. Myslím, že bychom si mohly pospíšit a sejít se s…“

Sigrun: „To není dobrý nápad. Bez pozitivního impulzu od profesora Schumanna nás nikdo nebude poslouchat.“

Maria: „To je pravda. Jinak budeme vypadat jako hlupačky. Ví některá z vás, jak vysvětlit tyto technické údaje? Já ne.“

Traute: „A co setkat se s dalšími médii? Někdo by mohl vědět něco o tom písmu (mimozemské zprávy).“

Heike: „Počkejte, proč nepromluvíš se svými přáteli v Teosofické společnosti?“ (Mluví k Marii).

Marie: „Dobrý nápad. Jsem si jista, že někdo z nich by dokázal to písmo přeložit.“ (Zpráva přijatá ve starém klínovém písmu). 

Traute: „Myslím, že před schůzkou s kýmkoli, musíme mít kompletní překlad toho písma, vědecké vysvětlení od dr. Schumanna – a před každým to skrýt.“

«

[wp_ad_camp_2]

Mezi zářím 1919 až únorem 1920 proběhlo s dr. W. O. Schumannem zhruba 5 schůzek. Maria mu předala veškeré materiály – a po prvotním skeptickém postoji se jí nakonec podporu od profesora podařilo získat.

Schumann sezval na několik schůzek s Dámy Vrilu i některé členy Thule a DHvSS. Marii bylo řečeno, že se její návrhy musejí nastudovat a technická data zpracovat, a že Marii předloží podrobnou vědeckou zprávu.

Dr. Schumann získal od Thule a DHvSS peníze a vše se rozběhlo. Schumann řekl, že ověří, zda se takový stroj dá postavit. Tvrdil, že teoreticky je to možné. Dokonce se radil i s Viktorem Schaubergerem a dr. Schapellerem, s významnými vědci té doby.

Později Schumannovo „UFO“ dalo vznik typům Haunebu I, II, III, a pak létacím diskům Vril. Schumann také Oršič poradil, aby v zájmu nechtěné pozornosti se vyhnula používat slovo mimozemšťané. Schumann tedy zpracoval technická data, která Maria získala ve svých zprávách, s Viktorem Schaubergerem a také Karlem Haushoferem, a k údivu zjistili, že údaje, které jim předala, byly vědecky platné. Dokonce technické údaje, jež předkládal Schauberger a Haushofer, nebyly pro vývoj vhodné a nebyly tak progresivní jako data, která jim předala Maria.

[wp_ad_camp_2]

První test byl v březnu 1923 v Mnichově a skončil fiaskem. Prototyp se rozpadl. Schumann chtěl od projektu odstoupit, ale Maria mu s úsměvem řekla, že vědci udělali chybu a předala mu pár výkresů a řadu vzorců, a opět s úsměvem odešla. Ještě mu řekla, aby se zaměřil na elektromagnetickou sílu v čase a prostoru, což byla koncepce vědcům absolutně neznámá. Za dvě hodiny jí Schumann oznámil:

„Ano, šlo by to!“

Jednalo se o koncepci „neverbálního příkazu“, což byla sofistikovaná mimozemská technologie.

Dne 17. prosince 1923 byl postaven první model. Znovu přišly investice od bohatých členů Thule a DHvSS, které se podařilo přesvědčit, že má cenu pokračovat, a začalo se v podstatě od nuly. Maria a Sigrun několikrát navštívily vědce v hangárech, kde se vše stavělo – a předávaly vědcům channelingový materiál a inženýrům další poznatky, jaké mezitím získaly. První úspěšný let se odehrál v lednu 1924. Stroj dosáhl rychlosti 3 000 km/h.

[wp_ad_camp_2]

Na základě technických dat Marie bylo postaveno několik typů Vrilů. Výrobní série šla za sebou takto: Rundflugzeug RFZ-1 /tj. oválné, kulaté letadlo RFZ-1/; RFZ-2; RFZ-3; RFZ-4; RFZ-5. Haunebu I; Haunebu II; Haunebu III. Nejznámějším však byl Vril 7 Geist (tj. duch, ale také rozum či intelekt), který byl postaven u společnosti Arado Brandenburg a létal v roce 1944. Byl ovládán mentálně, skrze channeling. V témže roce 1944 inženýři, kteří předtím pracovali na pohonu Vril Triebwerk, požádali Sigrun, zda by mohli použít pohon Vril Triebwerk v nově postaveném strategickém bombardéru E.555, ale Sigrun to kategoricky odmítla. I Maria reagovala podobně:

„Nezajímám se o bombardování lidí ani měst.“

Ze zahraničních zdrojů připravil a doplnil: Karel Rašín – 9. května 2019; dokorekce/redakce: Dana Rašínová | Exopolitika.cz