Masivní likvidování opia Tálibánem vyvolává otázky, co Amíci celou dobu dělali v Afghanistánu

Vláda Tálibánu v Afghánistánu – zemi, která donedávna produkovala 90 procent světové produkce heroinu – drasticky omezila pěstování opia v celé zemi. Západní zdroje odhadují, že v některých provinciích došlo k poklesu až o 99 procent. To vyvolává vážné otázky o serióznosti amerického úsilí o vymýcení drog v zemi v posledních 20-ti letech. A vzhledem k tomu, že celosvětové zásoby heroinu vysychají, obávají se odborníci podle serveru MintPress News, že by to mohlo vyvolat rostoucí užívání fentanylu – drogy desítkykrát silnější než heroin, která již nyní zabíjí více než 100 000 Američanů ročně.

Tálibán dělá to, co USA nedělaly

Již byla označena za „nejúspěšnější protidrogové úsilí v dějinách lidstva“. Týmy protidrogových brigád, vyzbrojené pouze klacky, cestují po zemi a kosí afghánská maková pole.

V dubnu loňského roku vyhlásila vládnoucí vláda Tálibánu zákaz pěstování máku s odvoláním na své silné náboženské přesvědčení i na mimořádně škodlivé sociální náklady, které heroin a další opioidy – získávané z makové šťávy – v Afghánistánu způsobily.

Nebylo to však jen chvástání. Nový výzkum společnosti Alcis, která se zabývá geoprostorovými daty, naznačuje, že produkce máku se od loňského roku již snížila přibližně o 80 procent. Satelitní snímky ukazují, že v provincii Helmand, která produkuje více než polovinu této plodiny, klesla produkce máku o neuvěřitelných 99 %. Ještě před dvanácti měsíci byla maková pole dominantou. Společnost Alcis však odhaduje, že nyní v Helmandu roste méně než 1 000 hektarů máku.

Místo toho zemědělci pěstují pšenici a pomáhají tak odvrátit nejhorší následky hladomoru, který přispěly vyvolat americké sankce. Afghánistán se však stále nachází v nebezpečném stavu a OSN varuje, že šest milionů lidí je na pokraji vyhladovění.

Tálibán se zavedením dlouho očekávaného zákazu čekal až do roku 2022, aby nenarušil vegetační období. Tím by vyvolal nepokoje mezi venkovským obyvatelstvem, protože by zlikvidoval plodinu, jejíž pěstováním strávili zemědělci několik měsíců. Od roku 2020 do konce roku 2022 vzrostla cena opia na místních trzích až o 700 %. Přesto se vzhledem k naléhání Tálibánu – a jeho účinnosti při likvidaci – jen málokdo nechal zlákat k pěstování máku.

Zákaz máku byl doprovázen podobnou kampaní proti metamfetaminovému průmyslu, kdy se vláda zaměřila na výnosy efedrinu a uzavřela efedrinové laboratoře po celé zemi.

Afghánistán produkuje téměř 90 % světové produkce heroinu. Likvidace pěstování opia proto bude mít hluboké celosvětové důsledky pro užívání drog. Odborníci, s nimiž hovořil MintPress, varovali, že nedostatek heroinu pravděpodobně způsobí obrovský nárůst užívání syntetických opioidů, jako je fentanyl, což je droga, která je podle odhadů Centra pro kontrolu nemocí padesátkrát silnější a každoročně připraví o život více než 100 000 Američanů.

Spoluúčast USA na afghánském obchodu s drogami

Úspěšná kampaň Tálibánu za vymýcení výroby drog vrhá stín pochybností na účinnost snah o dosažení stejného výsledku vedených Američany. „Vyvolává to otázku: „Čeho jsme tam vlastně dosáhli?!“ poznamenal Hoh a zdůraznil:

To podkopává jeden ze základních předpokladů, na nichž se války zakládají: údajné spojení mezi Talibánem a obchodem s drogami – koncept spojení mezi narkotiky a terorismem. Tato představa však byla mylná. Skutečnost byla taková, že Afghánistán byl zodpovědný za neuvěřitelných 80 až 90 procent světové nabídky nelegálních opiátů. Hlavními kontrolory tohoto obchodu byla afghánská vláda a armáda, tedy subjekty, které jsme drželi u moci.“

Hoh upřesnil, že nikdy nebyl osobně svědkem ani nedostal žádné zprávy o přímém zapojení amerických vojáků nebo úředníků do obchodu s drogami. Namísto toho tvrdil, že během jeho působení v Afghánistánu existovalo „vědomé a záměrné odvracení pozornosti od vývoje událostí“.

Vlevo americký mariňák trhá květinu, když hlídá makové pole v roce 2012 v provincii Helmand. Vpravo: Muž ničí maková stébla v rámci kampaně zaměřené proti nelegálním drogám v Afghánistánu v roce 2023.

Za to, že se Afghánistán stal významným drogovým státem, vděčí Washingtonu. Pěstování máku v 70. letech 20. století bylo relativně omezené. Situace se však změnila v roce 1979, kdy byla zahájena operace Cyklon, masivní přísun finančních prostředků afghánským mudžáhidským frakcím s cílem vyčerpat sovětskou armádu a ukončit její přítomnost v Afghánistánu. Spojené státy věnovaly povstalcům miliardy, ale jejich finanční potřeby přetrvávaly. Mudžáhidové se proto vrhli na nelegální obchod s drogami. Do vyvrcholení operace Cyklon se produkce opia v Afghánistánu zvýšila dvacetinásobně. Profesor Alfred McCoy, uznávaný autor knihy „The Politics of Heroin: McCoy, autor knihy „Heroinová politika CIA v celosvětovém obchodu s drogami“, sdělil agentuře MintPress, že přibližně 75 % nelegální produkce opia na planetě pochází z Afghánistánu a podstatná část výnosů z této produkce putuje k povstaleckým frakcím podporovaným Spojenými státy.

Opioidová krize je nejhorší epidemií závislosti v historii USA. Začátkem tohoto roku označil ministr vnitra Alejandro Mayorkas americký problém s fentanylem za „největší výzvu, které jako země čelíme“. V roce 2021 zemřelo na předávkování drogami téměř 110 000 Američanů, přičemž fentanyl byl zdaleka hlavní příčinou. Mezi lety 2015 a 2021 zaznamenal Národní institut zdraví téměř 7,5násobný nárůst počtu úmrtí na předávkování. Lékařský časopis The Lancet předpovídá, že do roku 2029 zemře na předávkování opioidy 1,2 milionu Američanů.

Říše drog

Vzhledem k jejich historii je možná pochopitelné, že asijské národy obecně přijímají mnohem autoritativnější opatření proti drogové závislosti. Využívání nelegálního obchodu s drogami k prosazování imperiálních cílů bylo po staletí běžnou západní taktikou. Ve 40. a 50. letech 20. století využívali Francouzi pěstování opia v oblasti „zlatého trojúhelníku“ v jihovýchodní Asii, aby čelili rostoucímu vietnamskému hnutí za nezávislost.

O století dříve Britové využívali opium k rozdrcení a dobytí velké části Číny. Neukojitelná touha Británie po čínském čaji začínala zemi přivádět na mizinu, protože Čína za něj přijímala pouze zlato nebo stříbro. Britové proto využili sílu svého námořnictva a přinutili Čínu, aby jim postoupila Hongkong. Odtud pak zaplavila pevninskou Čínu opiem vypěstovaným v jižní Asii (včetně Afghánistánu).

Účinek opiové války byl ohromující. Do roku 1880 Britové zaplavovali Čínu více než 6 500 tunami opia ročně, což odpovídalo mnoha miliardám dávek. Čínská společnost se zhroutila, protože se nedokázala vypořádat se sociálním a ekonomickým rozvratem, který přinesly miliony závislých na opiu v celé říši. Číňané dodnes toto období označují jako „století ponížení“.

V jižní Asii mezitím Britové nutili zemědělce, aby místo jedlých plodin pěstovali mák, což způsobilo vlny obrovských hladomorů, jaké nikdy předtím ani potom nebyly zaznamenány.

A v 80. letech ve Střední Americe prodávaly Spojené státy zbraně Íránu, aby financovaly krajně pravicové eskadry smrti Contra. Contras byli hluboce zapleteni do obchodu s kokainem a svou špinavou válku podporovali prodejem cracku v USA, což podle novináře Garyho Webba umožňovala Ústřední zpravodajská služba.

Imperialismus a nelegální drogy tedy běžně patří k sobě. Vzhledem k tomu, že úsilí Talibanu o vymýcení opia je v plném proudu, spolu s jedinečným americkým fenoménem závislosti na opiátech, je však možné, že Spojené státy v příštích letech utrpí citelnou zpětnou ránu. Smrtící epidemie fentanylu se pravděpodobně jen zhorší a zbytečně připraví o život další statisíce Američanů. A tak i když se Afghánistán pokouší zbavit svého smrtelného problému s drogovou závislostí, jeho kroky mohou urychlit epidemii, která slibuje zabít více Američanů než všechny dosavadní imperiální snahy Washingtonu.

Zdroj: MPN

---

---

---