Hledejte na tadesco.org
Archiv
Nejnovější zprávy
Související zprávy
Maso a zas maso? Aneb fakta o zdravém příjmu bílkovin
[wp_ad_camp_2]
Bílkoviny neboli proteiny jsou vedle tuků a sacharidů třetí skupinou makroživin, bez nichž by se naše tělo neobešlo. Pojďme si tedy na ně posvítit ze všech úhlů pohledu, a udělejme si tak více jasno ve prospěch svého zdraví.
ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ KÁMEN
Bílkoviny jsou základním materiálem našeho organismu: potřebujeme je pro svůj růst, údržbu a opravu tělesných tkání, tvoří základní strukturu kostí, kůže, svalových vláken, enzymů a hormonů. Při nedostatku cukrů v těle nám slouží i jako nouzový zdroj energie. Jsou také součástí mnoha protilátek, a významně se tak podílí na imunitních reakcích. Na rozdíl od tuků a sacharidů si je neumíme uschovat do zásoby. Abychom nehubli, necítili se slabí a neztráceli svalovou hmotu, potřebujeme je jíst každý den, a to desítky gramů.
KDE VŠUDE JSOU?
Podle původu bílkoviny dělíme na rostlinné a živočišné. Rostlinné se nacházejí v obilovinách, semenech, ořeších, mořských řasách a zejména v luštěninách a sóje. Ve velmi malém množství je najdeme i v zelenině (nejvíce v brokolici) a ovoci. Živočišné zdroje dobře známe: maso, ryby, vejce, mléko a mléčné produkty.
BEZ ESENCIÁLNÍCH BY TO NEŠLO
Proteiny přijaté potravou se v zažívacím traktu mění na bílkoviny tělu vlastní: rozkládají se na základní stavební prvky, aminokyseliny. Tyto aminokyseliny dělíme na esenciální a neesenciální. Neesenciálních je 12 a tělo si je samo vytváří. Ty esenciální (celkem 8) si naše tělo neumí vyrobit, a musíme je tedy sníst. Jsou obsaženy v živočišných zdrojích, ale nové studie ukazují, že i v sóje. Mimo jiné také v Hawaii Spirulině od Energy, která je nejlepším zdrojem rostlinných, dobře vstřebatelných bílkovin (tvoří 70 % jejího obsahu při 80% vstřebatelnosti).
[wp_ad_camp_2]
IDEÁLNÍ PROTEINY
Komplexnost bílkovin je velmi diskutovanou problematikou. Pokud ve stravě chybí, byť jediná z esenciálních aminokyselin, mohou být ostatní přítomny i ve velkém přebytku, a stejně zůstanou pro tělo nevyužitelné! Jako ideální, pro naše tělo plnohodnotné, jsou bílkoviny obsahující všech 8 esenciálních aminokyselin v žádaném poměru a množství (živočišné zdroje, sója, Hawaii Spirulina). Jelikož jsou rostlinné zdroje kromě sóji neplnohodnotné právě kvůli nevyváženému poměru aminokyselin, musíme je vzájemně kombinovat a pojídat společně, například: luštěniny + rýže (obiloviny) + semena, abychom dosáhli komplexnosti.
MÁTE SPRÁVNÝ DENNÍ PŘÍJEM?
Náš denní příjem by měl tvořit zhruba 0,8 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti. Vyšší množství (cca 1,5 g na 1 kg tělesné váhy) si mají dopřát sportovci, těhotné a kojící ženy, vegani, vegetariáni a děti v růstovém období. Naopak lidé (nesportovci) nad 45 let by měli ubrat na 0,7 g na 1 kg váhy. Pokud je konzumace bílkovin dlouhodobě nízká, jak tomu bývá spíše u některých méně edukovaných veganů či vegetariánů, snižuje se imunita, zhoršuje schopnost hojení kůže, řídnou vlasy a nehty, vznikají otoky a svalové atrofie. Smutným příkladem jsou také vyhublé africké děti s vypouklými bříšky jako důsledkem nadměrné konzumace sacharidů, a naopak dlouhodobého nedostatku bílkovin.
VÍCE BÍLKOVIN: VĚTŠÍ SVALY?
Mnoho aktivních sportovců se domnívá, že čím více konzumují bílkovin, tím více jim naroste svalstvo. Ani maximálně trénované tělo není schopno účinně zpracovat více než 2,2 g bílkovin na 1 kg vlastní váhy. A to za předpokladu, že se jedná o intenzivně rostoucí mladý organismus. Jakékoliv množství nad tuto hranici má za následek nebezpečné energetické zatížení těla, o kterém si povíme dále.
[wp_ad_camp_2]
POZOR NA NADBYTEK
Český národ preferuje převážně masité pokrmy. Odborníci varují, že konzumujeme nadbytečné množství bílkovin. Maso je pro nás hůře stravitelné, a proto by se to s ním nemělo přehánět. Jednoduché doporučení zní: dát si jen takovou velikost, jako je naše dlaň, a častěji praktikovat bezmasé dny s kombinací bílkovin z ostatních zdrojů. Příliš velká jednorázová proteinová bomba (například při známém pokrmu ze školní jídelny: čočka s klobásou a vejcem anebo při návštěvě steakhouse) způsobí, že v naší krvi nadměrně stoupne hladina aminokyselin. A jelikož si náš organismus neumí aminokyseliny uskladnit jako cukry nebo tuky, musí je odbourat procesem, kdy je výsledným odpadním produktem močovina, kterou z těla vyloučíme močí. Kvůli tomu si přetěžujeme ledviny a játra. Obecně přebytek dusíkatých odpadních produktů při metabolismu bílkovin může zvyšovat riziko alergií a vzniku autoimunitních problémů. A jelikož při tom naše zažívací ústrojí musí více pracovat, zbývá nám tím pádem méně energie na procesy regenerace organismu. Zvýšená kyselina močová může také vést k zánětu kloubů – tzv. dně, nestrávené zbytky bílkovin ve střevě zahnívají a vytváří podmínky k plynatosti, bolestem břicha, dokonce i k rakovinotvorným zárodkům v tlustém střevě.
PARADOX: HODNĚ MLÉKA, MÁLO VÁPNÍKU
Další úskalí vyššího příjmu bílkovin spočívá v jejich obsahu síry. Čím více aminokyselin obsahujících síru přijmeme, tím větší je následná ztráta vápníku močí. Tento vápník pochází z našich kostí, odkud se uvolnil (nemáme-li dostatek minerálů z potravy), aby kyseliny zneutralizoval. Typickým příkladem může být mléko a produkty z něj, které jsou právě na tyto látky bohaté. Při sledování reklam či čtení různých doporučení zachovejme tedy selský rozum v duchu „všeho s mírou“ a mléčných produktů rozhodně nejezme přespříliš.
[wp_ad_camp_2]
TEORIE KREVNÍCH SKUPIN
Teorií se proslavil americký naturopatický lékař Dr. D’Adamo. Podle něj jsou jedinci s určitými typy krve přirozeně nakloněni k vegetariánství, jiní zase potřebují více masa.
- Typ 0 (lovec) je vývojově nejstarší a maso mu dělá dobře. Ideálně by jej ale měl konzumovat maximálně 3x týdně. Pro nulky je vhodné omezit obiloviny (hlavně pečivo) a luštěniny. Po vysazení (omezení) lepku jim často klesá váha.
- Typ A (zemědělec) se vyvinul později a je to vlastně takový první vegetarián. Áčkařům příliš mnoho masa nedělá dobře, a pokud si nějaké dají, měla by to být hlavně drůbež a ryby. K udržení váhy a celkové energie potřebují vegetariánskou stravu s dobře promyšlenou kombinací rostlinných bílkovin.
- Typ B (kočovník) si může dopřávat maso i mléčné výrobky. K udržení váhy a celkové energie potřebuje rovnováhu mezi fyzickou a duševní aktivitou.
- Typ AB (enigma) v sobě slučuje doporučení i omezení jak pro typ A, tak B. Jako evoluční záhadu lze u něj zmínit, že reaguje jako chameleon na měnící se podmínky životního prostředí a stravování.
VÍTE TO?
Abychom alespoň orientačně věděli, kolik gramů bílkovin naše tělo získá ze 100 g sýrů, masa, vajec, jogurtů a jiných produktů, je dobré mít v této problematice jasno. Jejich množství lze vyčíst buď přímo na obalech výrobků či na internetu. My vám zde přinášíme zjednodušený přehled:
[wp_ad_camp_2]
| produkt | bílkoviny (g/100 g) | produkt | bílkoviny (g/100 g) | produkt | bílkoviny (g/100 g) |
| eidam 30% | 24 | mléko | 3 | vejce – bílek | 10 |
| sýr cottage | 13 | drůbeží maso | 24 | čočka | 27 |
| tvaroh | 20 | zvěřina | 24 | hrách | 7 |
| olomoucké tvarůžky | 30 | hovězí maso | 15 | fazole | 24 |
| tvaroh na strouhání | 29 | ryby | 17 | tofu | 16 |
| bílý jogurt | 5 | tuňák ve vlastní šťávě | 24 | brokolice | 4,5 |
MALÉ SHRNUTÍ NA ZÁVĚR
Naše tělo využije přesně tolik bílkovin, kolik právě potřebuje. Zbytek je v podstatě rozdělen na dvě části. První z nich skončí v toaletní míse a druhá, které se podaří proniknout do krevního řečiště, se přemění na sacharidy jako případný zdroj energie. A pokud není využita, uloží se, jak jinak, než v podobě tuku.
NÁŠ TIP: HAWAII SPIRULINA, KONCENTROVANÁ BÍLKOVINA
Havajská spirulina je doporučována Mezinárodní Zdravotnickou Organizací (WHO) jako maximálně nutriční doplněk stravy. Obsahuje, díky svému specifickému způsobu pěstování, téměř dvojnásobné množství biologicky prospěšných látek než jakákoliv jiná spirulina, a asi 30 nutrientů, které v ostatních vůbec nenajdeme! Je výjimečná zastoupením bílkovin, které tvoří až 70 % jejího celkového objemu, a tím se tato sinice stává nejlepším rostlinným zdrojem komplexních proteinů. V praxi to znamená, že z pár gramů Hawaii Spiruliny vyživíme své tělo mnohem větším množstvím bílkovin než z několika set gramů masa (Pitchford P., 2002, Healing with Whole Foods: Asian Tradition and Modern Nutrition).
Zajímavostí je i její obsah kyseliny gama-linolenové, obsažené v mateřském mléce, a vysokého množství vitaminu A. Ten posiluje zrak, naši obranyschopnost, zodpovídá za krásnou pokožku (akné je často důsledkem jeho nedostatku) a pomáhá s obnovou kostí, zubů, vlasů a nehtů (Ballentine R., 1978, Diet & Nutrition: a Hollistic Approach). Kromě všech těchto funkcí se má za to, že také hraje zásadní roli v prevenci proti různým druhům rakoviny (Pitchford P., 2002, Healing with Whole Foods: Asian Tradition and Modern Nutrition). Dalším pozitivem pro naše zdraví je i obsah všech vitaminů skupiny B, včetně B12. Z doporučené denní dávky získáme až 30 % denního příjmu železa.
[wp_ad_camp_2]
Zdroj: 1
Jelikož tělo „sestavuje“ bílkoviny z aminokyselin (a bílkoviny z masa či rostlin musí nejdřív rozložit na aminokyseliny, aby z těchto aminokyselin pak mohlo sestavit ty své bílkoviny), tak stačí přijímat v DDD na kg esenciální aminokyseliny (dle této logiky, kterou jsem právě teď popsala):
požadavky (mg/kg tělesné hmotnosti/den)
dospělí
histidin 10
isoleucin 10
leucin 14
lysin 12
methionin a cystein 13
fenylalanin a tyrosin 14
threonin 7
tryptofan 3,5
valin 10
arginin 3,5
Já jsem si koupila všechny tyto aminokyseliny bez příměsi (v prášku), odměřila daný poměr a nasypala do tablet a denně jím DDD. Je s tím do začátku trochu počítání, protože v 5 ml odměrce např. tryptophanu může být účinné lákty např. 1,5g. Tedy se to musí hodně dobře vypočítat, ale pak už to funguje jak má (nemusím hlídat co jím nebo nejím, když beru DDD všech vitamínů i aminokyselin v tabletách). Nevýhoda: nevím, z čeho je ten či onen aminokyselinový prášek vyroben (některé jsou chemicky vyrobené a další nevím, možná jsou z masa možná z něčeho jiného-levnějšího). Výhoda vitamínů a minerálů v tabletách je to, že dnes už se dají najít přírodně vyrobené či s vysokou vstřebatelností (v chelátové vazbě), ale u aminokyselin to zatím nikde nepíšou, jak a z čeho se to vyrábí. Další nevýhoda: na 50kg hmotnosti to vychází na cca 10 tablet aminokyselin denně, u lidí, kteří váží víc to může být až dvojnásobek a to už se každý den zapíjí těžko tolik tablet. Nebo se ten prášek (ta směs) dá zalít vodou, ale to je zase hnusné na chuť (hořké). Každopádně hotové směsi aminokyselin pro sportovce nekupovat, nenašla jsem žádnou, kde by byly všechny aminokyseliny ve správném poměru.
Dobrý den, podělíte se s námi i o informaci, kde jste si koupila všechny AMK v prášku? Díky moc!
Dobrý den,
většinu jsem koupila v obchodě namaximum tečka cz:
http://www.namaximum . cz/kategorie/aminokyseliny/l-histidine/
http://www.namaximum . cz/kategorie/aminokyseliny/l-isoleucin/
http://www.namaximum . cz/kategorie/aminokyseliny/leucine-l-leucin/
http://www.namaximum . cz/kategorie/aminokyseliny/lysine-l-lysin/
http://www.namaximum . cz/kategorie/aminokyseliny/l-methionine/
http://www.namaximum . cz/kategorie/aminokyseliny/l-fenylalanin/
http://www.namaximum . cz/kategorie/aminokyseliny/l-valin/
Arginin jsem koupila na nu3tion tecka cz (protože v té době ho v obchodě namaximum ještě neměli, ale teď už tam je od jiné značky):
https://www.nu3tion . cz/l-arginin-pure
Threonin jsem koupila na cz-sportovni-vyziva tecka cz, ale už ho tam nemohu najít. Byly to kapsle naplněné práškem 100% threonin, kapsle se dá otevřít a prášek vysypat.
Stejně tak Tryptophan jsem koupila na namaximum tecka cz a také ho tam už nemohu najít.
O tryptophanu jsem četla, že s ním byly v minulosti nějaké problémy, když ho špatně vyrobili a já koupila od Natural Nutrition, přičemž na obale psali, že ten jejich výrobek je zpracovaný dobře a k těmto problémům by u této značky docházet nemělo. Proto jsem věřila této značce, ale vypadá to, že už není k sehnání (stáhli jí z prodeje – měla také problémy?). Ostatní aminokyseliny je asi víceméně jedno, jakou značku koupit, ale u toho Tryptophanu je lepší si dávat pozor (ale sama nevím, jestli ta značka Natural Nutrition je OK, jelikož tryptophan jsem si koupila kvůli nespavosti jako první a na začátku jsem si ještě neuměla vypočítat dávkování a vzala jsem si dávku pro svalnatého sportovce, což bylo asi 10-20x více než je moje DDD – a sice jsem spala jako zabitá, ale trochu jsem u toho spánku blouznila a nemohla jsem se probudit až do druhého dne odpoledne – pak jsem dávku snížila a vše bylo OK).
Tady je DDD vypočítaná pro ty značky, které jsem si koupila, pro 50kg hmotnosti:
histidin 2,86 poměr (5ml je 6,02g) – 0,54 ODMĚRKY NABRAT …0,083 odměrky denně
isoleucin 2,86 poměr (5ml je 2g) – 1,625 ODMĚRKY NABRAT …0,25 odměrky denně
leucin 4 poměr (5ml je 1,25g) – 3,64 ODMĚRKY NABRAT …0,56 odměrky denně
lysin 3,43 poměr (5ml je 3g) – 1,3 ODMĚRKY NABRAT …0,2 odměrky denně
methionin 3,7 poměr (5ml je 4g) – 1,04 ODMĚRKY NABRAT …0,16 odměrky denně
fenylalanin 4 poměr (5ml je 2g) – 2,275 ODMĚRKY NABRAT …0,35 odměrky denně
threonin 2 poměr (1 tabl.je 0,7g) – 3,25 TABLETY VYSYPAT …0,5 tablety denně
tryptofan 1 poměr (5ml je 1,5g) – 0,754 ODMĚRKY NABRAT …0,116 odměrky denně
valin 2,86 poměr (5ml je 2g) – 1,625 ODMĚRKY NABRAT …0,25 odměrky denně
arginin 1 poměr (5ml je 3,3g) – 0,34 ODMĚRKY NABRAT …0,053 odměrky denně
Jediné, u čeho si nejsem jistá, je histidin a arginin, protože se zdroje rozcházejí (v DDD či někdo si myslí, že tyto aminokyseliny potřebují dodávat pouze děti či něco takového – u těch dvou jsem to vypočítala tak nejlíp, jak mi to přišlo vhodné).
To „číslo poměr“ znamená, v jakém poměru s danou aminokyselinou počítám (v poměru s ostatními aminokyselinami). Toto číslo je odvozeno od té tabulky v prvním komentáři: požadavky (mg/kg tělesné hmotnosti/den). A to tak, že jako první jsem koupila aminokyselinu tryptophan (a u té je také nejvíce potřeba hlídat přesné množství, abych se nepředávkovala jako se mi to jednou stalo) a proto jsem tryptophan označila poměrem „1“ a zbytek od toho vypočítala.
„5ml je několik g“ znamená, že jsem si na stránkách internetového obchodu (či u některých to napsané nebylo, tak jsem se musela zeptat e-mailem) vyhledala, že když naberu 5ml prášku dané značky, tak dostanu tolik a tolik gramů účinné látky (je to závislé od hustoty/jemnosti prášku a i od koncentrace). Je to u každé značky jiné proto tyto údaje platí pouze pro ty značky aminokyselin, které jsem si koupila a pro jiné značky se to musí zase vyhledat a přepočítat.
A „číslo ODMĚRKY NABRAT“ znamená, kolik 5ml odměrky naberu a dám do společné nádoby, kde poté všechny aminokyseliny smíchám. Např. histidin 0,54 OMĚRKY NABRAT = vezmu 5ml odměrku a naplním jí do půlky (a mini kousek, ale to se nedá moc dobře odhadnout, takže cca do půlky tak, aby to nebylo méně než polovina). Takto to udělám u všech aminokyselin a výsledek pak pořádně promíchám/protřepu v uzavřené nádobě. Vezmu veganské kapsle ty velké (myslím, že to je „00“) a pomocí plničky naplním 24 kapslí najednou. Pokud mi zbyl prášek, tak vezmu dalších 24 kapslí a zase naplním. Pro 50kg člověka je pak DDD 10-11 kapslí denně.
Na konci je ještě údaj „číslo odměrky denně“, což je jenom pomocný údaj pro výpočet DDD pro 50 kg člověka, což je těch 10-11 kapslí denně.
Stačí koupit nejmenší balení od každé aminokyseliny, jelikož ty DDD jsou malé (ne jako pro sportovce, kteří chtějí mít co největší svaly) a tak to malé 100g balení (kromě leucinu) vydrží docela dlouho (většinou dokud mu neprojde trvanlivost, ale je pravda, že jsem to nejedla každý den, občas jsem zapomněla nebo na čas přestala užívat, takže to nevím jistě).
Když jsem ty aminokyseliny užívat začala, tak jsem po snědení cítila teplo v břiše jako po nejlahodnějším jídle a to mi vydrželo cca půl hodiny. Po čase ale mi ty aminokyseliny začaly být nepříjemné a naopak jsem začala cítit nepříjemný pocit v břiše. Nevěděla jsem, čím to je, a pak jsem zjistila, že sice mám všechno dobře vypočítané, ale v té době jsem si neoznačila, které číslo je jen pomocný výpočet a co mám nabrat do té odměrky a nabírala jsem do odměrky poměr místo ODMĚRKY NABRAT. Takže jsem to nabírala špatně! Než jsem je začala brát, tak jsem byla veganka a bílkoviny jsem téměř nejedla (protože luštěniny mi nechutnají), měla jsem nafouklé břicho jako ty děti v africe celý život, jelikož jsem jedla především karbohydráty a sacharidy. Proto i při špatném poměru ze začátku tělo reagovalo příjemně (asi lepší něco než nic), ale po čase už mu ten poměr byl nepříjemný. Díky tomu jsem i na to došla, že nabírám do odměrky nesprávně, a lépe jsem si to poznačila. Od té doby, co už ty kapsle plním dobře, necítím po zapití kapslí vůbec nic (ani příjemné, ani nepříjemné).
Když jsem brala ten špatný poměr těch aminokyselin, tak tryptophan jsem brala kupodivu akorát. A o tryptophanu jsem četla, že je dobré ho brát zvlášť (ídeálně spolu s vitamínem B), zvlášť protože v kombinaci s ostatníma aminokyselinama se hůř vstřebává, a tak beru ještě večer před spaním malou dávku tryptophanu a k tomu zapíjím i b-komplex.
Bór beru společně s koriandrem (pak se lépe vstřebává asi-ale už nemůžu najít, kde jsem to četla) a vápník se musí brát (dohromady) s (přírodním) vic C = Acerola, ideálně i s hořčíkem, fosforem, přírodním D3 a K2 (MK-7). Může se k němu brát kolagen, i když ten si tělo umí vyrobit, tak to není nezbytné. Vápník je dobré brát před spaním a měl by se brát min 1 hod (ale raději delší odstup) od Železa (vápník brání vstřebávání železa).
Sodík se brát nemusí, protože je součástí soli. Draslík se brát také nemusí, pokud člověk sní za den alespoň misku sušených meruněk a nebo 2 banány, tak tím pokryje DDD. A když to nějaký den nesní a hodně solí, tak si ho může vzít v tabletě, protože pokud jsem snědla víc sodíku, je lépe ASI sníst i draslík na vyrovnání (sodíkodraslíková pumpa – ale tohle nevím jistě, něco málo jsme se o tom učili ve škole a moc si to už nepamatuju). Stejně tak Omega – stačí sníst 2x za týden rybu (já jím pouze sladkovodní) a DDD je pokryta. Síra se také brát nemusí, jelikož je součástí methioninu (=esenciální aminokyselina, která je součástí směsi výše). Kobalt se také brát v doplňcích nemusí, jelikož je součástí B12 a tedy pokud někdo bere B-komplex, kde je i B12, tak už ho má zajištěný.
Zinek, měď, železo, chrom, bór a selen se dají sehnat v chelátové vazbě (=lepší vstřebatelnost). Vlastně to je myslím navázání na aminokyseliny, ale jistá si tím nejsem. Vápník a hořčík také prodávají v chelátové vazbě a nebo i spolu s fosforem v bioaktivní formě (=z mořských řas lithothaminon calcareum) – nevím, co je lepší, jestli chelát a nebo mořská řasa. Vitamín C je podle mě nejlepší jako Acerola Extrakt (prášek). B-komplex je nejlepší (co jsem našla) Super Forte Terezia, v žádném jiném nebyly všechny vitamíny B v alespoň minimálním množství (v některých byly nějaké zastoupeny hodně a jiné téměř vůbec atd.), zatímco tento má množství akorát (DDD = ani málo ani moc) a jsou v něm takto zastoupeny všechny vitamíny B kromě cholinu a inositolu (a paba, o té píšu níže), které beru zvlášť (dají se sehnat v prášku či kapslích s práškem). Nevýhoda B-komplexu je v tom, že nevím, jestli se nevyrábí z droždí, které se snažím omezit či nejíst. Ale než mít nedostatek nějakého z vitamínů B, tak to raději jednu tabletku, ve která je možná z droždí, ale už by mělo být mrtvé, denně sním. Přírodní jód se nachází v tabletách Kelp, dokonce u těch, co mám, stačí denně sníst 1/2 tablety a mám DDD zajištěnou. Mořská řasa je zase z moře a z toho také nic nejím (kvůli radiaci), ale přírodní jód jsem jinde nesehnala. Když totiž u nějakých tablet je DDD např. 1/5 tablety (tak tomu je např. u chromu, který mám), tak ty tablety prostě rozpůlím na 5 částí, jedno, že ty části nejsou stejně velké – jeden den sním o trochu menší část a jiný den zase větší – tělo si s tím poradí. Když mám vitamín či minerál v kapsli s práškem a DDD je např. 1/3 kapsle, tak vezmu koření (k bóru koriandr, k tryptophanu, který beru před spaním, skořici Cejlon mletou a k mědi mám kurkumu), vypočítám si poměr, odměřím koření, vysypu k němu potřebný počet tablet, promíchám a naplním si to do prázdných kapslí – a když je to dobře spočítané, tak v té jedné mé tabletě, kde je koření+např. minerál, je ta 1/3 kapsle. Takto se nepřetěžuje tělo nadbytečným příjmem vitaminů či minerálů a ještě k tomu člověk ušetří. Vyjímka je vitamín D3, K2 a A (všechny jsou vlastně rozpustné v tucích), protože když se berou v přírodní formě, tak dle nějaké studie ( http://vyzivujicitradice . cz/tag/vitamin-k2/ – * pozor, stránka se špatně načítá) přírodní národy překračovaly DDD a díky tomu se měli lépe. Musí se brát ale tyto tři vitamíny současně ve vyšší dávce, ne jenom jeden. Vitamín D3 je v přírodní formě podle mě od značky Biomin. Vit K2 stačí brát ve formě MK-7 a vitamín A pouze jako retinol, i když lidé, co následují W.A.Pricea si myslí, že uměle vyrobený retinol by se brát v tabletách neměl. Já beru DDD vit A retinol a k tomu beta karoten (ze kterého si tělo může vyrobit vit A) – tedy to je dohromady více než DDD. Vit. D3 beru 2x DDD v jednom dni a stejně tak i vitamín K2 ve dvojnásobné dávce. Probiotika jsou nejlepší GutPro infant (tedy pokud máte ABKM či intoleranci laktózy, tak to jsou snad jediné vhodné). Vitamín E je v přírodní formě jako „d-alfa-tokoferol“ a je dobré ho brát i s ostatními tokoferoly (např. Gamma, D-Delta, D-beta tokopherol), jediný takový přípravek jsem našla od firmy Solgar. Selen je dobré brát spolu s vit.C, ale nepřekračovat DDD, na selen se názory také liší (jestli a jak je prospěšný či v jaké formě – myslím, že jsem četla, že jsou 3 formy a nakonec jsem se ho rozhodla brát v chelátové vazbě). Prvek Germanium obsahuje reishi (houba), tento prvek asi není esenciální a není ani prozkoumaný, i tak si reishi občas dám (https://www.celostnimedicina . cz/germanium.htm) – germanium je dle toho článku ale i v cibuli či česneku. Dále beru vitamín K1 a paba (paba asi není esenciální: https://www.celostnimedicina . cz/paba-chrani-pred-skodlivymi-vlivy-okoli.htm, beru jí, protože spolu s manganem stimuluje funkci hypofýzy, ale nevýhoda je, že je asi vyrobena z pivovarských kvasnic – i když nevím, jestli všechny značky mají stejnou výrobu).
* “ výzkumy dr. Westona A. Pricea. Dr. Price popsal i ve své knize z roku 1939 Výživa a fyzická degenerace chování a fungování „jakéhosi“ faktoru X (též aktivátor X, Priceův fakotor), kterého v mikronutričním profilu výživy 14 různých přírodních izolovaných zdravých národů bylo (spolu s vitamíny A a D) shodně (třebaže každý jedl něco jiného – měli jiný makronutriční profil stravy) 10 x více než ve stravě Američanů té doby. Vitamíny A, D a K2 fungují synergicky jako spolučinitele (např. čím víc máme Ca a vit. D, tím se zvyšuje potřeba těla po vit. K2, které stravou přírodní národy ale vyhovovali, atd.), nejspíš proto se jimi z přirozeného jídla přírodní lidé (překračující naše slavné denní dopor. dávky -DDD. Vzhledem k syntetickým vitamínům izolovaných od spolučinitelů v přirozených potravinách, kterých se často DDD týkají, budiž stanovené DDD velmi užitečné) neotrávili, BA NAOPAK – zajistili si tak optimální vývin obličejových kostí a celé kostry.“
Křemík je dobré asi brát v organické formě, ale takový jsem zatím nenašla, ještě jsem neměla čas se tomu věnovat, napsala jsem si to jako úkol do budoucna. Fluor nevím, jestli brát (pokud si někdo čistí zuby pastou s fluorem, tak bych určitě nebrala, protože ho bude mít dost). Mangan se jako doplněk stravy asi neprodává, stejně jako molybden a nikl. Mangan a molybden můžou být v DDD součástí složení např. proteinové směsi (např. Garden of life* – ale tam je pouze 50% manganu v DDD). Nikl se zase nachází v ženšenu (ale nikdo nepíše kolik niklu tam je). *Garden of life nevím, jestli dlouhodobě užívat, protože jsou v něm obsaženy (asi trávicí) enzymy (ty jsou prospěšné, ale tělo si je umí vyrobit samo a podle mě není dobré brát dlouhodobě nic co není esenciální, aby tělo „nezlenivělo“ – zatím je to ale jediný preparát, kde mám uvedeno kolik manganu a molybdenu obsahuje a zároveň pokud někomu tělo špatně tráví, tak než to vyléčí, tyto enzymy pomáhají strávit potravu a tedy by měly zajišťovat i lepší vstřebatelnost všech těchto doplňků stravy).
Tak a to by měly být všechny esenciální aminokyseliny, minerály a vitamíny.
Oprava:
Selen je dobré brát spolu s vit.E – vit E tam měl být..
Garden of life obsahuje 130% DDD molybdenu, ale pouze 40% DDD manganu v jedné odměrce (když si vezmu dvě odměrky, tak mám sice 80% manganu, ale překročím DDD molybdenu na 260%..). Mangan je ale obsažen i v Kelp doplňku (alespoň v tom, co mám).
Beta karoten se dá sehnat i bez sóji (např. se slunečnicovým olejem, sóju totiž taky nejím, kromě nějaké pravé sójové omáčky či miso genmai mi nechutná).
A sůl mám nejraději „Přírodní sůl z Praid – Parajdi Só“ – od té doby, co jsem jí koupila nejím žádnou jinou, i himalájská sůl mi oproti ní připadá moc „kyselá“ a chuťově není tak dobrá, tato má nejlepší chuť. Jen škoda, že už se nedá nikde koupit, až mi dojdou zásoby, tak nevím co budu dělat, protože jiná sůl mi už nechutná. Ještě teda černá sůl (taková s tím vaječným aroma) je dobrá, ale to je spíš k jídlu výjimečně než to jíst pořád. (Každopádně asi nejíst sůl mořskou, protože tam můžou být plasty.)
A selen by se měl brát v množství 50 mcg (max) a to v chelátové vazbě (uměle vyrobený selen je toxický, anorganický se nemusí dobře vstřebávat).
http://www.osel . cz/7478-zklamani-ze-selenu.html (tady nepíšou, jaký typ selenu jim v té studii dávali – jestli to náhodou nebyl ten uměle vyrobený a tedy škodlivý)
http://www.bezpecnostpotravin . cz/selen-zdroje-ucinky-a-zasobovani.aspx
„Potřeba selenu se pohybuje mezi 16 – 70 μg denně (tj. 0,3 – 1,1 μg/kg tělesné hmotnosti). Americký úřad FNB stanovil na základě studie doporučenou dávku 55 μg/den (pro těhotné ženy o 5 a pro kojící o 15 μg více). WHO a SCF stanovili hodnoty trochu nižší.“
http://www.bezpecnostpotravin . cz/selen-zdroje-ucinky-a-zasobovani.aspx
„Běžné formy potravinových doplňků:
Selenit/selenát sodný (anorganický) – méně účinný, má vyšší toxicitu než organický selen
Selenomethionin (organický)
Selen vázaný na kvasnice
Užívání potravinových doplňků s obsahem selenu vždy předem konzultujte s ošetřujícím lékařem, který určí množství denní dávky! “
A ještě jsem zapomněla na vanad:
http://www.prozdraveziti . cz/vanad-v-
Dřív jsem byla proti braní doplňků (vitamíny, minerály atd.), měla jsem z toho špatný pocit a v té době ještě nebyly kvalitní=nevstřebávaly se, byly většinou nějak uměle vyrobené a spíše škodili než pomáhali. Pak se to ale jednou změnilo a když jsem se tedy podívala na internet, jaké doplňky už jsou k sehnání, tak konečně byly k sehnání už přírodní či takové, které neškodí zdraví. A tak jsem změnila názor a myslím si, že když je půda vyčerpaná, tak se DOBRÉ doplňky brát můžou.
A ještě jeden článek o chelátové vazbě minerálů:
http://www.ustavprovyzivu . cz/?p=82
Každá figura je jedinečná a má svoje specifikum,neexistuje tudíž žádný pevný návod…Pohrál jsem si s 11dny bez jídla ono to funguje,prostě bych nemusel jíst..Jenže,jsou tu chutě,takže se stravuji bez masa a uzenin a ted po Vánocích si střihnu takových pět dní bez jídla..Jeden den,jednou kilo dole…
NESÚHLASÍM!!! Asi pred piatimi rokmi mi prišiel nevyžiadaný e-mail v ktorom stálo že so sójou to nie je tak ako nám to prezentujú médiá. teda Čínania pred niekoľkými tisícmi rokov nejedli sóju ani ju nedávali zvieratám. Používali ju ako mi používame ďatelinu a lucerkum teda ako medziplodinu na koreňoch ktorej parazitujú baktérie akumulujúce dusík zo vzduchu. Výskum potvrdil že sója obsahuje blokátory vápnika železa ( a ostatné prvky som si nezapamätal) a preto je na konzumáciu nevhodná. Sám to potvrdím že po jej konzumácii som nevyzdravel a nebolo mi lepšie. Čínania vymysleli fermentáciu s´oje po ktorej by mala neškodná. Predávajú ju v biopotavinách ale mne nechutila.
O mäse doplním že dravé zvieratá majú iný tráviaci systém, nám trávenie mäsa škodí.
O mlieku hovorí dr. Veit. Enzýmy na trávenie materinského mlieka sme stratili keď nás matka prestala kojiť,, enzýmy na trávenie kravského mlieka sme nikdy nemali. Tvrdí žýe konzumáciou mlieka sme tuční a hlúpi. https://www.youtube.com/watch?v=vN0ape6tGNE
Myslím že mám aj dôvod nesúhlASIť.