Matka Tereza byla vše, jen ne svatá

Na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu se srocuje dav čítající deseti tisíce hlav. Lidem se v očích zračí posvátná úcta. Píše se 4. září 2016 a papež František dokončuje oficiální projev k příležitosti svatořečení Matky Terezy. Nestíhá ani dokončit poslední větu a dav propuká v jásot. Mezi poutníky na náměstí je i 13 hlav států a stovky sester řádu Misionářek milosrdenství, který Matka Tereza založila.

A zatímco všichni přítomní bezmezně podporují jedno z nejrychlejších svatořečení v historii katolické církve, ne každý je s ním ztotožněný. Během života i po smrti Matky Terezy vyplaval na povrch nejeden škraloup, který dokazuje, že ne vše v životě této ženy bylo svaté.

Řada svědků vypovídala o katastrofickém stavu jejího sirotčince, jen nepatrná část z miliardových darů se skutečně dostala k potřebným a řád Matky Terezy čelí obvinění z obchodu s dětmi.

zdroj: Túrelio/Commons.wikimedia.org

[wp_ad_camp_2]

Dětství poznamenané smrtí otce

Matka Tereza se narodila 26. srpna 1910 ve Skopje, v současnosti hlavním městě Severní Makedonie. Den poté byla pokřtěna na Agnes Gondža Bojadžiu. Její rodiče, Nikola a Dranafile Bojadžiu, byli albánského původu. Otec pracoval jako prodejce léků a dodavatel stavebních pobídek. Matka byla hluboce věřící, pomáhala v místním kostele a figurovala v městské politice jako zastánkyně albánské nezávislosti.

Když bylo Agnes 9 let, její otec náhle skonal. Příčina jeho úmrtí nebyla nikdy přesvědčivě vysvětlena, ale spekuluje se, že jej otrávili političtí oponenti. Agnes se poté až nezdravě upnula ke své matce. Ta se z ní snažila vychovat zbožnou a soucitnou osobu. Sama jí šla příkladem. Ačkoli byla ovdovělou matkou a sama měla stěží co do úst, vždy zvala do svého domu na večeři bezdomovce a žebráky.

Mé dítě, nikdy nepozři byť jediné sousto bez toho, aniž bys jej sdílela s potřebnými.

Agnes od útlého dětství zpívala v místním katolickém sboru. Ten každoročně pořádal poutě do kostela Černé Madonny v Letnici. A právě během jedné z těchto cest Agnes poprvé pocítila silné nutkání žít životem jeptišky. Tehdy jí bylo 12 let. O šest let později, v roce 1928, učinila konečné rozhodnutí odevzdat svůj život Bohu. Odcestovala do Irska, aby se připojila k řádu Sester z Loreta. Zde přijala jméno sestra Mary Teresa podle svaté Thérèsy z Lisieux.

Agnes Gondža Bojadžiu, budoucí Matka Tereza, v 18 letech

zdroj: Vittoriano Rastelli/Corbis via Getty Images

Agnes se stává Matkou

Po roce stráveném v Dublinu odcestovala do Dárdžilingu v Indii, kde měla podstoupit svůj noviciát. Tedy kapitolu života strávenou s řeholníky, kterou je nutné absolvovat před vstupem do katolického řeholního společenství. Po dvou letech složila první časné sliby. Poté byla poslána do Kalkaty, kde vyučovala na střední škole svaté Marie pro dívky. Její žačky pocházely z nejchudších bengálských rodin.

Velmi rychle se naučila mluvit plynně bengálsky, hindsky a ovládla místní zvyklosti, historii a geografii. V květnu roku 1937 po složení závěrečných slibůpřijala titul „Matka“, jak bylo v řádu Sester z Loreta zvykem. Jako učitelka sloužila dalších sedm let, než se na dva roky stala ředitelkou. A tuto roli by zřejmě zastávala až do stáří, nebýt jedné cesty vlakem.

Bylo září 1946 a Matka Tereza mířila z Kalkaty k úpatí Himálají, kde měla v plánu odpočívat. V přeplněném vagonu k ní měl promluvit Bůh a sdělit jí, že má zanechat učení a věnovat se nejchudším vrstvám obyvatelstva v kalkatských slumech. Jenže oddaná žena složila slib poslušnosti a bez oficiálního povolení nesměla opustit své poslání v řádu Sester z Loreta. Trvalo jí rok a půl, než sesterstvo přesvědčila, a v lednu roku 1948 konečně dostala povolení odejít pomáhat do slumů.

Bůh ji posílá na pomoc chudým

V srpnu téhož roku opustila klášter. Na sobě měla prosté bílé roucho a šátek sárí s modrými pruhy. V dalších desetiletích se na veřejnosti ukazovala už jen v tomto rouchu. Za sebou měla půl roku základního výcviku v léčitelství a jejím prvním krokem bylo otevření školy na čerstvém vzduchu. Dále přesvědčila radní města, aby jí povolili v jedné opuštěné budově otevřít ústav pro žebráky a bezdomovce na podzimu života.

Budoucí Matka Tereza na fotografii pořízené během noviciátu

zdroj: Vittoriano Rastelli/Corbis via Getty Images

V říjnu 1950 dostala povolení otevřít novou kongregaci s názvem Misionářky milosrdenství. Jejími členkami se staly bývalé žákyně střední školy, jíž byla ředitelkou, a některé z vyučujících. Řád si získal dobré jméno a brzy do něj začaly proudit finanční dary z celé Indie, později i z celého světa. V průběhu 50. a 60. let díky příspěvkům dobrých lidí otevřela ústav pro lid sužovaný leprou, sirotčinec, pečovatelský dům, rodinnou kliniku a řadu mobilních zdravotnických zařízení.

Koncem 60. let se kolem její osoby začal vytvářet mýtus, který vedl k celosvětové popularizaci a o padesát let později i k prohlášení za svatou. Podstatným dílem k tomu přispěl britský žurnalista Malcolm Muggeridge (dopisovatel Evening Standard a Daily Telegraph), který Matku Terezu představil světu jako čistou duši ve své knize Something Beautiful for God z roku 1971. V průběhu několika měsíců se z ní stala celebrita.

Do hospiců Matky Terezy se chodilo umírat

O čem se v tisku nepsalo, byl katastrofický stav jejích zařízení. Doktoři později svědčili o příšerné hygieně a zákazu dávat pacientům léky na bolest. A to nikoli z důvodu, že by na to řád Matky Terezy neměl peníze, ale protože hluboce věřící světice z Kalkaty vnímala bolest jako součást cesty k Bohu.

zdroj: Tim Graham/Getty Images

„Je něco krásného na pozorování chudých, jak přijímají svůj úděl jako Kristus na kříži. Svět z jejich utrpení získává mnohé,“ řekla při interview překvapenému Christopheru Hitchensovi, novináři z Vanity Fair. Ovšem, pokud jde o vlastní utrpení, Matka Tereza k němu přistupovala dvojím metrem. Když jí selhávalo srdce, vyhledala pomoc na moderní klinice ve Spojených státech.

Dostalo se jí tam podmínek, o kterých se jejím vlastním pacientům mohlo jen zdát. V britském dokumentu Hell’s Angel (Pekelný anděl) slyšíme mluvit indického novináře, který za dob jejího působení navštívil jeden z jejich hospiců. Před očima se mu měla naskýtat scenérie jako z koncentračního tábora Bergen-Belsen.

Zdroj: https://refresher.cz/62509-Matka-Tereza-byla-vse-jen-ne-svata?gdpr-accept=1