Bioroboti žijí odříznutí od přirozeného organického prostředí. Nemusí si dávat pozor na žádné predátory, ani nemusí řešit kde seženou jídlo. Místo toho mají k dispozici náhradní vjemy, které jim dává matrix, aby se měli čím zabývat. Bioroboti vděčně přijímají pseudoproblémy a různé strachy. Když se společně sejdou, soustředí se na rozebírání témat, která upevňují jejich pocit sounáležitosti, což je něco, co je charakterizuje a vymezuje.

Na rozdíl od zvířat se bioroboti nemusí starat o počasí, potravu, dopravu či práci, protože jim to matrix všechno poskytnul, aby na něm byli závislí a zároveň aby byli v takovém pohodlí, aby nad věcmi příliš moc nepřemýšleli a nezpochybňovali je. Matrix sice poskytuje tyto výhody, ale zároveň vytváří trvalý pocit nejistoty ohledně toho, jak dlouho budou tyto výhody trvat. Na domě je hypotéka, z práce můžou člověka vyhodit, doprava zdražuje. Biorobot proto nemůže relaxovat a brát to jako samozřejmost, nemá čas se soustředit ani na jiné tvůrčí činnosti.

Aby matrix udržel bioroboty vděčné za své nejisté pohodlí, posílá jim skrz masmédia obrázky, které je ujišťují o tom, jak jsou privilegovaní tím, že jim ukazuje hladovějící děti, bombardované kostely a trpící menšiny. Proto je skoro nemožné, aby humaton matrix zpochybňoval, natož aby se bouřil.

Naopak ti, kteří o systému a jeho hodnotách pochybují, nebo je nesdílejí, jsou v očích humatonů pomatenci a podivíni. Biorobota dráždí hlavně lhostejnost bojovníka vůči hodnotám, které on sám považuje za moc důležité. Bojovníci si proto musejí dávat pozor, aby své okolí neuráželi svou lhostejností vůči programu.

Protože bojovníci neplavou po proudu ale proti němu, musejí většinou tuto skutečnost důmyslně skrývat, protože tím proudem, proti kterému plavou, jsou právě bioroboti. Ti se velmi snadno urazí a útočí na každého, koho vyhodnotí jako svoji hrozbu.

Proto se bojovníci snaží probouzet bioroboty ze spánku ohleduplně, laskavě a šetrně. Nemluví o počasí, dopravě, ani nemají osobní historii o které by mohli mluvit, snaží se však vést rozhovory do nezmapovaných a tvořivých vod. Jsou to témata mimo oblast zájmu, kterou matrix bioroboty vybavil. Biorobot se sám do těchto vod nevydává, nezná je.

Udržováním očního kontaktu a kladením správných otázek – pátravých, nikoli však neslušných, osobních či drzých – a tím že bojovníci vzbuzují svou sebedůvěrou a otevřeností zvědavost, je možné biorobota alespoň na chvilku vytáhnout mimo jeho zajetý program, mimo smyčku stále se opakujících nahraných myšlenek. Než se vzpamatují, prožijí zakázané vzrušení z originálních a nových myšlenek. Jsou jako puberťák, co se poprvé pomiloval.

Bojovníci se tím baví, ale o zábavu jim nejde. Protože běh matrixu udržují právě spáči, čím víc jich bojovník jemně dovede k probuzení, tím menší vliv bude mít matrix na myšlenky a činy samotných bojovníků. Bojovníci si přejí probudit všechny bioroboty a ukázat jim pravdu.

I přes naprogramovaný odpor k červené pilulce, se mnoho spáčů nechá poměrně snadno zlákat na představu holografického vesmíru a jiných možností. Minimálně ti, kteří odmalička cítí, že svět je nějaký podivný.

Jakmile se však přiblíží k třicítce, nebo přes ni přejdou, akceptují život jako špinavou hru, ve které jdou málokdy věci podle jejich představ, kde nevinné nikdo nechrání, kde spravedlnost nevítězí a pravda nevyjde najevo, alespoň ne za jejich života. Rezignovali na tento neustálý boj a nekonečnou otročinu, kde polovinu života tráví nádeničinou v práci, která je ani nezajímá a druhou polovinu tráví zotavováním se z této otročiny. Pokud není biorobot zrovna bezdomovcem, tak celý život dře a veškerý svůj život obětuje ekonomice, které sice ani nevěří, ale nevidí žádný jiný způsob, jak by se dal život žít jinak.

Sní o tom, že se jednou osvobodí („až vyhraju ve sportce, až zdědím barák po rodičích, až si najdu zazobaného manžela“), ale tyto sny jen slouží k tomu, aby ho ukonejšily, aby lépe snášel nepříjemnou realitu. Místo, aby své sny naplnil, nachází v nich jen myšlenkové útočiště.

pokračování článku: Matrix 11a: Biorobotí nekomfortní zóna

 

 

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.