Ministerstvo zvažuje dárek pro policii: odposlouchávat by mohla i bez souhlasu soudu

Obstarat si souhlas se sledováním, odposlechy či domovní prohlídkou není otázka chvíle. Návrh je nutné doručit na soud, ten ho musí zpracovat a vydat povolení. Podle ministerstva spravedlnosti jsou však případy, kdy by policie potřebovala tyto prostředky z nejrůznějších důvodů nasadit okamžitě.

„V některých případech, jako je terorismus, ale i v případě jiných zvlášť závažných trestných činů, je třeba jednat velice rychle a může to být otázka minut či hodin. Celý administrativní proces získání povolení soudce přitom přece jen určitý čas vyžaduje,“ vysvětlil mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka.

Podle státního zástupce Jana Laty stávající zákony mohou komplikovat vyšetřování hrozby teroristického útoku. „Museli bychom žádat soud o provedení domovní prohlídky a nasazení odposlechů, i když bychom měli relevantní zjištění. To se mi nezdá vhodné v případě aktuálního nebezpečí, kdy je útočník na útěku a je třeba ho dopadnout. Tam se hraje o minuty,“ prohlásil před časem Lata na konferenci věnované radikalizaci.

Nemusí jít však nutně jen o případy terorismu. Ministerstvo spravedlnosti uvádí také příklady organizované drogové kriminality či korupce. Neprodlené nasazení sledování by mohla policie využít například, když by věděla, že potenciální pachatel jede na místo, kde bude někomu předávat úplatek.

Výjimka z výjimek

Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová upozorňuje, že by muselo jít o zcela mimořádné opatření, které by muselo mít „obrovské záruky proti zneužití“, protože jde o zásah do základních lidských práv. „Státní zástupce nebo jakýkoliv orgán, který by tohle použil, by musel odůvodnit naprostou naléhavost a musela by to být opravdu výjimka z výjimek,“ řekla Zemanová.

Zároveň upozornila, že by v takovém případě muselo být prokázáno, že nasazení takových prostředků je nutné ihned bez prodlevy, kterou by způsobilo obstarání soudního povolení. „A nesmělo by to být jen fádní podezření, ale skutečně velká hrozba,“ zdůraznila soudkyně.

Jemná totalita

Vůbec se pak taková myšlenka nelíbí pirátskému poslanci Tomáši Vymazalovi, který ve sněmovně předsedá stálé komisi pro kontrolu použití odposlechů. „Blíží se to nějaké jemné totalitě,“ řekl Vymazal.

Nenapadl ho žádný důvod, kvůli kterému by s přistoupením k takovému kroku souhlasil. Příklady uvedené ministerstvem za takové nepovažuje. „To, že někdo jde zrovna teď dát někomu úplatek, není dostatečně dobré. Neumím si ty důvody představit. To jsou vždycky honem rychle odůvodnění, která typicky nasvědčují, že policejní práce předtím nebyla dobrá, proto je teď potřeba spěchat. Nelíbí se mi lepit neschopnost policistů příliš jednoduše zneužitelným zákonem,“ uvedl Vymazal.

Detaily toho, jak by odposlechy bez souhlasu soudu mohly fungovat, nyní diskutuje ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Nejvyšším státním zastupitelstvím. Jak přesně by bylo specifikováno, kdy policie může k tomuto kroku sáhnout, zatím nemají dořešené. „Vzhledem k tomu, že se o uvedené úpravě teprve diskutuje, zatím není zřejmá její případná podoba, jestli bude navržena a zda nebude nakonec zvoleno jiné řešení. Lze předpokládat, že by byla navázána na neodkladné případy a na určitou závažnost trestného činu, případně hrozící závažné dopady na větší okruh osob,“ uvedl mluvčí Řepka s tím, že nejde ve světě o nic neobvyklého.

zdroj: 9