„My chceme znovu motýle!“ Premiér Andrej Babiš (ANO) tímto svým výrokem upozornil na problém, který vědci pokládají za stejné závažný, jako klimatickou změnu. V české přírodě závratným tempem ubývá hmyz, ale také žížaly nebo ptáci. To vše v důsledku ohrožuje náš způsob obživy.

 

 

 

Podle biologa Davida Storcha z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je hlavní příčinou intenzivní a průmyslové zemědělství. Konkrétní procesy, které vedou k mizení hmyzu, prý ale neznáme. Roli hraje změna struktury krajiny nebo chemizace – ta především v zahraničí.

Úbytek hmyzu potvrzují vědecké práce v Česku i v zahraničí. Storch ve vysílání Českého rozhlasu Plus upozornil na studii z Německa, podle níž za posledních 27 let ubyly tři čtvrtiny hmyzu, resp. biomasy. „Nejde jen o to, že se zvětšila pole, ale ubylo i některých biotopů, jako jsou pastviny nebo mokřady,“ vysvětloval v pořadu Pro a proti.

„Zemědělství se těžko kritizuje, protože vše to jsou následky ekonomicky racionálních rozhodnutí. Obecně je to na celém světě důsledek zelené revoluce, která zintenzivnila zemědělství pomocí umělých hnojiv, nových odrůd a pesticidů. Bez toho bychom ale neuživili sedm miliard lidí na planetě,“ připustil Storch – a právě proto je podle něj třeba vymýšlet, co s tím.

 

 

 

 

Podle biologa v současnosti sledujeme dopady procesů, které odstartovaly v 60. a 70. letech a dodnes běží ze setrvačnosti: „Krajinu už jsme si zničili ve 20. století a ekonomické tlaky jsou veliké. Je to obtížný problém, ale prostředky na to v podstatě jsou.“

Biodiverzita je proměnlivá

„Děláme poměrně hodně, byť to tak možná nevypadá,“ reagoval předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha s odkazem na devět miliard korun, které na související opatření plynou v rámci rozpočtu Programu rozvoje venkova. Česko je prý na pátém místě v Evropě v množství plochy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství.

Pýcha ale zároveň upozornil na to, že za posledních sto let u nás ubylo milion hektarů zemědělské půdy, a pokud by všichni hospodařili jen ekologicky, vedlo by to k obrovskému propadu potravinové produkce, řádově o 30 až 40 procent.

 

 

 

 

„Obhospodařovat větší půdní blok je bezpochyby jednodušší než malá políčka. Je to proces, který je nezadržitelný. Našel jsem čísla z Německa, kde v roce 1960 bylo 1,5 milionu farem – dnes jsme v situaci, kdy toto číslo každý rok klesá o 50 tisíc,“ uvedl.

Pokud jde o biodiverzitu, Pýcha podotkl, že jde o dynamický proces: „Na střední Moravě teď máte ohromně přemnoženého hraboše, brzy se zvýší stav dravců, kteří ho budou likvidovat – a v příštím roce se situace zase radikálně změní. Stačí, když přijde studená zima.“

zdroj: 1

Loading...
Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.