Hledejte na tadesco.org
Archiv
Nejnovější zprávy
Související zprávy
Můj kolega náhodou popil v hospodě, která byla už roky zavřená
Že jsou ,,chyby v matrixu” skutečný jev, už je celkem známá věc. Lidem se náhodou stávají opravdu bizarní věci, jako cesta autem, která by normálně trvala 2 hodiny, najednou zabrala jenom 30 minut. Nebo zaslechnete či zahlédnete sami sebe na místě, kde obvykle býváte. Nebo se vám na chvilku sekne odraz v zrcadle… Tyto a podobné jevy už byly mnohokrát popsány. Dnes vám nabízím velice zajímavý zážitek právě na téma cestování v čase, který mi poslal čtenář. Cestu v čase lze zažít i takto náhodně.
Môj dlhoročný kolega z práce, ktorý je už 2 roky na dôchodku, mi rozprával za dobu 14 rokov niekoľkokrát príbech, na ktorý nikdy nezabudnem. Raz som mu povedal, že škoda, že nie je môj otec. Je to veľmi výnimočná osoba.
Veľmi rád chodí na pivo. A v ten večer sa vracal domov s kolegom. A áno, mali vypite, ale neboli opitý.
Mínali skupinu budov, kde v jednej z nich bola niekedy krčma, ale už roky rokúce bol ten komplex zatvorený. Ale v ten večer ako prechádzali okolo, tak si obaja všimli, že škárou pod dverami bolo vidieť svetlo.
Že paráda! Znovu to otvorili! Tak vošli dnu.
Prechadzalo sa dlhou chodbou. Až došli k baru, tak si povedali, že to vyzerá hrozne zanedbané. Stary nábytok, zariadenie. Jedna stará dobová lampa na strope. Velke šero v miestnosti.
Pokračování článku: Můj kolega náhodou popil v hospodě, která byla už roky zavřená
Ještě bych ráda přidala jeden příběh, tentokrát je o pohádkové bytosti. Kdysi jsme na gymnáziu šli v rámci hodiny biologie za městečko ke starému hřbitovů pozorovat tamní flóru. Je tam malý rybníček. To místo na mě působilo i za bílého dne strašidelně. O pár let později mi moje spolužačka z gymplu, se kterou jsme bydlely v Anglii, říkala, že jiná naše spolužačka ji vyprávěla, že tam u toho rybníka u hřbitova jednou viděla sedět vodníka. Prý řekla, že přísaha na svůj život, že ho viděla. Věřím tomu, protože Jiřka by si tohle nevymyslela, prostě u některých lidí víte, že říkají pravdu.
Zajímavé. Četla jsem o Ruské vesnici Mokajevka vedle Nadezdina. Tato vesnice je neviditelná. Stalo se to v dobách, kdy se v Rusku dostali k moci bolševici a lidé z Mokajevky se báli, že si pro ně přijdou. Poprosili místního kněze, ať se za ně modlí. Ten se modlil, aby Bůh učinil vesnici neviditelnou pro nepřítele a skutečně se tak stalo. Když přišli bolševici, hledali vesnici a na jejím místě byl hustý les. Poslali tam vojáky, ale nikdo ji nenašel. Do vesnice se prý dostanou jen lidé s dobrými úmysly. Lidé z Nadezdina tam chodí na návštěvy ke svým příbuzným. Oficiálně tuto vesnici ruské úřady musely vymazat z mapy.
Tak to je veľmi zaujimavé, ďakujem