Muslimové v Evropě: Našim cílem je Islámský stát. Mladší generace pobožnější než rodiče. Křesťanství kvapně vyklízí pole. Instrukce zní jasně: Neaplikujte sílu, postupujte pomalu. Dopadneme jako Byzanc?

 

[wp_ad_camp_2]

 

JUDITH BERGMAN popisuje krajně znepokojivý trend upevňování evropských muslimů v jejich náboženském předsvědčení, který je v přímém rozporu s vysněnou integrací

Nizozemská vláda zveřejnila v červnu zprávu, vykazující, že muslimové v Nizozemsku jsou čím dál více pobožní. Zpráva založená na informacích z let 2006-2015 je studií, které se zúčastnilo více než 7.249 nizozemských státních příslušníků s marockými a tureckými kořeny. Dvě třetiny muslimů v Nizozemsku pocházejí z Turecka nebo Maroka.

Podle zprávy se 78 % marockých muslimů modlí pětkrát denně, stejně jako 33 % tureckých muslimů. Přibližně 40 % příslušníků obou skupin navštěvuje mešitu nejméně jednou týdně. Více mladých marockých žen nosí šátek (nárůst z 64 % v roce 2006 na 78 % v roce 2015) a většina obou zmíněných skupin jí stravu halal (93 % marockých muslimů a 80 % tureckých muslimů).

96 % marockých muslimů říká, že víra je velmi důležitou součástí jejich života, zatímco tureckých muslimů tvrdících totéž je 89 %. Podíl marockých muslimů v Nizozemsku, které lze popsat jako striktně dodržující islám, se zvýšil ze 77 % v roce 2006 na 84 % v roce 2015. U tureckých muslimů se tento podíl zvýšil z 37 % na 45 %. Sekulárních (světských) muslimů je málo – 7 % mezi tureckými muslimy a 2 % mezi marockými muslimy.

 

[wp_ad_camp_2]

 

Pobožnější než rodiče

Tento trend růstu podílu nábožensky založených muslimů začal být v Dánsku zjevný již v roce 2004, kdy průzkum ukázal, že muslimové jsou pobožnější než jejich rodiče, zejména „mladé, dobře vzdělané a dobře integrované ženy“. V té době profesor Viggo Mortensen uvedl: „Rostoucí význam náboženství není výrazem marginalizace. Mluvíme o lidech dobře začleněných do společnosti, kteří však chtějí být pobožnými.“

Podrobnější průzkum veřejného mínění v Dánsku z roku 2015 ukázal, že muslimové se od obdobného průzkumu provedeného v roce 2006 stali pobožnějšími. V roce 2006 se jich modlilo pětkrát denně 37 %, zatímco v roce 2015 se jejich podíl zvýšil na 50 %. V roce 2006 jich bylo přesvědčeno 63 %, že Korán by měl být následován doslova a do písmene, v roce 2015 si to myslelo již 77 %.

Brian Arly Jacobsen, sociolog specializující se na sociologii náboženství, z Kodaňské univerzity, byl výsledky překvapen. „S postupujícím časem bychom očekávali, že muslimové budou více jako ostatní Dánové, kteří nejsou nábožensky zvlášť aktivní,“ uvedl. Jacobsen si myslel, že se to dá vysvětlit výstavbou 20-30 nových mešit během posledních deseti let do roku 2015.

Trendy vyjádřené těmito průzkumy potvrzují studie a průzkumy, které ukazují, že mnozí muslimové v Evropě chtějí žít podle práva šaría. Podle studie z roku 2014 zabývající se marockými a tureckými muslimy v Německu, Francii, Nizozemsku, Belgii, Rakousku a Švédsku se v průměru téměř 60 % dotazovaných muslimů shodlo na tom, že muslimové by se měli vrátit ke kořenům islámu. 75 % dotázaných si myslelo, že existuje pouze jedna interpretace Koránu a 65 % účastníků studie řeklo, že právo šaría je pro ně důležitější než zákony země, ve které žijí.

Z průzkumu provedeného v roce 2016 ve Velké Británii vyplynulo, že 43 % britských muslimů „je přesvědčeno, že části islámského právního systému by měly nahradit britské právo, zatímco pouze 22 % bylo proti této myšlence“. Ve studii z roku 2017, která zahrnovala názory 400 belgických muslimů, 29 % dotazovaných uvedlo, že se domnívají, že islámské zákony jsou nadřazené belgickému právu, a 34 % zúčastněných muslimů řeklo, že by „rozhodně upřednostňovali politický systém na bázi Koránu“.

 

[wp_ad_camp_2]

 

Zdroj: 1

 

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.