Advokát: Může po vás zaměstnavatel požadovat, abyste se nechali otestovat na koronavirus?

Ještě před měsícem jsme byli v Evropě v podstatě na špici v denním nárůstu počtu nakažených. Sousední Slovensko pak mělo pozitivních přírůstků za den sice méně, ale za to zavedlo celoplošné testování. Řada tamních zaměstnavatelů pak po svých zaměstnancích vyžadovala negativní test na nový typ koronaviru výměnou za možnost vykonávat práci, na kterou mají uzavřenou pracovní smlouvu. Jednoduše řečeno – bez negativního testu je odmítali do práce pustit.

Je ale takové jednání zaměstnavatele vůbec zákoné? Můžete jako zaměstnanci testování odmítnout, pokud by se podobné situace měly odehrávat i u nás?

Může zaměstnavatel požadovat, aby se zaměstnanci nechali testovat?

Obecně platí, že zaměstnavatel zaměstnance testovat na koronavirus z vlastního rozhodnutí nemůže. Nelze tedy po zaměstnanci požadovat ani předložení negativního výsledku testu. Jiná situace však může nastat, pokud by byla povinnost stanovena zákonem či v současné situaci usnesením vlády nebo mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví. Pokud bude zaměstnavatel požadovat test na koronavirus, v právu je pouze ve výjimečných případech, viz níže.

Proč nemůže zaměstnavatel nařídit doložení negativního testu?

Důvodem je skutečnost, že zaměstnavatel není ani orgánem ochrany veřejného zdraví (např. krajská hygienická stanice) ani jiným odborným a oprávněným orgánem příslušným k posuzování a hodnocení epidemiologické situace nebo zdravotního stavu zaměstnanců.

Zaměstnavatel tudíž nemůže sám rozhodovat o tom, zda je nutné či vhodné podrobovat zaměstnance testování na koronavirus a nemůže zároveň sám ani jinak hodnotit jejich zdravotní stav, poněvadž k tomu jednoduše není kompetentní. Rozhodnutí se musí zakládat právě na výše uvedeném právním podkladu nebo vycházet z rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Co když se zaměstnanec nenechá na příkaz zaměstnavatele testovat?

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel testování svým zaměstnancům přikázat nemůže, nelze je za nesplnění této „povinnosti“ nijak disciplinárně postihovat, neboť nejsou povinni ji splnit. Zaměstnavatel v této situaci nemůže zaměstnance jakkoliv napomenout anebo jim za nesplnění požadovku doručit výpověď.

Případné vynucování testu a předložení negativního výsledku by následně představovalo zcela nepřiměřený a ničím neodůvodněný zásah zaměstnavatele do soukromí a osobní sféry zaměstnanců. Zaměstnavatel nemá žádné legální nástroje, jak zaměstnance k testu donutit.

Uvedené platí i v případě, že zaměstnavatel má obavy z nákazy od konkrétního, na první pohled nemocného zaměstnance. Ani toho nelze k podstoupení testu nutit. Zaměstnavatel se pouze může obrátit na hygienickou stanici, která je oprávněna zaměstnance k testu sama vyslat.

Kteří zaměstnavatelé mohou požadovat testování zaměstnanců?

Zcela opačná situace však může nastat u zaměstnavatelů provozujících určité specifické činnosti, u kterých je provádění testů zaměstnanců na infekční choroby běžnou rutinou. Může se jednat např. o zaměstnavatele zajišťující různé laboratorní, lékařské či jiné vysoce specializované práce.

Specifikem je, že u takovýchto zaměstnavatelů může být provádění testů zaměstnanců nezbytnou součástí tzv. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), k jejímuž zajišťování je zaměstnavatel ze zákona povinen, jelikož bezinfekčnost zaměstnanců nutně vyžadují přímo konkrétní pracovní podmínky.

V takovýchto specifických případech tudíž může být povinností zaměstnavatele provádět u zaměstnanců testy na infekční choroby, potažmo na koronavirus, jelikož se jedná přímo o nezbytný předpoklad pracovní činnosti. Tomu pak odpovídá i povinnost zaměstnanců se testům podrobit, přičemž za nerespektování této povinnosti mohou být patřičným způsobem postihováni, včetně možnosti výpovědi.

V souhrnu tak lze konstatovat, že zaměstnavatelé mají právo testovat zaměstnance na koronavirus (resp. vyžadovat negativní výsledek testu), pouze pokud obdobnou povinnost již měli za dřívějšího stavu (v rámci BOZP) nebo jim byla uložena právními předpisy či rozhodnutím správního orgánu. Ve všech ostatních případech zaměstnavatelé zaměstnance testovat z vlastní vůle nemohou.

Zdroj: Michael Mráček, advokát AK Dentons