Může se Argentina stát novou ropnou velmocí?

Odpověď na otázku, zda se Argentina díky reformám argentinského prezidenta Javiera Mileiho stane ropnou velmocí, bude nepochybně ovlivňovat podobu země i kontinentu po mnoho dalších desetiletí.

Šest set kilometrů jihozápadně od Buenos Aires se na pozadí pohoří And rozkládá geologická formace Vaca Muerta, oblast o velikosti Belgie rozkládající se v málo obydlené provincii Neuquén. V této oblasti se nachází obrovské množství takzvané „těsné“ nebo „břidlicové“ ropy a zemního plynu, které jsou uvězněny ve vrstvách horniny, a k nimž lze získat přístup pouze hydraulickým štěpením, které spočívá v rozbití horniny pomocí výbušnin a následném vytlačení uhlovodíků na povrch vstřikováním vody, písku a chemikálií.

Vaca Muerta přilákala mezinárodní i místní firmy, které jsou ochotny tato rizika podstoupit. Těžba se rozrůstá a budují se nové ropovody.

Zatímco jeho předchůdcům je třeba přiznat zásluhy za zahájení procesu otevření Vaca Muerta pro investice a rozvoj potřebné infrastruktury, Milei se snažil podpořit zahraniční angažovanost v tomto odvětví prostřednictvím nového investičního kodexu vstřícného k investorům. Peníze z Vaca Muerta by mohly mít zásadní význam pro hospodářské plány, které byly nedávno podpořeny masivní půjčkou od Mezinárodního měnového fondu, a kterou bude nakonec nutné splatit.

Závod začíná

Argentinská produkce ropy, která v roce 2017 činila 479 000 barelů denně (dále bpd), dosáhla v roce 2024 – 757 000 bpd a v roce 2025 by měla dosáhnout 830 000 bpd. V roce 2030 by mohla dosáhnout 1 000 000 bpd.

Stávající přepravní kapacita je pro současnou úroveň těžby ropy dostatečná, k čemuž přispělo i obnovení provozu dříve uzavřeného ropovodu přes Andy do Chile. Dále existují velké plány na rozšíření sítě: společnosti Chevron, Shell a YPF se dohodly na výstavbě 271 mil dlouhého ropovodu do Atlantiku. Očekává se, že ropovod, jehož výstavba bude stát 3 miliardy dolarů, bude po zahájení provozu v roce 2026 přepravovat zpočátku 180 000 barelů denně, v roce 2027 se zvýší na 550 000 barelů denně a po roce 2028 možná na 700 000 barelů denně.

Argentina zvyšuje kapacitu plynovodů také proto, aby plyn z Vaca Muerta mohl nahradit dovoz z Bolívie, dále plánuje prodávat plyn do Brazílie a dalších zemí.

Plynovody a další investice související s Vaca Muertou budou mít prospěch z „pobídkového režimu pro velké investice“ (španělské iniciály RIGI), který zavedla Mileiho vláda. RIGI, který byl přijat jako součást balíčku reforem na počátku Mileiho vlády, poskytuje daňové a celní výjimky, zajištěný přístup k devizám, regulační pobídky a záruku, že poskytnuté výhody budou trvat třicet let.

Nový hráč v regionu

Vznik Argentiny jako producenta ropy a zemního plynu má důsledky jak v celosvětovém, tak v domácím měřítku. Její nová produkce představuje významný, i když skromný příspěvek ke globální energetické bilanci, neboť celková světová produkce ropy činí 82,35 milionu barelů denně, k čemuž nejvíce přispívají Spojené státy, které těží ropu z břidlic, a to 14,84 milionu barelů denně, dále Saúdská Arábie s 12,40 milionu barelů denně a Rusko s 11,26 milionu barelů denně.

V rámci Latinské Ameriky má však Argentina větší význam a je součástí změny pořadí, která probíhá mezi producenty v regionu. Po desetiletí byly dominantními producenty Venezuela a Mexiko, což těmto státům dávalo mimořádný politický a ekonomický vliv.

Ve Venezuele vláda Huga Cháveze a jeho nástupce Nicoláse Madura zdevastovala odvětví, které nyní produkuje méně než třetinu toho, co produkovalo na svém vrcholu. Pro případné oživení je zoufale zapotřebí zahraniční kapitál, ale vzhledem k tomu, že se Trumpova administrativa zavázala k tvrdým sankcím, zůstává pro většinu zahraničních investorů vyvrhelem.

Mexický ropný sektor, ačkoliv není poškozen v takové míře jako ten venezuelský a stále je významným producentem, trpí korupcí v polostátním koncernu Pemex a nacionalistickou politikou, která zvrátila slibné otevření se soukromým firmám. Produkce pak klesla sotva na polovinu. Nová vláda prezidentky Claudie Sheinbaumové začala reformovat uhlovodíkový režim země, aby zajistila centralizovanější dohled nad společností Pemex, nezdá se však, že by se soukromému sektoru otevíral prostor pro potřebné investice.

Novým regionálním lídrem je Brazílie, kde státní producent Petrobras spolu se zahraničními partnery úspěšně rozvíjí podmořská ložiska pohřbená pod silnou vrstvou soli. Stal se tak největším producentem ropy v Latinské Americe a sedmým největším na světě. A ačkoli Guyana zatím nepatří mezi první producenty, nabývá na významu, společnost ExxonMobil a další zahraniční producenti využívají její zásoby, které jsou v podstatě rozšířením venezuelské geologie. A Venezuela, která po těchto ložiscích zjevně touží, oživila se svým sousedem dlouholetý hraniční spor o toto území.

Díky těžbě v oblasti Vaca Muerta Argentina předstihla Kolumbii, která byla třetím největším producentem ropy v regionu. Pod vedením prezidenta Gustava Petra, který se zasadil o ochranu životního prostředí a zakázal další průzkum, se kolumbijská těžba zastavila. A protože Argentina pokračuje v těžbě ve Vaca Muerta, může v budoucnu těžit z několika břidlicových formací i v jiných částech země. Také její dlouhé mořské pobřeží poskytuje příležitosti pro průzkum na moři, a který se teprve začíná zkoumat.

Vzhledem k obavám ze změny klimatu je samozřejmě dlouhodobá budoucnost těžby ropy a zemního plynu předmětem diskusí. Zatímco se diskutuje o odklonu od uhlovodíků, světové ropné společnosti zřejmě vycházejí z toho, že i když může dojít k určitému poklesu, poptávka zůstane značná ještě minimálně několik desetiletí.

Milei si s tím každopádně nedělá starosti a myšlenku, že lidská činnost způsobuje změnu klimatu, odmítl jako „socialistickou lež.“ Obavy o životní prostředí v Argentině jsou opomíjeny, i přestože odpůrci hydraulického štěpení poukazují na zemětřesení a kontaminaci.

Riziko a návratnost

I když se Milei těší podpoře argentinské veřejnosti, která jeho program vnímá jako šanci vymanit se z desetiletí úpadku, je nesporné, že za to zaplatila nezaměstnaností a sníženou životní úrovní. Přesto se objevily určité známky oživení a Milei zaznamenal jistý úspěch v regionálních volbách – zejména v nedávných parlamentních volbách ve městě Buenos Aires, kde kandidátku vedl jeho bývalý mluvčí. Další volbou bude souboj o post guvernéra provincie Buenos Aires, která se rozkládá na okraji hlavního města a zahrnuje několik dalších významných měst. Koncem roku 2026 se v Argentině uskuteční volby do Kongresu.

Přestože přetrvávající velký zájem mezinárodních ropných společností o Vaca Muerta lze částečně považovat za projev důvěry v Mileiovu vládu, nikdo nemůže tvrdit, že budoucnost Argentiny je zajištěná. Latinsko-americké komoditní boomy mají depresivní historii, často totiž vedou k nadhodnocení měn a populistickému utrácení, po němž následuje krach. V mnoha případech investoři zjistili, že jejich majetek byl nakonec znárodněn, jelikož se místní vlády snažily ponechat si veškeré šalalá pro sebe.

Zdá se, že Milei je odhodlán se tomuto modelu vyhnout, i když jeho úspěch není zaručen. Riziko znárodnění se však zatím zdá být minimální. Investoři ve Vaca Muerta mohou těžit z povahy vrtů prováděných v břidlicových ložiscích, která jsou ve svých počátcích, a tudíž vysoce produktivní.

Vzestup ropné provincie Vaca Muerta, včetně zvýšení těžby v Brazílii a v Guyaně, znamená, že Latinská Amerika bude i nadále významně přispívat ke globálním energetickým potřebám. Z pohledu USA je přítomnost přátelské vlády v Argentině a významné americké společnosti Chevron v její vedoucí roli dobrým znamením pro budoucí vztahy, pokud se toto vstřícné prostředí podaří udržet.

Argentině zatím svítí zelená. Můžeme tedy očekávat, že investice do oblasti Vaca Muerta budou pokračovat. Pro Mileiovu vládu budou příjmy z této těžby vítaným přilepšením pro další plány.

Autor: Richard M. Sanders

Zdroj

Pokud byste rádi přispěli finančním darem na překlady článků a provoz tadesca, učiňte tak prosím na účet č. 2202651812 / 2010 (IBAN: CZ5020100000002202651812). Platbu prosím označte jako DAR. Předem děkujeme.