Mýtus o dávné jaderné válce v Indii

Stojí člověk na prahu nového světa, nebo jen uvízl v bludném kruhu a opakuje své osudové chyby, ze kterých se zřejmě nikdy nepoučí?

Stále více vědců se domnívá, že neuvěřitelná fascinace světa jadernou válkou a high-technologiemi je jen dalším opakováním z řad omylů.

Starověké příběhy hovoří o létajících vimanech. Vimany byly skutečnými dopravními prostředky a stály u zrodu “letadel”. Velké války byly popsány v raných náboženských textech. Zbraně typu pohyblivých silových polí dokázaly vše doslova srovnat se zemí. Ve starověké Indii najdeme slova pro určité délkové míry; jednou z nich byla vzdálenost světelných let a druhou délka atomu. Odpovědi na takové otázky mohla znát pouze společnost, která disponovala minimálně jadernou energií.

Vezměme si tyto verše ze starověké Mahábháraty: (volně přeloženo)

...jediný projektil

nabitý veškerou silou vesmíru.

Žhavý sloup dýmu a plamenů.

zářivý jako tisíc sluncí

v celé své nádheře…

kolmá exploze

s oblaky dýmu…

…mrak kouře

stoupající po první explozi

se zformoval do rozšiřujících se kruhových oblouků

jako rozevírající se obří slunečníky…

…byla to neznámá zbraň,

železný blesk,

obrovský posel smrti,

který proměnil v popel

celou rasu Vríšnisů a Andhaků.

…Mrtvoly byly tak spáleny.

že je nebylo možné poznat.

Vlasy a nehty vypadaly;

Keramika se rozbila bez zjevné příčiny,

a ptáci zběleli.

Po několika hodinách

byly všechny potraviny nakažené…

…uniknout z tohoto ohně

se vojáci vrhali do proudů

aby se umyli a umyli své vybavení.

Až do bombardování Hirošimy a Nagasaki si moderní lidstvo nedokázalo představit žádnou tak strašnou a ničivou zbraň, jakou popisují staroindické texty. Přesto velmi přesně popisovaly účinky atomového výbuchu. Při otravě radioaktivitou padají vlasy i nehty. Ponoření do vody přináší určitou úlevu, i když není lékem.

Harappa a Mohendžo-Daro

Když se vykopávky v Harappě a Mohendžo-Daro dostaly na úroveň ulic, objevili po městech roztroušené kostry, z nichž mnohé se držely za ruce. Válely se po ulicích, jako by se odehrála nějaká okamžitá, strašlivá zkáza. Lidé prostě leželi nepohřbení v ulicích města. Vykopávky až na úroveň ulic odhalily 44 roztroušených koster, jako by zkáza přišla tak náhle, že se nemohli dostat do svých domovů. Otec, matka a dítě byli nalezeni rozplácnutí na ulici, tváří dolů a stále se drželi za ruce. Tyto kostry jsou staré tisíce let, dokonce i podle tradičních archeologických měřítek. Co mohlo něco takového způsobit? Proč se těla nerozložila nebo je nesežrala divoká zvířata? Navíc archeologům není zřejmá žádná příčina fyzicky násilné smrti.

Kostry nalezené v Harappě, které měly 50krát vyšší radioaktivitu, než je běžné.

Tyto kostry patří k nejradioaktivnějším, jaké kdy byly nalezeny, a jsou srovnatelné s kostrami z Hirošimy a Nagasaki. Na jednom místě našli sovětští vědci kostru, jejíž radioaktivita byla padesátkrát vyšší než je norma. V severní Indii byla objevena další města, která vykazují známky explozí velkého rozsahu. Jedno takové město, nalezené mezi Gangou a pohořím Rádžmahal, bylo zřejmě vystaveno intenzivnímu silovému žáru. Obrovské masy zdí a základy domů starobylého města jsou srostlé, doslova zesklovatělé! A protože v Mohendžodáru ani v jiných městech neexistují žádné známky sopečného výbuchu, intenzivní žár, který by roztavil hliněné nádoby, lze vysvětlit pouze atomovým výbuchem nebo nějakou jinou neznámou zbraní. Města byla zcela vyhlazena.

Existují důkazy, že Ramova říše byla zničena jadernou válkou. Údolí Indu je dnes pouští Thár a v jeho okolí se nachází místo nálezu radioaktivního popela. Silná vrstva radioaktivního popela v indickém Rádžasthánu pokrývá oblast o rozloze tří čtverečních mil, deset mil západně od Džódhpuru. Vědci zkoumají místo, kde se stavělo sídliště. Již delší dobu se zjišťuje, že ve stavěné oblasti je velmi vysoký výskyt vrozených vad a rakoviny. Úroveň radiace zde byla na měřicích přístrojích zaznamenána tak vysoká, že indická vláda nyní oblast uzavřela. Vědci odkryli starobylé město, kde podle důkazů došlo k atomovému výbuchu starý tisíce let – 8 000 až 12 000 let. Zničil většinu budov a pravděpodobně všechny obyvatele. Zhruba půl milionu lidí. Jeden z výzkumníků odhaduje, že použitá jaderná bomba byla přibližně stejně velká jako ty, které byly svrženy na Japonsko v roce 1945.

Obří kráter u Bombaje

Další zajímavou známkou dávné jaderné války v Indii je obří kráter poblíž Bombaje. Téměř kruhový kráter Lonar o průměru 2 154 m, který se nachází 400 km severovýchodně od Bombaje a jehož stáří je méně než 50 000 let, by mohl souviset s dávnou jadernou válkou. Na místě ani v okolí nebyly nalezeny žádné stopy po meteorickém materiálu apod. a jedná se o jediný známý “impaktní” kráter v čediči na světě. Z místa lze zjistit známky velikého otřesu a intenzivního, náhlého žáru (na který poukazují kuličky čedičového skla).

Historik komentuje starověkou jadernou válku

Je zajímavé, že hlavní vědec projektu Manhattan, Dr. J. Robert Oppenheimer byl známý tím, že znal starověkou sanskrtskou literaturu. V rozhovoru, který poskytl poté, co sledoval první atomový test, citoval Bhagavadgítu: “Nyní jsem se stal Smrtí, ničitelem světů.”

Když byl sedm let po jaderném testu v Alamogordu v rozhovoru na Rochesterské univerzitě dotázán, zda to byla první atomová bomba, která kdy byla vytvořena, odpověděl: “Starověká města, jejichž cihly a kamenné zdi byly doslova zesklovatělé, to znamená srostlé, lze nalézt v Indii, Irsku, Skotsku, Francii, Turecku a na dalších místech. Neexistuje žádné logické vysvětlení pro zeskelnatění kamenných pevností a měst, kromě atomového výbuchu.”

Historik Kisari Mohan Ganguli říká, že indické posvátné spisy jsou plné takových popisů, které připomínají atomový výbuch, jaký zažila Hirošima a Nagasaki. V odkazech se podle něj objevují bojové nebeské vozy a neuvěřitelné zbraně. Dávná bitva je popsána v Drona Parvě, části Mahábháraty. “Pasáž vypráví o boji, kde výbuchy zbraní decimují celé armády a způsobují, že zástupy bojovníků s oři a slony uschnou jako listy stromů,” říká Ganguli.

“Z hřibovitých mraků popisuje autor kolmý výbuch a valící se oblaky dýmu. Objevují se komentáře o kontaminaci potravin a vypadávání vlasů lidem.”

“Je tak vysoce zarážející představit si, že nějaká civilizace měla jadernou technologii dříve než my. Radioaktivní popel v mnoha oblastech Indie přidává staroindickým záznamům, které popisují atomovou válku, na věrohodnosti.”

Zdroj: Mystery of India