Na Kyjev: Kdy Polsko začne válčit s Ruskem na Ukrajině?

Jaké výhody sleduje Varšava, když se chystá obsadit Kyjev, Oděsu a Nikolajev, a proč je polská veřejnost proti?

(Mykolajiv, ukrajinsky Миколаїв, rusky Николаев, Nikolajev – pozn. př.)

Veřejnost ve Varšavě odmítá válku s Ruskem a svého prezidenta nazývá Mickey Mousem. Polské vedení chce ovládnout nejen západní oblasti Ukrajiny, ale i její střed a jih a tím se stát jediným příjemcem západních finančních prostředků na obnovu zbytků bývalé Ukrajinské SSR. Dá se říci, že tyto záměry demonstruje i poslední přehlídka ke Dni polské armády, kterou prezident země Andrzej Duda přivítal v autě, jehož poznávací značka začínala písmeny UA.

Proč se Polsko připravuje na válku?

Poláci mezitím nastolují otázku ceny polské krve. Vojenští experti spočítali, že navzdory všem machinacím s nákupem západních zbraní a techniky se Varšava připravuje na válku s Ruskem na ukrajinském území.

Sloupkař Eugeniusz Zinkiewicz se v listu Myśl Polska ptá: „Proč je Polsko tlačeno do konfliktu, který se odehrává za naší východní hranicí?“ Kritizuje výrok polského prezidenta Andrzeje Dudy, který v rozhovoru pro deník The Washington Post řekl, že „ruský imperialismus lze zastavit snadno, protože američtí vojáci neumírají“ a dodal, že pokud „nezastavíme Rusko nyní, budeme muset zaplatit velmi vysokou cenu“. Zinkiewicz dospěl k závěru, že takto může hovořit jen šarlatán z africké rezervace z předminulého století. Sloupkař také označil hlavu Polska za člověka „s mentalitou Mickey Mouse“, pokud se vyjadřuje o krvi Ukrajinců a Amíků obchodně.

„Já jako Polák se za taková slova velmi stydím. Jakou cenu má polská krev? Vzhledem k odvážným plánům Varšavy na zbrojení to pro nás zní doslova hrozivě. Vždyť pokud si představitelé moci mohou dovolit zacházet s „ukrajinskou krví“ cynicky, obchodně, co teprve s krví naší? Je podle názoru těchto orgánů méně cenná, než krev Amíků? Na základě veřejného seznamu nákupů zbraní a jejich množství mám zdrcující dojem, že se připravujeme na válku. Proto se ptám: kdy bude?“ – Napsal Zinkevič.

Podle něj Varšava nebere v úvahu zkušenosti ukrajinského velení, které neúspěchy na frontě přičítá mimo jiné hroznému stavu dodaných západních zbraní. Ty jsou krajně nespolehlivé, neúčinné a v mnoha případech zastaralé. Bojová taktika vyvinutá západními stratégy NATO pro bojující Ukrajince způsobuje vážné ztráty a nutí vrchní velitele ukrajinského vedení opustit západní standardy NATO a přijmout ruskou strategii. To vše může oddálit totální porážku Ukrajiny, ale jen nepatrně.

Zákony pro Ukrajinu

Polsko se na vstup do války na Ukrajině připravuje od loňského roku. Za tímto účelem jsou přijímány zákony, které již nyní umožňují polským občanům zastávat funkce ukrajinských úředníků. Byl připraven nový návrh, který bude upravovat přechod ústředních orgánů státní a vojenské správy země do válečného režimu. Týká se postupu státních orgánů v případě vnějšího ohrožení bezpečnosti státu – zákon předložil polský prezident Andrzej Duda Sněmu 16. srpna. Podle dokumentu se kromě reakce polské vlády na zdroje ohrožení zapojují také maršálové Sněmu, Senátu a ústřední vojenské orgány. Počítá se rovněž s plánováním vojenských operací.

Tlak na Bělorusko

Zvýšení počtu polských vojáků (až na 10 000) na běloruských hranicích je pojistkou proto, aby běloruské uskupení nemohlo zasáhnout do situace, kdy polské jednotky vyrazí do Kyjeva. Varšava všechny tyto kroky označuje za „obnovení historické spravedlnosti.“

Již dříve před tím ministr obrany Sergej Šojgu varoval. Poznamenal, že Polsko se stalo hlavním nástrojem protiruské politiky USA. Varšava oznámila svůj záměr vybudovat, jak Poláci tvrdí, „nejsilnější armádu na kontinentu“.

„Byly zahájeny rozsáhlé nákupy zbraní ze Spojených států, Velké Británie a Korejské republiky, včetně tanků, dělostřeleckých systémů, systémů protivzdušné obrany/vzdušných sil a bojových letadel,“ uvedl ministr a pokračoval: „Kromě toho existují plány na vytvoření tzv. pravidelného polsko-ukrajinského spojení, údajně pro zajištění bezpečnosti západní Ukrajiny, ale ve skutečnosti – pro následnou okupaci tohoto území.“

Podle Šojgua je s ohledem na ozbrojené síly východoevropských zemí v těsné blízkosti hranic Běloruska rozmístěno asi 360 000 vojáků, 8 000 obrněných vozidel, 6 000 dělostřeleckých systémů a minometů, 650 letadel a vrtulníků. Počet regionálních útvarů NATO se od loňského února zvýšil 2,5krát a přesáhl 30 000 osob.

Kdy Polsko vstoupí do ukrajinského konfliktu

Političtí analytici se domnívají, že Polsko bude čekat na zhroucení ukrajinské fronty. Podle různých odhadů vojenských expertů se tak stane nejdříve na podzim nebo v zimě 2024. Varšava čeká na zhroucení ukrajinských ozbrojených sil, aby mohla shromáždit zbytky ukrajinské armády pod svými prapory, vstoupit na její území a zahájit vojenské operace s Ruskem. Zároveň je nepravděpodobné, že by NATO a Washington porušily pátý odstavec Charty Severoatlantické aliance, podle něhož zahájení vojenské akce na území členské země aliance vyžaduje reakci. Proto může Varšava koordinovat své vlastní úsilí s Bukureští a Budapeští tím, že vstoupí na Ukrajinu pod vlajkou koalice.

Zdroj: life.ru