Na oslavy našeho vstupu do NATO přijela Madeleine Albrightová, přiléhavě také zvaná „krvavá Madlen“, nebo také „balkánská řeznice“

Na oslavy našeho vstupu do NATO přijela některými našimi politiky a známými osobnostmi oblíbená Madeleine Albrightová a mj. kámoška Václava Havla, přiléhavě také zvaná „krvavá Madlen“, nebo také „balkánská řeznice“!   Zasvěcený čtenář ví, o čem je řeč. Při této příležitosti chce stará dáma Madlen v Praze představit svou novou knihu „Fašismus: Varování.“

Ano, je to ta dáma, která se zasadila za bombardování Jugoslávie, kde zahynulo cca 2500 lidí a to včetně dětí a kolem 5000 zraněných . Tuto vojenskou akci mj. posvětil kromě Václava Havla i tehdejší ministr zahraničí K. Schwarzenberg. Poslankyně ODS Černochová o nemorálním rozhodnutí Havla řekla, že si pana Václava Havla velmi váží, ale že není fér jeho památku znevažovat tímto „perverzním“ způsobem! Takže podle paní Černochové je připomínka Havlova nelidského rozhodnutí „perverzní“, zatímco samotné bombardování pak podle ní bude zřejmě trest Boží ! Nu což, blbka zůstane blbkou!

[wp_ad_camp_2]

      Nepochybně bude návštěva této staré dámy pro jisté kruhy a lidi velkou společenskou událostí. Představení knihy se zcela jistě zúčastní jak Saša Vondra, tak i možná uzdravený Karel Schwarzenberg, Michael Žantovský, určitě i paní Černochová a další lidé z ODS, TOP 09, STAN a možná i KDU-ČSL., kteří si nenechají ujít příležitost se s bábou setkat, vyseknout ji falešnou poklonu, potřást ruku, hodit nějaké to řiťolezeckého slovo uznání a falešného obdivu, vypít několik decinek kvalitního vína či šampáňa, zbaštit párchlebíčků se šunkou a kaviárem a s pocitem, že zase pro sebe udělali prospěšného, se odporoučí do svých komnat či budoárů. Že to bude stát daňové poplatníky nějaký ten tisíc? Prosím vás, nebuďme troškaři, vždyť ti, co se toho zúčastní,  ti probendili milióny a miliardy a karavana českých nádeníků kráčí dál!

Bába „Olbrajtová“ je v amerických kruzích, ale také ve světě považována za významnou celebritu. Svého času byla dokonce považovaná za nejvlivnější ženu na světě (proto také ten vliv na bombardování Srbska).Dáma prý stále žije aktivním životem a i nadále se zajímá o politiku. Mj. také píše knihy. Poté, co skončila ve funkci šéfky americké diplomacie (1997 až 2001), své zájmy neomezila – cestuje, přednáší, podniká (její jméno je také  spjato například s firmou Albright Stonebridge Group, ale už záměrně není zmíněna její firma Albright Group v podílovém (většinovém) vlastnictví kosovského mobilního operátora Ipko, který později prodala slovinskému Telekomu).

[wp_ad_camp_2]

      Zajímavé je však její“dodatečné“ zjištění, že je Židovka. K této události se pojí několik zajímavých skutečností. Oficiální verze, jak se stala či je Židovkou provází velmi pozoruhodná okolnost. Narodila se 15. května 1937 v Praze jako Marie Jana Körbelová,  první ze tří dětí v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela (německou přehlásku „ö“ si rodina ze ména v r. 1945 vypustila). Po vyhlášení protektorátu emigrovali do Británie. Madlenka, jak jí doma říkali, byla vychována jako katolička a o svém židovském původu neměla tušení až do roku 1996. Tehdy novináři odhalili, že její židovští prarodiče a desítky dalších příbuzných se stali oběťmi holokaustu. Zde se dostáváme do situace, která je poněkud nepravděpodobná, na druhé straně možná či snad pochopitelná. Předně, jak je uvedeno, narodila se v české židovské rodině což znamená, že otec i matka byli Židé. Lze pochopit, že jako dítě se nemusela v době války o svém původu dozvědět, ale že by se to nedozvěděla až do r. 1996? To je hodně nepravděpodobné! Vždyť  po komunistickém převratu v roce 1948 (to jí bylo 11 let) byl prý otec jako nepřítel státu odsouzen k smrti a rodina požádala o politický azyl v USA. Zde je nějaká nepřesnost, neboť jak uvedeno, měla by se nacházet a bydlet v USA, ale ona navštěvovala školu ve Švýcarsku! Vystudovala v USA politologii, veřejné právo a státovědu (magisterský titul v roce 1968, doktorát v roce 1976) a specializovala se na východní Evropu a vztahy Východ-Západ. A že by po celou dobu nikdo v rodině nezmínil, že mají židovský původ? Tak tomu se dá jen sotva věřit stejně jako tomu, že to byli  až novináři ( Washington Post), kteří zcela náhodou odhalili, že je Židovka a že její židovští prarodiče a desítky dalších příbuzných se stali oběťmi holokaustu. Jisté indicie však napovídají, že její židovství by mohlo mít jiný důvod.

Jak je známo, v průběhu přípravy na doktorát (získala jej v roce 1976) byl jejím konzultantem polský rodák Zbigniew Brzezinski, zastánce politiky tzv. studené války v Demokratické straně.  Když do administrativy Bílého domu po vítězství Jimmy Cartera nastoupil Brzezinski, vzal Albrightovou s sebou. Jistě není tajemstvím, že polský rodák Zbygniew Brzezinski byl, resp. je Žid jako poleno, který měl také významné postavení za vlády J.  Cartera. Brzezinski měl na mladou Albrightovou značný vliv. Významně se zapojila do politiky, mj. měla na starosti vztahy s Kongresem , dělala zprostředkovatelku mezi Radou pro národní bezpečnost (NSC) a ministerstvem zahraničních věcí. V roce 1992 ji Antony Lake, t.č. poradce Billa Clinotna  pro otázky zahraniční politiky, pozval do volební kampaně. Na Clintona udělala dobrý dojem a ten ji  jmenoval velvyslankyní USA v Radě bezpečnosti OSN. Hned poté ji jmenoval i vedoucí štábu pro spolupráci s Radou pro národní bezpečnost (NSC). V těchto funkcích se jí podařilo získat rovnocenné místo ve vládě s právem zúčastňovat se všech zasedání NSC.

[wp_ad_camp_2]

     Jen tento krátký výčet naznačuje, že Madelaine Albrightová nebyla žádné „vořezávátko“, ale významný a důležitý politický papaláš(ka). Zde se nabízí jistá reminiscence, resp. domněnka, do jisté míry možná politický kalkul, což sice nelze ničím doložit či potvrdit, nicméně, vzhledem k původu v USA), ani zcela jednoznačně vyloučit.  M. Albrightová se vypracovala do sfér nejvyšší politiky USA lze se domnívat, že Brzezinsky potřeboval její osobu dostat, resp. legalizovat na nejvyšší úroveň americké politiky. A zde hraje její šedesátiletá (1937-1996) „nevědomost“ o jejím židovském původu, čemuž se u člověka na tak vysokém postu dá jen stěží věřit.

Aby mohla být Madelaine Albrihgtová oficiálně přijata do nejvyšších pater amerického establishmentu není vyloučeno, že to byl právě Žid Z. Brezinski, který dal pokyn, aby novináři z Washington Post „zcela náhodou“ zjistili, že M. Albrightová má židovský původ a že její židovští prarodiče desítky dalších příbuzných se stali oběťmi holokaustu. Není totiž vyloučeno, že mezi oběťmi holokaustu se nacházeli lidé jménem Korbel, což by mohlo využito k tomu, že tygo skutečnosti mohou být účelově využity pro přizpůsobení jejího  původu na  „židovský“, aby tak stoprocentně  vyhovoval všem politickým potřebám USA. Zdůrazňovat, jak významné je židovství v celosvětovém politickém dění není snad nutné.

Židovský původ umožnil M.Albrightové další ambice a politické uplatnění, které vyvrcholilo postem ministryně zahraničí USA (1997-2001) . Její židovský původ pak sehrál svou roli ve styku s Václavem Havlem, rovněž Židem, stejně jako jeho židovský původ stykům na světové politické scéně.

[wp_ad_camp_2]

     Madelaine Albrightová není mezi občany České republiky oblíbená, jakkoli to oficiálně vypadá, že ji Česko vítá s otevřenou náručí. Ta otevřená náruč je pohříchu jen od několika Havlových přátel, ultrapravicových politiků a lidí, převážně z řad pražské kavárny, kteří jsou tendenčně a účelově závislí na západní, resp. americké politice. Ti jsou licoměrně přeochotní nabídnout svou náruč i „balkánské řeznici“ protože si myslí, že americká politika, potažmo americká demokracie jim dává možnost na lepší osobní existenční podmínky. Návštěva této dámy je proto významná jen pro malý okruh lidí, zatímco obyčejní občané ji „opravdu, ale opravdu nemusejí“. Zdání klame a je jen škoda, že jí to nikdo neřekne, aby nežila v blahém domnění,  či blamáži, že ji  v Česku rádi vidíme. Nevidíme, na to může vzít jed, ježibaba!

zdroj: 9